Článek
Bez jeho souhlasu neprojde v Unii žádné zásadní rozhodnutí. Manfred Weber je v současnosti nejvlivnějším mužem Evropského parlamentu, kde jako předseda Evropské lidové strany (EPP) drží v rukou otěže největšího politického stroje v Evropě.
Evropští lidovci sdružují v europarlamentu přes 80 frakcí z celé Evropy, včetně německé CDU/CSU, polské strany Občanská platforma nebo českých Starostů, TOP 09 a KDU-ČSL.
Jako předseda poslaneckého klubu i celé celoevropské strany má zásadní vliv na hlasování, která rozhodují o osudu legislativ Green Dealu nebo migračních pravidel. V exkluzivním rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys promluvil o Green Dealu, Andreji Babišovi i o tom, jaké poučení si EU odnesla z vlády Viktora Orbána.
V posledních měsících jsme v Evropské unii svědky neustálého úsilí o prosazení zelené transformace kontinentu. Zároveň však roste skepticismus vůči Green Dealu. Kde podle vás tyto dva protichůdné názory najdou společnou řeč?
Existuje mnoho pádných argumentů pro investice do zelených technologií. Je zcela jasné, že to posiluje naši nezávislost na fosilních palivech. To je cesta, kterou se musíme vydat, abychom posílili Evropu. Každý dnes u čerpacích stanic vidí, co nás stojí naše závislost na fosilních palivech. A ceny energií musí jít opět dolů.
Snižme tuto závislost a zajistěme si v Evropě vlastní obnovitelnou energii. Jako člen Evropské lidové strany podporuji i jadernou energii, stejně jako Česká republika. Jádro a obnovitelné zdroje jsou naší cestou vpřed. Musíme se stát nezávislými na fosilních palivech od Putina a z Blízkého východu. Je to velmi pragmatický přístup. Musíme zastavit ideologické debaty kolem Green Dealu. Nikomu to nepomáhá.
Ale tyto debaty už přinesly hmatatelné výsledky. EU například snížila své emisní cíle pro rok 2040. Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 již neplatí…
Existují dva důležité principy: klimatická neutralita a technologická neutralita. Chceme dosáhnout zelené transformace. A na politické scéně jsme vždy debatovali o konkrétních parametrech jednotlivých cílů. Nejznámější příklad se týká právě zákazu spalovacích motorů. Jsem pro klimaticky neutrální dopravu. Ale není na mně jako na politikovi, abych lidem radil, jaký typ technologie mají používat. O nabídce by měly rozhodovat firmy v oboru, jako je česká Škoda. Nakonec je to zákazník, kdo se rozhodne, jaké auto si chce koupit.
Jako Evropská lidová strana nezpochybňujeme cíl zelené transformace, ale chceme jej založit na principech trhu a svobody. Slib, který jsem dal během kampaně do Evropského parlamentu, zněl, že budeme usilovat o to, aby byl budoucí sektor dopravy technologicky neutrální a abychom ukončili zákaz spalovacích motorů. Můj slib platí. A už jsme ho splnili. Nyní pracujeme na legislativních pravidlech a budeme kombinovat technologickou a klimatickou neutralitu. Oba aspekty jsou stejně důležité.
Automobilový sektor čelí v oblasti elektromobility silné konkurenci z Číny a USA. Je v této situaci rozumné tlačit na výrobce, aby ukončili výrobu spalovacích motorů?
Znovu opakuji: o autech budoucnosti by měli rozhodovat inženýři a zákazníci – nikoli politici. Například Škoda – jako jedna ze společností skupiny Volkswagen – má jeden z největších podílů elektromobilů na evropském trhu. To je velký úspěch. Škoda na to může být hrdá. A dovolte mi zdůraznit, že Škoda je úspěšná i proto, že působí na celoevropském trhu. V České republice jsou populisté, kteří možná křičí a angažují se v aktivismu na sociálních sítích, a tito lidé nás kritizují za to, že chceme celoevropskou regulaci automobilů. Měli by si však položit otázku: Jak může Škoda prodávat auta po celé Evropě, pokud neexistují žádná celoevropská pravidla pro automobily?
