Osamělý Putin. O zahraničních hostech přehlídky se nezvykle mlčí

Tradiční přehlídka na Den vítězství bývá pro ruského prezidenta Vladimir Putin nejen ukázkou vojenské síly, ale i příležitostí demonstrovat, že Rusko navzdory izolaci není bez spojenců. Letos ale Moskva vysílá jiný obraz.

Jen krátce před oslavami zůstává seznam potvrzených zahraničních hostů překvapivě krátký.

Samotná přehlídka má navíc proběhnout ve skromnějším formátu – bez těžké vojenské techniky, s menší účastí a za mimořádných bezpečnostních opatření, včetně vypnutí mobilního internetu v ruské metropoli.

Kontrast oproti loňsku je výrazný, a to i v seznamech hostů. Na oslavy 80. výročí konce druhé světové války tehdy dorazili čínský prezident Si Ťin-pching, brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva i další lídři z Afriky, Asie a Latinské Ameriky.

Letos jsou ale prozatím představené kulisy události podstatně střídmější. Některé pozvané hlavy států účast odmítly a seznam potvrzených jmen zůstává nezvykle krátký.

Robert Fico

Slovenský premiér sice v době akce do ruské metropole nakonec zamíří, předem ale avizoval, že přehlídky se nezúčastní. Namísto toho půjde položit květiny na hrob neznámého vojína Rudé armády, poté se má také krátce potkat s Putinem.

Robert Fico je v současnosti jediným vrcholným politikem ze zemí Evropské unie, který udržuje s Moskvou diplomatické vztahy. Dříve tuto pozici sdílel s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, po jeho prohře v dubnových volbách ale Moskva o tuto spojku přišla.

Slovenský premiér je v EU za svůj vřelý přístup k agresorovi terčem kritiky. Zejména pobaltské státy se vůči tomu ostře ohrazují a zakázaly využití jejich vzdušného prostoru pro Ficův let do Moskvy.

Sám premiér se ale vůči veškeré kritice staví. „Až mi je někdy trapné, že mám vysvětlovat, proč jedu položit květiny k nějakému neznámému vojínovi Rudé armády. Protože je to namístě. Komu mám dát věnec, německým vojákům?“ ptal se politik, který byl loni i mezi hosty výroční přehlídky.

Podle něj je potřeba nadále vést s Ruskem dialog, ostatně s Putinem nejede jednat poprvé. Současná Ficova vláda po svém nástupu do úřadu v roce 2023 zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob. Kritizuje také přístup Unie k sankcím.

Ještě v pondělí přitom Fico mluvil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Alexandr Lukašenko

Běloruský diktátor je už stálicí vojenských přehlídek na Rudém náměstí. Vztah obou lídrů je dlouhodobě a navzdory válce hluboce provázaný.

Minsk je na ruské podpoře závislý ekonomicky a nadále i politicky. Stejně tak jsou propletené armády obou zemí, což ukázalo i nedávné cvičení Zapad nedaleko východní hranice NATO.

Bělorusko také sloužilo při začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy přes jeho území proudili vojáci i technika.

V posledních měsících se Alexandr Lukašenko snažil o zlepšení vztahů se Spojenými státy, během čehož propustil na svobodu i prominentní politické vězně. Výměnou za to se dočkal zmírnění sankcí. Nedávno se vydal také do KLDR, kde ho uvítal tamní diktátor Kim Čong-un.

Kasym-Žomart Tokajev

Jedním z mála středoasijských lídrů, který dosud potvrdil, že do Moskvy dorazí, je kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev. Od začátku války na Ukrajině se státy v regionu snaží o prohloubení vztahů s Čínou a zároveň i se západními státy. Nedá se ale mluvit o tom, že by se úplně odloučily od Kremlu.

Naposledy se Tokajev s Putinem setkal v Moskvě na konci minulého roku. O tom, že jsou země nadále úzce propojené, vypovídá i nedávná investigativa nezávislého deníku Novaja Gazeta.

„V roce 2022 Kazachstán přijal z Ruska téměř tři miliony imigrantů, z toho téměř půl milionu v září, kdy byla zahájena mobilizace. Nyní jsou na žádost ruských úřadů tito lidé, kteří hledali svobodu a ochranu před válkou, vydáváni zpět do Ruska,“ popsal.

Nikol Pašinjan

Arménský premiér Nikol Pašinjan nakonec do Moskvy nedorazí. Podle oficiálního vyjádření se bude věnovat kampani před parlamentními volbami, které se uskuteční v červnu. V Moskvě ale toto oznámení vyvolalo nevoli.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová se vymezila proti tomu, co nazývá „vtahováním Arménie na protiruskou oběžnou dráhu Evropské unie“. Podle agentury Reuters kritizovala také přizpůsobování se arménského vedení „agresivním euroatlantickým normám“.

Napětí mezi státy, které si byly dříve blízké, je v posledních měsících zřetelné. Pašinjan na začátku tohoto týdne mimo jiné hostil summit Evropského politického společenství, kam dorazila více než třicítka evropských lídrů.

Sadyr Žaparov

Doma letos zůstane i kyrgyzský prezident Sadyr Žaparov, který bude výročí podle agentury TASS oslavovat v Biškeku. Zbývá tak otázka, zda dorazí lídři z Tádžikistánu, Uzbekistánu nebo Turkmenistánu.

Ruská média píší, že nadále zůstává nejasné, jestli se neobjeví některá ze jmen, která upoutala pozornost minulý rok.

Ačkoliv není velmi pravděpodobné, že by opravdu přijel, svou účast zatím nevyvrátil čínský prezident Si Ťin-pching.

Stejně tak se čeká na to, zda dorazí srbský prezident Aleksandar Vučić. Lídr balkánské země, která se současně snaží o připojení do Evropské unie, se vztahem k ruskému prezidentovi netají.

Na konci minulého roku Vučić prohlásil, že jeho země doufá v posílení spolupráce s Ruskem a nemá v úmyslu se připojit k západním sankcím proti Moskvě. Vedle toho ale Srbsko opakovaně odsoudilo ruskou invazi. Vučić se také nejméně čtyřikrát setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.