Inflace mění plány centrálních bank. Utažení šroubů od ECB berou trhy jako jisté

Trhy i většina ekonomů už berou jako hotovou věc, že Evropská centrální banka (ECB) po téměř třech letech znovu zvýší úrokové sazby. Pokud Rada guvernérů ve čtvrtek zvedne klíčovou depozitní sazbu ze dvou procent na 2,25 procenta, stane se ECB první z největších světových centrálních bank, která po nové vlně energetické inflace začne měnovou politiku utahovat.

Podle agentury Reuters by rozhodnutí znamenalo, že se debata mezi centrálními bankami po krátkém období klidu znovu posouvá od snižování sazeb k boji s inflací.

Hlavním důvodem je nový energetický šok spojený s válkou na Blízkém východě. Pro eurozónu jako dovozce energií je zvlášť citlivý, protože se promítá do nákladů firem i domácností. Ekonomika měnové unie má navíc za sebou zkušenost z let 2021 až 2023, kdy se původně drahé energie postupně přelily i do cen potravin, služeb a mezd.

ECB ve své poslední zprávě upozornila, že válka a růst cen energií zvyšují inflační rizika a současně zhoršují hospodářský výhled eurozóny. Inflace v eurozóně v květnu vzrostla na 3,2 procenta po třech procentech v dubnu. Dostala se tak výrazně nad dvouprocentní cíl ECB a zároveň na nejvyšší úroveň od září 2023. Pro centrální banku je důležité, že cenové tlaky se neomezují pouze na energie - podle květnových dat zrychlila i inflace ve službách.

Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií a potravin, se také drží na zvýšených úrovních a v květnu činila 2,5 procenta. Členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabelová uvedla, že v datech už jsou patrné známky přenosu dražších energií do dalších cen, a dodala, že ECB by měla sazby zvýšit i v případě dočasného zmírnění geopolitického napětí.

Podobně situaci hodnotí ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. ECB podle ní ve čtvrtek pravděpodobně zvýší sazby o čtvrt procentního bodu i přes rostoucí obavy o nejbližší výkon ekonomiky eurozóny.

„Utažení měnových podmínek zároveň vnímáme spíše jako preventivní. Centrální bance chybí část klíčových dat, zejména o vývoji mezd, zároveň ale nechce zopakovat pomalou reakci z let 2021 až 2022, kdy energetický šok vedl k výrazně vyšší inflaci, než se původně čekalo,“ uvedla Steckerová.

ECB totiž tehdy začala zvyšovat sazby až v červenci 2022, kdy už inflace v eurozóně dosahovala více než čtyřnásobku jejího dvouprocentního cíle. Obava z pozdní reakce tak podle části analytiků zvyšuje pravděpodobnost preventivního kroku.

Centrální banka ale zároveň stojí před dilematem, protože eurozóna vstupuje do nové inflační vlny se slabším růstovým výhledem než v minulosti. Vyšší sazby mohou ekonomiku zpomalit, protože firmám zdraží půjčky na rozvoj a expanzi. Německý průmysl zůstává jedním ze slabých míst měnové unie, domácnosti jsou citlivé na dražší úvěry a firmy mají kvůli slabší poptávce menší prostor promítat vyšší náklady do cen.

Steckerová upozorňuje, že ECB bude muset balancovat mezi zvýšenou inflací a slabším růstem. „Další zvýšení sazeb očekáváme až v září, kdy už bude mít ECB k dispozici novou prognózu, data o mzdách a jasnější obrázek o vývoji konfliktu na Blízkém východě,“ říká.

Agentura Reuters upozornila, že zatím jen zhruba třetina velkých firem v eurozóně otevřeně mluvila o zvyšování cen nebo o plánu promítnout vyšší náklady do cen pro zákazníky.

Podle analytiků proto zatím není zřejmé, zda se současný energetický šok rozšíří do ekonomiky stejně výrazně jako po ruské invazi na Ukrajinu. Další postup ECB tak bude záviset na nových datech o inflaci, mzdách, cenách energií a vývoji hospodářství eurozóny.

ECB by se tím odlišila od části ostatních velkých centrálních bank, které zatím postupují opatrněji. Americká centrální banka drží základní sazbu v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Většina ekonomů oslovených agenturou Reuters čeká, že ji na této úrovni ponechá po zbytek roku.

Investoři však kvůli vyšším inflačním rizikům stále více počítají s možností dalšího zvýšení a výhled na snižování sazeb se výrazně oslabil.

Vývoj v eurozóně sleduje také Česká národní banka (ČNB). Rozhodnutí ECB se totiž promítá do kurzu koruny i do toho, jak investoři porovnávají výnosy v korunách a eurech. To může nepřímo ovlivnit i cenu úvěrů v Česku. V situaci, kdy se v Evropě znovu zvyšují inflační rizika, se tak zmenšuje prostor pro další rychlé snižování českých sazeb. ČNB zatím nechává hlavní sazbu na 3,50 procenta.

Část analytiků ale začíná počítat s tím, že sazby mohou letos znovu vzrůst. A mohlo by k tomu dojít již na zasedání v příštím týdnu. „Natahující se uzavření Hormuzského průlivu, zvyšující se inflační rizika a relativně odolná domácí ekonomika nás vedou ke změně úrokového výhledu,“ uvedl hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš.

Nově čeká v tomto roce dvě zvýšení sazby vždy o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. „To nejbližší může přijít již na červnovém zasedání,“ dodal.

Bureš upozorňuje mimo jiné na rychlý růst mezd. Průměrná česká mzda v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 8,1 procenta a podle něj dál výrazně převyšuje tempo, které by odpovídalo vývoji produktivity v české ekonomice. „ČNB by pro střednědobou stabilizaci inflace okolo dvou procent potřebovala vidět dynamiku mezd spíše v okolí 4,5 procenta,“ uvedl Bureš.

Nejistota podle něj zůstává vysoká. Záležet bude na délce uzavření Hormuzského průlivu, reakci rozpočtové politiky i případných zásazích vlády. „Včasné signalizační zvýšení úrokových sazeb dává z pohledu centrální banky značný smysl,“ uvedl Bureš.

Podle něj by takový krok mohl snížit potřebu výraznějšího růstu sazeb později během roku. Dražší peníze se přitom už začínají promítat i do hypoték. Podle Swiss Life Hypoindexu průměrná nabídková sazba hypoték v červnu vzrostla na 5,3 procenta a od začátku roku stoupla zhruba o čtyři desetiny procentního bodu.

Pro domácnosti a firmy by tak další růst sazeb znamenal, že období rychlejšího zlevňování úvěrů se nejen odloží, ale u některých produktů se může změnit v další zdražování.