„Putinovo tiché přiznání neschopnosti.“ Z velkolepých oslav zbyde zlomek

Vladimir Putin sedí v obklopení zahraničních lídrů, zaujatě sleduje vojenskou techniku a pronese projev, v němž na Den vítězství zdůrazní slávu Ruska.

Každoroční vojenská přehlídka u příležitosti konce druhé světové války je pro režim největší událostí roku. Ta letošní ale bude zdaleka nejskromnější za poslední desítky let.

Rusko kvůli obavám z ukrajinských úderů omezilo počet hostů. A poprvé za téměř dvacet let se bude moskevská akce konat bez okázalé ukázky vojenské techniky. Takové rozhodnutí může mít podle expertů dva důvody.

Tím prvním je, že ukrajinské údery drony už dnes děsí Kreml natolik, že se obává možných útoků na Rudé náměstí. Na to ostatně reagoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v pondělí zmínil, že by ukrajinské drony mohly zasáhnout.

Druhým může být, že Rusko jednoduše potřebuje svou vojenskou techniku soustředit v oblastech, kde se odehrávají boje. Ministerstvo obrany uvedlo, že důvodem je „současná operační situace“.

Přehlídka a širší symbolika sovětských obětí ve druhé světové válce přitom již dlouho tvoří páteř národní identity, kterou Putin vybudoval během posledních více než 25 let, kdy je u vlády. Ostatně postava diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina je nyní v ruské kultuře jednou z těch nejzásadnějších.

„Používáním Stalina se Putin snaží naznačit, že silní vůdci mají v ruské historii tradici, což se hodí právě teď, kdy válka proti Ukrajině nejde podle plánu,“ říká pro Seznam Zprávy historik Ian Garner.

„Spoléhá na Stalinův obraz v roce 1941, kdy se Sovětský svaz nacházel na pokraji zhroucení, a přesto se nakonec situace zázračně obrátila. Dnes se snaží vytvořit podobný narativ: že i když to vypadá zle, nakonec Ukrajinu a Západ přelstí nějakým velkým plánem,“ objasňuje.

Jenže velkolepé oslavy se letos nebudou konat ani v menších regionech, jak tomu zpravidla bylo. Úřady také ohlásily, že během 9. května bude v zemi vypnutý mobilní internet.

„Toto dramatické omezení přehlídky představuje Putinovo tiché přiznání, že již nedokáže zajistit bezpečnost ve svém vlastním hlavním městě,“ popsal analytik amerického think tanku Atlantic Council Peter Dickinson. „Zmenšení počtu účastníků jeho vzácné přehlídky bude pro Putina obzvláště bolestivé, ale zjevně se mu nepodařilo zcela uklidnit nervy před oslavami Dne vítězství.“

Ani nálada v Rusku, a to zejména v jeho metropoli, přitom v současnosti není zrovna slavnostní. Rusové jsou naštvaní na režim, který opakovaně vypíná internet a blokuje západní sociální sítě. Rusové si stěžují, že jim tato opatření komplikují úplně běžné činnosti, od placení kartou po objednávání taxíků.

V zemi, kde se represe za poslední čtyři roky významně zpřísnily, přitom není hněv úplně běžnou emocí. Minimálně ve veřejném prostoru. Nyní jsou ale sociální sítě plné videí obyčejných Rusů a influencerů, kteří kritizují úřady za internetové zásahy.

Nejvýraznější osobou těchto protestů se stala Viktorija Boňa, lifestylová blogerka z Monaka. Ta minulý měsíc v 18minutovém videoprojevu k Putinovi uvedla, že „se ho lidé bojí“. Klip se stal rychle virálním a nasbíral více než 1,5 milionu lajků.

Ruští představitelé trvají na tom, že k omezení komunikace přistupují v zájmu veřejné bezpečnosti. Tvrdí, že výpadky mobilního internetu mají za cíl dezorientovat ukrajinské útočné drony. Takové útoky přitom pokračují i ​​v oblastech, kde byl internet vypnutý.

„Tyto výpadky zapadají do širší strategie režimu, která se zaměřuje na odříznutí obyvatel od nezávislých informačních zdrojů a komunikace. Kreml to dělá proto, aby se ochránil před nepokoji ve společnosti a zároveň tím chce potlačit zahraniční vlivy,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy expertka na ruskou politiku Natalja Kovalevová z think tanku Chatham House.

„Rusové si ale přes to všechno nacházejí způsoby, jak se s těmito omezeními vyrovnat. Velká část lidí tak využívá VPN, aby se dostali k západním sociálním sítím. Je to ale ironické, protože Kreml se kvůli tomu vesměs poškozuje. Zasáhl proti Telegramu a kvůli tomu spadla sledovanost státem kontrolovaných kanálů. Lidé, co se chtějí dostat k opozičním hlasům, přitom už dlouho vědí, jak se to obchází a nyní to využívají,“ dodala.

Putinovi přitom nastalá situace rozhodně nehraje do karet z pohledu veřejné podpory. Podle státních i nezávislých průzkumů veřejného mínění klesla prezidentova popularita na nejnižší úroveň od podzimu 2022, kdy oznámil částečnou mobilizaci, což vedlo k útěku statisíců mladých mužů ze země.

Ostatně v Moskvě se lidé scházejí, aby v budově prezidentské administrativy podali petici, která Putina vyzývá k ukončení represí proti internetu, jak popsala stanice BBC.

A přestože podávání takového dokumentu není ilegální, v Rusku, vyznačujícím se ostrými represemi, to může znamenat problémy. O to více je ovšem vypovídající, že se lidé nakonec ozvou.

A kde v tom všem stojí šéf Kremlu? Zdá se, že raději stranou.

Podle deníku The Financial Times se ruský prezident v současnosti bojí o svou bezpečnost a od začátku roku tak vychází oproti dřívějšku výrazně méně na veřejnost. Stejně tak ruská Federální ochranná služba (FSO), která má na starosti bezpečnost nejvyšších představitelů, v posledních měsících výrazně posílila Putinovu ochranu.

Prezident nyní podle listu tráví více času v podzemních bunkrech, kde se stará o mikrořízení války a více se distancuje od civilních záležitostí, uvádějí lidé, kteří Putina znají v Moskvě, a osoba blízká evropským zpravodajským službám.

Objevují se také spekulace o tom, že se ruský prezident obává převratu, který by měli na svědomí lidé z jeho okolí. Poměrně překvapivě se mluví i o tom, že by za něčím takovým mohl stát Sergej Šojgu, někdejší ministr obrany, který měl dlouhodobě s Putinem blízký vztah.

Někteří odborníci ale varují před naskakováním na tyto informace. „Náhlá záplava zpráv o tom, že pohodlně anonymní ‚evropská zpravodajská agentura‘ tvrdí, že se Kreml obává převratu, vypadá podezřele. Spíše jako psychologická operace, která má v ruské elitě vyvolat paranoiu, než jako seriózní hodnocení,“ podotkl přední expert na Rusko Mark Galeotti. I on ale ve svém komentáři přiznává, že Putin se opravdu může nyní více obávat o svou bezpečnost.

Letos se zatím na veřejnosti objevil teprve dvakrát. Loni přitom navštívil i Kurskou oblast, která hraničí s Ukrajinou, nebo vojenské základny. Prezidentova veřejná vystoupení bývají často prezentovaná ve státních médiích s cílem ukázat, že neustále pracuje, věnuje se i nebezpečným činnostem a zůstává při nich lidský a srdečný.