Článek
České stavebnictví má za sebou silný rok. Firmy mají zakázky téměř na rok dopředu, vytížení kapacit se blíží maximu a většina trhu očekává růst i v příštích dvou letech.
Podle aktuální kvartální analýzy CEEC Research očekávají ředitelé stavebních společností, že objem stavebních prací letos vzroste o 1,3 procenta a v roce 2027 o dalších 1,4 procenta. Tržby stavebních firem by měly letos stoupnout v průměru o 1,9 procenta a v příštím roce o dalších 2,2 procenta. Výsledky navazují na velmi silný rok 2025, kdy české stavebnictví meziročně vzrostlo o 10,9 procenta.
Za dobrými čísly stojí především vysoká zásoba zakázek. Firmy mají podle průzkumu nasmlouvanou práci v průměru na deset měsíců dopředu. Vytížení zaměstnanců dosahuje 93 procent, u strojních kapacit 85 procent.
„České stavebnictví bude v následujících letech stát hlavně na veřejných investicích, infrastruktuře a schopnosti státu skutečně připravovat projekty. Peníze už dnes nejsou hlavní problém. Největší bariérou zůstává pomalá projektová příprava, legislativa a neschopnost rychle dostávat projekty do realizace. Trh zůstává relativně stabilní, ale firmy jedou prakticky na hraně kapacit,“ říká ředitel CEEC Research Michal Vacek.
Do optimismu ale podle reakcí stavebního trhu již začíná promlouvat konflikt na Blízkém východě. Stavební společnosti hlásí zdražování materiálů, energií i dopravy a část z nich už varuje před opakováním problémů, které sektor zasáhly po vypuknutí války na Ukrajině.
Náklady rostou o desítky procent
Podle analýzy CEEC Research zaznamenalo zvýšení nákladů v souvislosti s aktuální geopolitickou situací už 86 procent stavebních společností. Firmám, kterých se dopady konfliktu dotkly, vzrostly náklady v průměru o 15,3 procenta.
Nejvíce se zdražování týká produktů navázaných na ropu a petrochemický průmysl. Jde například o asfaltové směsi, polystyren a další plastové výrobky. Rostou ale také ceny energií a logistických služeb.
Růst cen potvrzuje generální ředitel Metrostavu Jaroslav Heran. „Při přípravě nových kontraktů dnes musíme zohledňovat rizika, která jsme dříve nemuseli významně řešit,“ říká.
Podobně situaci hodnotí také předseda představenstva Strabagu Moritz Freyborn. „Geopolitická nejistota se do stavebnictví propisuje velmi konkrétně, přes dražší materiály, vyšší dopravní náklady i menší předvídatelnost dodávek. Přímý dopad má i na hospodářské výsledky staveb, které byly naceněny v úplně jiných podmínkách, než jaké platí dnes,“ uvádí.
Zdražování se přelévá do cen staveb
Rostoucí náklady už začínají dopadat i na investory. Dvě třetiny stavebních společností uvedly, že vyšší náklady alespoň částečně promítly do cen svých zakázek. Ale jen devět procent firem zvládlo zdražení přenést na zákazníky v plném rozsahu.
Z průzkumu zároveň vyplývá, že investoři zatím nejsou připraveni vyšší ceny akceptovat. Ochota přijímat růst nákladů dosáhla pouze 3,51 bodu z deseti.
Právě to podle stavebních firem vytváří tlak na jejich marže a nutí je měnit obchodní modely.
„Geopolitická situace přestává být krátkodobým šokem a stává se novým standardem. Firmy, které na to nereagují změnou strategie, budou postupně ztrácet konkurenceschopnost. Vidíme větší opatrnost při tvorbě cenových nabídek, kratší platnosti cen a větší důraz na flexibilitu kontraktů,“ říká Jan Havel, jednatel společnosti Veacom, specializující se na prodej stavební techniky.
Celkem 47 procent stavebních společností proto plánuje upravit svou obchodní nebo realizační strategii. Dalších 35 procent situaci zatím pouze vyhodnocuje.
Největší problém zůstává doma
Přestože firmy stále častěji musejí reagovat na geopolitická rizika, za největší překážku dalšího rozvoje odvětví nadále označují pomalé povolování staveb.
„Největším problémem zůstává notoricky pomalé povolování, které výstavbu zbytečně prodražuje zhruba o dvacet procent. Loni se povolilo nejméně bytů za čtvrtstoletí a ani první letošní čtvrtletí výrazný obrat nepřineslo. Stavebnictví je nezdravě přehřáté. Ceny stavebních dodávek vzrostly jen za poslední dva roky o 27 procent,“ říká zakladatel a šéf Central Group Dušan Kunovský. „Válka na Blízkém východě tento tlak ještě dál zvyšuje, proto je nutné jít cestou optimalizace a hledání rezerv,“ dodává.
