Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Chystané zavedení EET už mezi restauratéry velké emoce nevyvolá. „Situace je trochu jiná, než když se EET zavádělo poprvé, protože 99 procent z nás má pokladní systém a pokladní systém je srdcem našeho podnikání. Používáme ho na veškerá data, řídíme podle něj byznys. Fakticky se pro nás nic nemění,“ říká Luboš Kastner, předseda gastronomické sekce Hospodářské komory a spolumajitel pražské restaurace Červený Jelen.
Elektronická evidence tržeb, jejíž návrh nedávno schválila vláda, se má spustit od ledna příštího roku. A to pro všechny kategorie obchodníků a poskytovatelů služeb. Vládní koalice si od ní slibuje zvýšení výběru daní o 14 až 15 miliard korun ročně, podle opozice jde ale o příliš optimistický odhad.
Oproti původní EET, která fakticky platila od prosince 2016 do dubna 2020, má být nová verze jednodušší. Podnikatelé budou odesílat pouze základní informace o tržbě. Částky daně z přidané hodnoty už evidovat nemusí.
Kastner trvá na tom, že by se před startem měl systém pilotovat. „Finální technické řešení jsme zatím ještě neměli možnost vidět, ale všichni lobbují za to, aby to prvním lednem nezačalo v ostrém provozu, ale aby tam byla nějaká nárazníková zóna, kdy si obě dvě strany budou na systém zvykat,“ říká v pořadu Agenda Seznam Zpráv.
Díky spropitnému štikou na trhu práce
Se zavedením EET bude spojena jedna změna, kterou si gastrosektor „vymodlil“. Spropitné se stane oficiální částí příjmů, ale nebude podléhat dani z příjmů ani odvodům zaměstnance - a to až do výše sedmi procent měsíčních tržeb restaurace.
Podmínky zdanění spropitného uvolňuje celá řada zemí - Spojené státy, Německo, Rakousko, Itálie či Chorvatsko.
Cílem je zejména odstranit z gastronomie šedou ekonomiku, v níž se dosud podle Ministerstva financí nachází až 90 procent celkového spropitného, ročně až 17 miliard korun. „Zní to jako obří částka, ale spropitné v mnoha případech tvoří až 50 procent příjmů zaměstnanců v gastronomii,“ komentuje Kastner.
Změna bude podle Luboše Kastnera milníkem pro českou gastronomii, zejména pro zaměstnance. „Staneme se konečně oborem, který nebude oborem druhé kategorie. Naši zaměstnanci si budou moci stoupnout do stejné fronty na hypotéku jako ostatní,“ říká v Agendě.
A doufá, že novinka přitáhne k práci v tomto segmentu lidi, o které hlavně během covidu přišel. „Doufám, že se personál nejenom vrátí, ale myslím, že o gastronomii začnou uvažovat úplně noví adepti, dají se v ní vydělat opravdu dobré peníze. Já si od toho slibuju, že gastronomie bude novou štikou pracovního trhu,“ věří Kastner.
Kolik dají lidé navíc?
Na spropitném Češi obvykle v podnicích nechají v průměru sedm procent útraty. „Mírně se to zvedá, ale je to relativně stabilní. Někdo dopřává, někdo zaokrouhluje, někdo nedává spropitné žádné,“ konstatuje Kastner.
Že by vzkříšení EET přineslo vyšší ceny, se Kastner nedomnívá. „Nemělo by. Neumím si vysvětlit, jakým způsobem by to mělo nastat. Všichni máme pokladní systémy a odpadá ta nutnost se dovybavit.“
Konflikt v Íránu a zablokovaný Hormuzský průliv naopak na náklady provozovatelů restaurací vliv má. „Z toho máme velký strach, my všechna zdražení přijímáme v první linii a pohonné hmoty u našich dodavatelů tvoří celkem relevantní náklad,“ říká Kastner.
Ke zdražování ale podle něj nemusí dojít, zákazníci to podle něj nedovolí. „Myslím, že všichni trochu vyčkávají. On na to není prostor. Cenové skoky a cenová hladina je teď maximální a jakékoliv zdražení by mělo velký vliv na poptávku.“
U piva jsme na maximu
„Ať je to Praha, Šumava nebo Morava, restauratéři nyní žijí zejména po tom nesmyslném zvyšování DPH v tržbovém klinči, mají strach hýbat s cenami, ale zároveň jim rostou nákladové tlaky. Myslím, že jsme opravdu na cenovém stropu,“ popisuje Kastner.
Lidem podle Kastnera nepřibývá peněz, které by v restauracích mohli nebo byli ochotni utrácet. „Vidíme, že nám tržby vlastně v reálu klesly o deset procent za poslední tři roky,“ dodává.
Na cenové maximum narazily podniky například u piva. „Nepomohlo nám zvýšení DPH a zejména u piva, jak ta cena skočila, tak tam je cena opravdu dokonale elastická a pivo je bohužel takovým barometrem toho stropu.“
Poptávka poklesla i u klasických jídel. „Nejvíc klesá formát hospody, který má právě nejvíc těch referenčních jídel, klasicky typu řízek, svíčková, tam lidé vnímají ty ceny automaticky. Naopak kavárny jsou na ceny méně citlivé,“ uzavírá restauratér.
