Poslanci schválili volnější režim pro větrníky. Jednou mohou předehnat Dukovany

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

S jedním procentem větrné elektřiny nepatří Česko mezi velké evropské tahouny tohoto zdroje energie. Zvlášť třeba oproti Dánsku, které vítr pohání víc než z poloviny, nebo dalším devíti evropským zemím, kde je podíl větru na spotřebě víc než pětinový (viz graf níže).

Zpoždění Česka by měl urychlit nový zákon, který prošel Poslaneckou sněmovnou téměř na poslední chvíli a expresním způsobem v úterý v podvečer. Zákon zavádí garantované příspěvky pro obce a hlavně nový povolovací režim v těch místech, kde turbíny nebudou v žádném konfliktu s jinými soukromými či veřejnými zájmy.

Nový zákon je podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů Štěpána Chalupy poslední součástkou legislativních úprav z poslední doby, díky kterým by se mohla větrná energetika po letech strádání v Česku odblokovat. Výhledově by mohla vyrábět víc než Dukovany či Temelín, uvedl Chalupa v Agendě SZ Byznys.

„Že se to někomu nelíbí, je vlastně asi jediný pádný argument proti větrné energetice,“ míní Chalupa. „My prostě potřebujeme být energeticky soběstační, potřebujeme snižovat naši závislost na dovozu energií. Větrná energie je domácí a bezesporu je ekologičtější,“ dodává k argumentům, proč by si vítr zasloužil umést cestu podobně jako třeba jádro.

V Česku dnes fungují větrné turbíny o výkonu 340 megawattů. Loni vyrobily 696 gigawatthodin proudu, tedy 1,2 procenta celkové domácí čisté spotřeby. Menší podíl má v EU jen hrstka zemí.

Minulá i současná vláda v rámci EU slíbily přispět k tomu, že podíl čisté výroby z větru, slunce a vody poroste. Současná vláda si pro to loni stanovila i konkrétní cíl v Národním klimatickém plánu. Větrníků by podle něj mělo být do roku 2030 skoro pětkrát víc než dnes, tak aby celkový instalovaný výkon stoupl z loňských 0,34 na 1,5 gigawattu.

Komora obnovitelných zdrojů už před lety spolu s Akademií věd vypočítala potenciál pro výrobu z větru v Česku ještě daleko výš. Pokud by se větrníky pustily všude tam, kde neexistuje jasná překážka – tedy půl kilometru od obytné zástavby, mimo národní parky a dopravní koridory, jejich „technický potenciál“ je až 29 gigawattů. Tedy o dva řády výš než v současnosti.

Realistický scénář by podle stejné studie mohl činit sedm gigawattů, což by odpovídalo výrobě 19 terawatthodin za rok. To je víc, než dnes vyrábí Dukovany nebo Temelín. A také víc, než by jednou měly vyrábět nové dva dukovanské bloky. „Pokryli bychom zhruba třetinu spotřeby. Nejenom spotřeby domácností, ale celé spotřeby České republiky,“ říká k těmto výhledům Chalupa.

Akcelerační zóny podle nového zákona o „urychlení využívání“ obnovitelných zdrojů mají fungovat tak, že stát, kraje nebo obce vytipují bezproblémové lokality pro výstavbu větrníků a zanesou je jako nově definovaný typ lokality do územního plánu. Investoři by pak už nemuseli individuálně u každé stavby procházet všechny schvalovací procesy.

Zákon ale definuje akcelerační zóny jen obecně pro účely územního plánování a také jen obecně určuje proceduru, jak se k nim dopracovat. O jaké území konkrétně jde, bude záležet na návrzích Ministerstva životního prostředí a samospráv. Skutečný výsledek tak bude záviset až na jejich vůli.

„Některé mapy kolují, ale určitě to nejsou relevantní mapy. Kde s jistotou akcelerační zóna bude, to ještě nikdo neví,“ vysvětluje Chalupa.

Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) můžou zóny odblokovat výstavbu tam, kde nikdo nemá důvod protestovat. Kde ale nakonec vzniknou, se ukáže až podle chuti zřizovatelů a odporu místních. Zónu bude nejdřív potřeba stanovit a pak vymezit v územním řízení, kde lze záměr napadat, podobně jako když se do území umisťuje dálnice

„Tato norma dává určitý legislativní podvozek, aby ta debata mohla dále probíhat. Ale já souhlasím, že tato debata nebude v mnoha případech jednoduchá,“ uvedl Vlček ve sněmovně na vysvětlenou, proč nový zákon nelze brát tak, že nyní začnou větrníky vyrůstat na každém volném prostranství.

Obce mají v novém zákoně slíbený garantovaný poplatek 50 korun za každou vyrobenou megawatthodinu z větru. To by u turbíny obvyklé velikosti mohlo vynést půl milionu korun ročně.

Zákon vychází z unijních směrnic, do české legislativy měl být převeden do letošního května. Vláda s ním zároveň spěchá kvůli tomu, že Sněmovna se naposledy sejde o prázdninách. Pokud by se norma vrátila později ze Senátu s připomínkami, hrozilo by, že spadne úplně pod stůl kvůli volbám. Nedotažené tisky se totiž po rozpuštění Sněmovny musí projednávat znovu od začátku.

Poslanci a poslankyně proto o zákonu hlasovali v mimořádném režimu, kdy v jeden den rovnou proběhnou všechna tři čtení a nepodávají se žádné pozměňovací návrhy. Tuto zrychlenou proceduru mohou zablokovat dva poslanecké kluby, proti ale nakonec hlasovala jen SPD. Zástupci ANO zákon označili za prospěšný a hlasovali pro.

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.

Do textu jsme přidali výsledek hlasování v Poslanecké sněmovně.