Článek
Stojí tu ruská vojenská základna, proudí sem ve velkém ruská ropa i plyn. Arménie přesto v těchto dnech hostí dva velkolepé summity společně s Evropskou unií.
Pro zemi, která má asi tři miliony obyvatel a ekonomické problémy, je to nevídaná událost.
V pondělí se v arménské metropoli schází při příležitosti summitu Evropského politického společenství (EPS) více než třicítka evropských lídrů, dorazí i kanadský premiér Mark Carney.
A o pouhý den později se bude konat první bilaterální summit Evropské unie a Arménie, jehož se zúčastní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.
Velké kroky k Evropě
Jerevan se zejména poslední tři roky netají snahou o další sbližování s Unií. Arménský premiér Nikol Pašinjan ve svém březnovém projevu směrem k Evropskému parlamentu naznačil záměr přijmout standardy EU. V zemi se navíc už loni schválil zákon, který má signalizovat záměr země vstoupit do bloku.
Brusel má sice stále daleko k tomu, aby Arménii nabídl cestu ke členství v EU, ale rozhodnutí cestovat do země na summit je přinejmenším symbolickým gestem, kterého si arménská vláda vysoce váží.
„Pro Evropu je uspořádání schůzky v Jerevanu záměrnou volbou, aby se postavila proti narativu o ruských sférách vlivu a aby se Vladimiru Putinovi ukázalo, že tyto země mu nepatří,“ řekl agentuře AFP Sébastien Maillard, zvláštní poradce Institutu Jacquese Delorse.
Více k tématu
Venezuela, Sýrie, Írán, Arménie. Režimy ve všech těchto státech se v poslední době ocitly v ohrožení a jejich vůdci zřejmě spoléhali, že jim na pomoc přijde Rusko Vladimira Putina. Nestalo se. Kreml pro ně nehnul prstem.
A byť jde o nejmenší ze tří republik jižního Kavkazu, Arménie nyní platí pro blok za nejdemokratičtějšího partnera v oblasti. Země, která byla dlouho definována svou závislostí na Moskvě, se postupně stává atraktivnějším partnerem pro Západ.
Ostatně Evropská unie před summitem oznámila, že příští měsíc vyšle do Arménie tým expertů specializovaných na boj proti ruské propagandě a vměšování, aby zde zvýšila svou podporu, jak napsal deník The Guardian.
Costa pak v pondělí řekl, že summit EPS v Jerevanu zasazuje Arménii do srdce Evropy, kam podle něj země náleží vzhledem ke své historii. „Evropská unie je připravena posilovat arménskou demokracii a bojovat se zahraničním vměšováním,“ prohlásil.
Další tření s Ruskem
Ať už bude mít jejich první bilaterální schůzka jakýkoli výsledek, Pašinjan tím posílá také vzkaz ruskému lídrovi.
Putin se netají tím, že sleduje sbližování kavkazské země a Unie s nelibostí. „Není možné být současně v celní unii s Evropskou unií i s Euroasijskou ekonomickou unií. To je z definice prostě nemožné,“ poznamenal ruský prezident minulý měsíc.
Vztah Putina a Pašinjana je ale napjatý dlouhodobě. Málokteré zemi se po ruské invazi na Ukrajinu proměnila zahraniční politika tak, jako je tomu v případě Arménie. Dříve by bylo jen těžko představitelné, aby hledala aktivně partnery na Západě.
Impulz k obratu přišel zejména po eskalaci konfliktu v Náhorním Karabachu, která nakonec vedla k tomu, že kontrolu nad enklávou převzal Ázerbájdžán, a to téměř bez boje. Podle závazků mezi Jerevanem a Moskvou přitom měli zasáhnout ruští vojáci, jako tomu bylo v dřívějších fázích konfliktu. K tomu nedošlo a v Arménii zůstala pachuť vůči partnerství s Ruskem.
„Od doby, co se Rusko začalo intenzivně zabývat Ukrajinou, se klíčové politické procesy na jižním Kavkaze stále více posouvají vpřed bez Moskvy, což tlačí země jako Arménie k tomu, aby se více orientovaly na alternativní partnery, jako je Evropská unie,“ popsala pro Seznam Zprávy analytička Olesya Vartanyanová z organizace International Crisis Group.
Nikol Pašinjan a Vladimir Putin na snímku z 1. dubna 2026.
Pašinjan tak sice minulý měsíc zamířil do Kremlu na schůzku s Putinem, ale neodpustil si některé úštěpné poznámky na jeho adresu.
„Sociální sítě jsou v Arménii stoprocentně zdarma, bez jakýchkoli omezení,“ řekl například ruskému vůdci. Ten přitom v současnosti nechal zablokovat v zemi všechny přední západní platformy.
Jerevan vedle toho nyní hostí i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v rámci summitu řekl, že jeho země potřebuje další vojenskou pomoc ve válce s Ruskem. Stejně tak se podle něj musí jakýchkoliv mírových jednání účastnit i Evropa.
Přesto většina Arménů, včetně současných vůdců, usiluje spíše o diverzifikaci, a ne o úplné odtržení od Moskvy.
Na to poukázal i průzkum veřejného mínění z letošního února, ve kterém 56 procent Arménů uvádí, že si přejí zahraniční politiku zajišťující dobré vztahy jak se Západem, tak s Ruskem.
Volební kampaň
Setkání EPS i následný summit EU a Arménie pravděpodobně dají Pašinjanovi šanci dále posílit své postavení mezinárodního státníka. Taková příležitost přichází vhod vzhledem k tomu, že kavkazskou zemi čekají příští měsíc parlamentní volby. Pašinjan má zatím největší šanci v nich zvítězit.
K moci se dostal už v roce 2018 po sametové revoluci, sérii protivládních protestů. Nyní v kampani před červnovými volbami sází zejména na proevropský postoj a mnoho příspěvků na sociálních sítích – od politických sdělení až po záběry toho, jak jí kukuřici.
Vedle toho je ale Pašinjan v arménské společnosti také velmi polarizující postavou. Pro zemi jde totiž o první volby od ztráty Náhorního Karabachu a právě kvůli tomu čelí Pašinjan kritice. Podle některých totiž nechal enklávu napospas.
V kampani také využívá narativ, že pokud jeho strana nebude opět zvolena, dojde ke „katastrofální válce“.
Jedním z jeho nejsilnějších odpůrců je Samvel Karapetjan, rusko-arménský miliardář, který vede stranu Silná Arménie. V roce 2025 byl spolu se 13 dalšími lidmi zatčen pro podezření z pokusu o destabilizaci vlády. Hlavní opoziční strany jsou spíše proruské.
Přestože Pašinjan vstupuje do voleb jako favorit, hlasování bude zároveň testem toho, nakolik arménská společnost podporuje jeho opatrný odklon od Ruska a sbližování s Evropou.
