Největší projekt větrníků v Česku tlačili „falešnou“ mapou. Prý omylem

Posledního března oznámila Skupina ČEZ, že končí s plány na vybudování největšího větrného parku v Česku. V málo osídleném okolí Ralska na Českolipsku chtěla postavit 16 větrníků, jejichž lopatky by se v nejvyšší části tyčily až do výšky 250 metrů.

Podle ČEZ se po měsících příprav přišlo na to, že v oblasti málo fouká.

Seznam Zprávy také zjistily, že při povolování větrníků byl použit chybný odborný závěr – že stožáry s vrtulemi je možné v lokalitě postavit, protože nebudou mít negativní vliv na krajinu.

Odborník, který ho zpracoval, totiž posunul v dokumentaci velkou část větrníků do míst, kde ve skutečnosti stát neměly. A pak shrnul, že místo je pro elektrárnu vhodné.

Chybu odhalil odpůrce ralské elektrárny Rudolf Sikora. Našel ji právě v dokumentu, který zákon při podobných projektech vyžaduje a kdy se má posoudit, jak by elektrárna zasáhla do vzhledu krajiny.

„Nevěřím, že takovou chybu uděláte náhodou. Navíc když to špatné zakreslení vede k závěru, který je pro projekt větrníků velmi příznivý,“ řekl Sikora.

Autorem dokumentu, který mimo jiné řešil, jestli je záměr elektrárny v souladu se zásadami územního rozvoje Libereckého kraje, je biolog Michal Pravec. Vyšlo mu, že větrníky budou stát v území, které podle těchto zásad projektu nebrání.

„Lze tedy konstatovat, že dotčené území je podmíněněvhodné pro výstavbu větrné elektrárny z důvodu minimálního narušení krajinné scény v nejbližším okolí také z důvodu nepřítomnosti územních limitů, které by v těchto místech vyloučily nebo výrazně omezily vhodnost výstavby větrné elektrárny,“ uzavřel Pravec.

Kritik větrníků Sikora ale s pomocí projektanta prověřil, jestli umístění na mapě odpovídá skutečnosti. A zjistil, že ve studii o nenarušení krajiny jsou stožáry posunuty oproti skutečnosti více na jih, takže se vyhnuly místům, kde měly stát reálně – a tato místa byla podle platných zásad rozvoje území označena jako „spíše nevhodná“.

Autor dokumentu Pravec zjištění o špatném zakreslení větrníků nerozporoval. „Vnímám to jako věc, kterou se budu zabývat,“ reagoval pro Seznam Zprávy. Dodal, že pracovat s mapou bylo pro něj kvůli malému měřítku velmi problematické. A že je biologem, nikoli odborníkem na geografické informační systémy.

„Snažil jsem se pozice větrné elektrárny zakreslit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, bez jakéhokoliv záměru zkreslovat navrhované pozice,“ dodal Pravec.

Autor chybných podkladů také odkázal na to, že v dalších fázích schvalování by větrníky ještě prošly procesem posouzení vlivu na životní prostředí, kdy by případně došlo k aktualizaci jejich umístění. Neboli: Napravily by se možné chyby.

Podle Sikory ale nebyl závěr tohoto odborníka jen nějakým předběžným stanoviskem. A měl by zásadní vliv do budoucna.

„Alarmující je, že se chybné umístění větrníků promítlo do celkového, oficiálního závěru, že jsou plánované na vhodném území. A to mohlo mít velké následky, protože v dalších fázích posuzování záměru by se už tenhle závěr bral jako jednoznačné stanovisko odborníka. A nebyl by důvod ho zpochybňovat,“ řekl Sikora.

Seznam Zprávy se ptaly Libereckého kraje, jestli dokument s pochybnými mapami a závěrem o vhodnosti umístění větrníků považuje za důvěryhodný. A jak dál k němu bude přistupovat. Právě na kraji totiž mělo běžet řízení o posouzení vlivu elektrárny na životní prostředí. A posouzení, zda je umístění větrníků vhodné, bylo jeho součástí.

Kraj ani za déle než týden neodpověděl. V den, kdy ČEZ oznámil odstoupení od projektu, pak vedoucí tiskového oddělení kraje místo odpovědí na položené otázky jenom konstatovala, že záměr z ekonomických důvodů končí.

Mluvčí ČEZ Martin Schreier k chybně vypracovaným podkladům uvedl, že nešlo o úmysl. „Rozhodně nebylo ničím záměrem posunout elektrárny do území označeného jako podmíněně vhodné. S touto úvahou jsme nikdy nepracovali,“ uvedl mluvčí ČEZ.

Tvrdí, že se jednalo o grafické zkreslení na jedné mapě, zatímco na dalších podkladech jsou stožáry zaneseny do správných míst. Jenže jak už zaznělo: Jedná se o mapu, s níž biolog Pravec podpořil klíčový závěr, že stavbě elektrárny nic nebrání, protože nebude v těchto místech - lidově řečeno - hyzdit krajinu.

Projekt větrné elektrárny vzbudil mezi lidmi žijícími v okolí bývalého vojenského prostoru značný odpor. Nejen v Ralsku, ale i v okolních městech a vesnicích. Výhrady měli památkáři, ochránci přírody i třeba vedení místních Vojenských lesů, které hospodaří na okolních pozemcích.

Novinky.cz na sklonku loňského roku také napsaly, že ČEZ nabídl Ralsku (které je kvůli bývalému vojenskému prostoru rozlohou čtvrtou největší obci v Česku – po Praze, Brně a Ostravě) za větrníky kompenzaci až 600 milionů. Město v čele se starostou Miloslavem Tůmou (ANO) to ale podle serveru před lidmi několik měsíců tajilo. Starosta o nabídce začal mluvit až po dotazech novinářů. Neuvedl, proč o ni město neinformovalo obyvatele.

„K dnešnímu dni máme 641 domácností. Při zmíněných 600 milionech to vycházelo na zhruba 30 tisíc Kč do každé domácnosti po dobu 30 let,“ stálo v dopise, který starosta rozeslal lidem před Štědrým dnem.