Článek
Čínský výrobce větrných turbín Ming Yang Smart Energy hledá způsob, jak překonat nedůvěru evropských zemí vůči čínským technologiím. Firma proto hlásí, že vytvořila samostatné evropské podniky s nezávislým vedením a vlastními IT systémy. Chce tím vlády i zákazníky přesvědčit, že čínské úřady nemohou získávat citlivá data ani zasahovat do provozu evropských větrných elektráren, píše deník Financial Times.
Společnost při vytváření nové struktury postupovala podle právních doporučení mezinárodní advokátní kanceláře DLA Piper. Cílem je ochránit evropské zákazníky před dopady čínského zákona o národních zpravodajských službách, který ukládá firmám povinnost spolupracovat se státními zpravodajskými orgány.
Ming Yang změny ohlásil poté, co britská vláda v březnu oznámila, že na základě bezpečnostního posouzení nechce využívat jeho turbín v britských pobřežních vodách. Rozhodnutí zároveň překazilo plány čínské společnosti na výstavbu továrny ve Skotsku za 1,5 miliardy liber, která měla vytvořit až 1500 pracovních míst.
„Rozhodnutí Spojeného království nás přimělo ještě intenzivněji pracovat na otázkách kybernetické bezpečnosti, ochrany dat a všech souvisejících obviněních,“ uvedl pro Financial Times Philipp Pfefferle, který má ve společnosti Ming Yang na starosti vztahy s veřejností. Podle něj je zásadní přesvědčit evropský trh, že firma dokáže na bezpečnostní výhrady odpovědět.
Jedním z kroků má být společný podnik s britskou energetickou společností Octopus Energy. Ming Yang by v jeho rámci dodával větrné turbíny, zatímco britská strana by zajišťovala software a řídicí systémy. Obě firmy podle svého vyjádření zkoumají možnosti vývoje pevninských větrných turbín přizpůsobených britskému trhu.
Podrobnosti o vlastnické struktuře ani termínu vzniku společného podniku zatím nejsou známé.
Levnější čínské turbíny
Evropské vlády přitom stojí před složitým rozhodováním. Na jedné straně potřebují rychle rozšiřovat kapacity obnovitelných zdrojů energie, na druhé straně se obávají bezpečnostních rizik spojených s čínskými technologiemi.
Čínští výrobci totiž nabízejí výrazně levnější zařízení než jejich západní konkurenti. Podle poradenské společnosti Rystad Energy jsou čínské větrné turbíny obvykle o 30 až 40 procent levnější než srovnatelné západní modely.
Právě cenová výhoda může být pro evropské developery lákavá. Zároveň však vyvolává otázku, zda by zařízení připojená ke strategické energetické infrastruktuře nemohla být využita ke sledování citlivých informací, případně k zásahům do dodávek elektřiny.
„Z politického hlediska se nacházíme ve velmi problematické situaci, protože čínské společnosti jsou podle tamních zákonů povinny předávat data, pokud je o to úřady požádají,“ upozornila Michal Meidan, vedoucí výzkumu čínské energetiky v Oxfordském institutu pro energetická studia.
Podle ní je sice krajně nepravděpodobné, že by čínská společnost skutečně přistoupila k vypnutí větrné elektrárny v jiné zemi, samotná možnost takového zásahu ale představuje bezpečnostní riziko.
Ming Yang tvrdí, že právě podobné scénáře chce novým uspořádáním svých evropských aktivit vyloučit. Firma zdůrazňuje, že její čínská centrála nemá přímý přístup k datům z evropských větrných parků ani k jejich řízení.
„Ani my jako Ming Yang Europe nemáme přímý přístup k větrným turbínám. Vše probíhá prostřednictvím developera. Z Číny neexistuje přístup k naší evropské organizaci ani k datům z větrných elektráren, čehož se lidé nejvíce obávají,“ tvrdí Pfefferle.
Samotné založení evropských právnických osob ale podle něj nestačí. Společnost musí být schopna prokázat, že její evropské vedení rozhoduje nezávisle na čínské mateřské firmě, uvádí zástupce čínské firmy.
Podobnou cestou se v minulosti vydaly i další čínské technologické společnosti. Nejznámějším příkladem je sociální síť TikTok, která vytvořila samostatné právní subjekty v Británii a Irsku, aby posílila místní kontrolu nad nakládáním s daty evropských uživatelů.
Pro Ming Yang tak nejde pouze o otázku technického zabezpečení. Firma se snaží přesvědčit evropské vlády, že její levnější technologie mohou být součástí evropské energetické infrastruktury, aniž by tím státy získaly novou bezpečnostní závislost na Číně, uzavírá Financial Times.