Podle kritiků, které jste zmínil, by se Česká republika obešla i bez přístupu na jednotný trh EU.
Jednotný trh je jedním z našich hlavních aktiv v Evropě. Česká republika je hlavním příjemcem jeho výhod. To snadno pochopí každý řadový občan. Škoda může být silná právě proto, že má plný přístup na trh EU. A to vyžaduje celoevropská pravidla. Evropa je pro Českou republiku hospodářským motorem. Více než sto tisíc pracovních míst v České republice je přímo spojeno s automobilovým sektorem a jako silný průmyslový národ na to můžete být hrdí. Ale to funguje jen proto, že máte plný přístup na jednotný trh. Pokračujme v tom společně a populisté ať už konečně přestanou křičet.
Před posledními prezidentskými volbami v Česku vás server Euractiv citoval, že Andreje Babiše na evropské úrovni nikdo nechce. Nyní tam však působí jako premiér. Jak na to reagujete a je to pro Evropskou unii dobré?
Plně respektuji výsledky demokratických voleb. Jsme připraveni spolupracovat na evropské úrovni i s Babišem a jeho vládou. Musím však zdůraznit, že jsem nesmírně vděčný za to, že na Pražském hradě sedí prezident Petr Pavel. Máte velmi silnou hlavu státu, která zdůrazňuje význam evropského ukotvení České republiky. Nicméně jsme připraveni konstruktivně spolupracovat i s Babišem.
Český premiér se často prezentoval jako spojenec bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána. Po mnoha letech Orbánova éra v Maďarsku skončila. Jaké ponaučení si z toho Evropská unie vzala?
Maďaři si o své budoucnosti rozhodli sami. To je otázka svobodné vůle lidí. Hlavním důvodem, který musíme vzít v úvahu, je jejich požadavek na lepší život – vyšší příjmy, nižší životní náklady a řešení skutečnosti, že Maďarsko nebylo schopno dosáhnout hospodářských výsledků. V posledních letech rostly průměrné maďarské příjmy pomaleji než v Polsku nebo dokonce v Rumunsku. Maďaři si uvědomili, že hesla v každodenním životě nestačí. To je pro Evropu poučení z éry Viktora Orbána. Politici musí plnit své sliby.
Orbán byl také tváří protievropské propagandy v Evropě. I ta s jeho odchodem selhala. Voliči ji porazili. Takže si myslím, že si teď každý musí uvědomit, že politika prázdných hesel nikomu nic nepřinese. Opakuji – politici musí plnit své sliby a přinášet výsledky.
A plní vaše strana své sliby?
Ano. Dobrých výsledků jsme dosáhli například v oblasti migrace. Díky migrační politice EU snižujeme počet nelegálních migrantů – od roku 2023 o 55 procent. To je obrovský úspěch. Nyní je klíčovou otázkou, zda přineseme Evropě i hospodářský úspěch. Podle toho nás lidé budou soudit.
Populismus v Evropě s Viktorem Orbánem neskončil. Neměla by Evropská rada s ohledem na současné dění zvážit zrušení práva veta, aby jedna země nemohla blokovat úsilí zbývajících 26 členských států?
Musíme vynaložit veškeré úsilí na posílení evropské jednoty v oblasti zahraniční politiky a obrany. V této turbulentní geopolitické době musí Evropa držet pohromadě. Druhou otázkou jsou strukturální reformy, o kterých mluvíte. Moje odpověď zní – ano. Měli bychom přemýšlet o strukturálních otázkách. Evropané – a tedy i Češi – by měli zvážit, zda může jedna země přežít sama ve světě Trumpa, Putina a Si Ťin-pchinga. Mnoho lidí si uvědomuje, že tomu tak není. Toho můžeme dosáhnout pouze společně jako partneři se vzájemným respektem. Proto potřebujeme změny.
