Článek
Bankovní rada České národní banky (ČNB) podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Rozhodla o tom na čtvrtečním měnověpolitickém zasedání. Členové bankovní rady hlasovali jednomyslně, řekl na tiskové konferenci po hlasování guvernér národní banky Aleš Michl.
Dvoutýdenní repo sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů a vkladů, je na této úrovni od loňského května a zůstává nejníže od roku 2021. Stabilitu sazeb naznačovaly také výroky některých členů bankovní rady v minulém týdnu.
„Cílem našeho dnešního rozhodnutí je, aby celková inflace zůstala na horizontu našeho inflačního cíle,“ dodal Michl. V ekonomice podle něj převažují rizika ve směru vyšší inflace, stávající výše sazeb je ale dostatečně vysoká a postoj ČNB je výrazně „přísnější“ než například přístup Evropské centrální banky.
Zároveň ale guvernér připustil, že na příštím měnovém zasedání bude bankovní rada ČNB diskutovat o zvyšování sazeb.
Inflace zrychlila
Český statistický úřad ve středu zveřejnil předběžný odhad dubnové inflace, podle něhož spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 2,5 procenta. Inflace tak zrychlila z březnových 1,9 procenta a byla nejvyšší od loňského října. Meziměsíčně ceny podle odhadu vzrostly o půl procenta.
Za zrychlením inflace stálo podle analytiků hlavně zdražení pohonných hmot související s vývojem cen ropy po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě. I přes dubnový nárůst však inflace zůstala v tolerančním pásmu ČNB, která cílí na dvouprocentní růst spotřebitelských cen.
„Bankovní rada ČNB tímto krokem potvrzuje strategii „vyčkávat a sledovat“, která se v současném nejistém prostředí jeví jako nejracionálnější přístup. Inflace se sice pohybuje poblíž cíle a na první pohled by vytvářela prostor pro další uvolnění měnové politiky, bankovní rada však zůstává obezřetná,“ uvedl analytik OVB Allfinanz Michael Opočenský.
Hlavním důvodem jsou podle něj především vnější rizika. Napětí v oblasti Hormuzského průlivu nadále vyvíjí tlak na ceny ropy a zemního plynu a je stále zřetelnější, že se tento vývoj postupně promítne do cen napříč ekonomikou. „Z pohledu trhu přitom není zásadní samotné rozhodnutí, ale především další komunikace centrální banky a její výhled na vývoj inflace, mezd a kurzu koruny,“ dodal Opočenský.
Inflace v tolerančním pásmu
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka už inflace z velké části vstřebala primární dopady dosavadního růstu cen ropy. Druhotné dopady se však podle něj budou projevovat pozvolněji a mohou do inflace prosakovat i v dalších měsících. Inflace by se tak mohla dále přibližovat ke třem procentům, tedy horní hranici tolerančního pásma kolem cíle ČNB.
„Měnová politika pravděpodobně nebude na současný vzestup inflace reagovat okamžitě. Kombinace výrazného vnějšího nákladového šoku, uvolněné fiskální politiky a rostoucí domácí poptávky si však vyžaduje zvýšenou pozornost,“ uvedl Marek.
Předběžný údaj o dubnové inflaci členové bankovní rady při svých vyjádřeních z minulého týdne ještě neznali. Jejich komentáře ale naznačovaly, že za klíčové považují hlavně to, zda se dražší energie a další nákladové tlaky začnou přelévat do širší inflace.
Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedla, že centrální banka není v tuto chvíli pod tlakem sazby zvyšovat. Inflace podle ní zůstává v tolerančním pásmu a tržní sazby po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě vzrostly samovolně, čímž se úvěrové podmínky zpřísnily i bez přímého zásahu centrální banky. „Jsme nyní v poměrně komfortní situaci,“ řekla Zamrazilová.
Připustila, že další pohyb sazeb by byl spíše směrem nahoru, zároveň ale zdůraznila, že ČNB nemusí postupovat unáhleně. Za větší riziko než přenos dražších energií do inflace označila možný obrat ve vývoji cen potravin, jejichž dosavadní tlumící vliv na celkovou inflaci by mohl od poloviny roku slábnout.
Klíčové bude chování firem
Také člen bankovní rady Jakub Seidler před zasedáním signalizoval podporu stabilitě sazeb. V rozhovoru pro Market News uvedl, že ČNB by neměla reagovat na prvotní inflační dopady geopolitické krize na Blízkém východě. „Prozatím se přikláním k ponechání sazeb v květnu beze změny,“ řekl Seidler.
Jejich zvýšení podle něj nelze vyloučit, bude to ale záviset na dalším vývoji. „Ačkoli je nyní zvýšení sazeb pravděpodobnější než před několika týdny z důvodu délky trvání konfliktu, stále si dokážu představit, že se přes současnou situaci přeneseme bez nutnosti zvyšování sazeb,“ uvedl člen bankovní rady.
Podle Seidlera však bude záležet na okolnostech, tedy na délce konfliktu, jak se zachovají ekonomické subjekty a jak se budou vyvíjet konkrétní rizika. Za klíčové pro další rozhodování označil zejména chování firem.
„Na základě nedávných zkušeností s inflačními šoky zde může existovat silnější tendence ke zvyšování koncových cen nad úroveň, která by odpovídala nárůstu nákladů,“ dodal.
