Článek
Stát poprvé konkrétně ukázal, kde by v Česku mohly přibývat větrné elektrárny. Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu takzvaných akceleračních zón, tedy oblastí, kde má být jejich povolování rychlejší a jednodušší. Nejde ale o konečný plán výstavby, spíš o nástin toho, kde pro ně stát vidí prostor.
„Vymezujeme oblasti, kde je výstavba nejméně problematická,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
Mapa ukazuje víc než jen samotné zóny. Je propojená s větrnými podmínkami a naznačuje, že stát vybírá hlavně místa, kde fouká nejvíce. Nejčastěji jde o oblasti typicky na severu, ve vyšších polohách nebo v některých částech Moravy.
Vybrané zóny netvoří souvislé plochy. Do výběru totiž kromě větru vstupují i další omezení, jako je ochrana přírody nebo blízkost obydlí. Výsledkem je rozptýlená mapa menších území.
Mapu větrných podmínek vytváří Ústav fyziky atmosféry Akademie věd. Nejčervenější místa jsou ta, kde rychlost větru běžně dosahuje deseti metrů za sekundu. Takový vítr podle Beaufortovy stupnice rychlosti větru hýbe listnatými keři a ohýbá malé stromky.
Seznam větrných elektráren zahrnuje pouze ty, které byly k 1. prosinci 2025 nainstalované.
Debata o větrných elektrárnách v Česku běží už několik let a současný návrh na ni navazuje. První verze akceleračních zón vznikala ještě za minulé vlády a počítala s výrazně širším rozsahem území. Současný kabinet ji převzal, ale pod tlakem obcí i části politické reprezentace ji výrazně zúžil a upravil.
Proč vznikají akcelerační zóny?
Vytyčení akceleračních zón vyžaduje evropská směrnice RED III. Česko je s její implementací pozadu a už obdrželo formální výzvu k nápravě. Pokud by k implementaci nedošlo, v konečném důsledku může hrozit, že Česko přijde o miliardy korun z Národního plánu obnovy.
Praktickým cílem zón má být posílení energetické soběstačnosti a zapojení větrného potenciálu toho má být součástí. Zatím totiž Česko patří k zemím, které z větru vyrábí nejméně elektřiny z celé EU.
Zákon o akceleračních zónách poslanci i senátoři schválili loni.
Podle vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal Filipa Turka (Motoristé sobě) klesla celková plocha akceleračních oblastí z 2685 kilometrů čtverečních na 474 kilometrů čtverečních, tedy zhruba na 0,6 procenta rozlohy Česka. Podle něj jde o reakci na připomínky obcí i o snahu lépe zohlednit ochranu krajiny.
Česko podle dat asociace WindEurope patří k nejpomalejším evropským zemím v rozvoji větrné energetiky. V Evropě loni přibylo přes 19 gigawattů nových větrných elektráren, Česko se na tom podílelo jen minimálně.
V současnosti funguje v tuzemsku přes 200 větrných elektráren s výkonem zhruba 372 megawattů. Jejich podíl na výrobě elektřiny se pohybuje kolem jednoho procenta. Právě akcelerační zóny mají pomoci tento stav změnit a výstavbu alespoň částečně rozhýbat.
