Článek
Podle nedávné jarní predikce Svazu průmyslu a dopravy dnes český byznys funguje ve dvou paralelních světech. Ten první, takový hlas srdce, říká: „Inflace zpomaluje, ekonomika by letos mohla růst kolem dvou až tří procent a postupně se otevře prostor pro levnější úvěry.“ Ten druhý je hlas rozumu a reality: „Ceny energií a pohonných hmot skáčou o desítky procent, stát je tlumí zásahy a nikdo neví, co bude za měsíc.“
Většinou se vyplácí – a v byznysu obzvlášť – naslouchat hlasu rozumu. Zásahy státu, jakým je právě zastropování cen pohonných hmot, jsou po ekonomické stránce naprosto klíčovou krátkodobou pomocí, ale z dlouhodobého hlediska za nimi číhá na firmy past. A ta se týká jejich hospodaření. Kombinace optimistických vyhlídek a nepředvídatelný vývoj cen surovin totiž firmám zkomplikuje plánování víc než samotná výše nákladů.
Zachovat si ostražitost
Firmy nevědí, jak dlouho opatření vydrží, ale hlavně co přijde, až skončí. Část z nich předzásobuje, jiná dohání odložené výdaje, další naopak investice odsouvá. Poslední data Direct Fidoo Indexu firemních nákladů ukazují, že české podniky dnes fungují ve vlnách, chvíli brzdí, chvíli zrychlují. V březnu například firmy utrácely častěji, ale zároveň i více za jednotlivé nákupy.
Výsledkem není stabilní růst, ale kolísání ve stylu „brzda–plyn“. Vidíme tak v přímém přenosu, že nepředvídatelnost výdajů je pro jejich finanční plánování i růst byznysu náročná.
Cenové stropy tak krátkodobě uleví, ale do budoucna ztěžují (už tak narušenou) schopnost firem plánovat. Proto je nesmírně důležité, aby v těchto dobách firmy neusnuly na vavřínech, udržely si svou morálku a ještě pevněji řídily své cash flow.
Kdo neuhlídá finance, krachne
Dopady poté nejsou jen teoretické. Podle dostupných dat loni v Česku zkrachovalo téměř 1200 firem, nejvíce od pandemie. A letošní rok nebude o moc klidnější.
Kombinace kolísajících nákladů, slabší poptávky a omezené schopnosti plánovat dopadá nejtvrději na menší podniky, které jsou o to víc ohroženy zánikem. Velké firmy mají výhodu, mohou si náklady zajistit dopředu, mají rezervy i vyjednávací sílu. Malé a střední podniky fungují jinak a často pracují s minimálními maržemi a menším finančním polštářem. Každý nepředpokládaný výkyv se tak rychleji promítne v jejich cash flow.
Jinými slovy, největším rizikem pro firmy je nyní hlavně proměnlivé prostředí a neschopnost na něj rychle reagovat. A když firmy neumějí předvídat externí náklady, tak začíná rozhodovat něco jiného: jak dobře mají pod kontrolou ty interní. Tady se láme rozdíl mezi firmami, které období volatility zvládnou, a těmi, které ne.
Udržet pořádek i v jistotě
Ulevit firmám s náklady ve chvíli, kdy je situace tak neudržitelná jako teď, je samozřejmě správně. Z krátkodobého pohledu se firmám náklady sníží a trochu se jim i ekonomice uleví. Je potřeba ale počítat s tím, že stropy jednou skončí. Mít naprostý přehled o tom, jak vypadají výdaje teď, jak by měla vypadat ideální trajektorie do budoucna a co nás čeká za druhým a třetím rohem, je nutnost. Firmy, které mají detailní přehled, toto období přežijí (dost často) bez úhony.
Specifickou skupinou jsou firmy, pro které pohonné hmoty tvoří významnou část nákladů – typicky logistika, servisní firmy nebo společnosti s většími vozovými parky. Ty často nemají prostor spotřebu výrazně omezit, aniž by zasáhly samotný chod byznysu.
Jedinou možností tak bývá přenést část nákladů na zákazníky, což je v konkurenčním prostředí citlivý krok. O to důležitější je mít dobře nastavené smluvní podmínky, kvalitní data a umět změny transparentně komunikovat.
