Fialova vláda nalíčila vládě past? Schillerová spíš neumí počítat, vzkazuje exministr

Válka v Íránu a s ní spojené narušení dodavatelských řetězců už trvají přes dva měsíce. Už za duben se objevila varovná čísla ohledně inflace, která zrychlila. Jaké dopady nás čekají?

Hostem Ptám se já byl exministr průmysl a místopředseda STAN Lukáš Vlček.

Inflace v dubnu zrychlila na 2,5 procenta. Ve srovnání s březnem byly ceny o 0,5 procenta vyšší. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu. Podle analytiků stálo za zrychlením inflace zdražení pohonných hmot v důsledku války na Blízkém východě.

Konflikt v Íránu mimo jiné vedl k zablokování Hormuzského průlivu, který je hlavní trasou pro vývoz ropy i dalších surovin z Perského zálivu. Pokud zůstane i nadále uzavřený, analytici očekávají, že se krize postupně odrazí v ekonomice a celková inflace ještě poroste.

Vláda Andreje Babiše (ANO) kvůli prudkému zdražování pohonných hmot v dubnu spustila balíček opatření. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) minulý týden oznámila, že regulace marží i snížení spotřební daně z nafty bude v Česku pokračovat i v květnu.

„Vláda dodnes nepředstavila nějaký jasný plán, co s tím chce dělat. A všem je jasné, že ta krize prostě pokračovat bude. A i kdyby se zastavila zítra, tak to negativní dopad na nás mít bude,“ řekl v Ptám se já bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). „Zatím jsou kroky vlády podle mě velmi rozpačité a možná velmi naivní.“

„Vláda by měla před lidi předstoupit a říct: Takový máme plán a jenom samotné daňové úlevy stačit nebudou,“ dodal.

Jak zafungovaly cenové stropy? Jaká opatření by vláda měla dál udělat? A stane se hnutí STAN nejsilnější stranou opozice?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Za duben vzrostla čísla inflace na 2,5 procenta. Kdybyste byl v tuhle dobu ještě ministrem průmyslu, jak byste to četl? Neměl byste obavy z dalšího vývoje? – Určitě bych obavy měl. A to, co se děje v Hormuzu, na nás může mít, když ta situace bude dále pokračovat, opravdu velmi negativní dopady. Přece jen si uvědomme, že Česká republika je otevřená, exportně orientovaná ekonomika průmyslového charakteru, která je extrémně závislá na vnějších vlivech, jako je například dovoz fosilních paliv. Já bych obavy měl. Proto mě osobně mrzí, a jsem taky trochu rozpačitý z kroků této vlády. Že si neuvědomujeme, že to riziko, které může přijít, může být opravdu velké. A právě riziko inflace osobně chápu jako asi nejvýraznější riziko pro českou ekonomiku jako takové.

2:00 Myslím si, že je velmi naivní ze strany této vlády myslet si, že hospodářské výsledky České republiky budou stejné nebo že predikce bude stejná tak jako v listopadu, tedy samozřejmě i s takovými dopady, jako je například dopad do státního rozpočtu. – Ministerstvo financí už ale připouští, že existují další scénáře toho, jak se bude česká ekonomika vyvíjet. Mluvila o tom ministryně financí na jedné z nedávných konferencí, kde dokonce říkala, že v nejčernějším scénáři se počítá i se zastavením růstu české ekonomiky.

3:00 Vláda ale přece něco zkouší dělat. Co cenové stropy na pohonné hmoty? Ekonomka Helena Horská ve středu psala na sociálních sítích, že nebýt cenových stropů na pohonné hmoty, tak by se čísla týkající se inflace dostala až ke čtyřem procentům. – Vy jste to správně řekla, vláda zkouší, ale vláda dodnes nepředstavila nějaký jasný plán, co s tím chce dělat. A všem je jasné, že ta krize prostě pokračovat bude. A i kdyby se zastavila zítra, tak to negativní dopad na nás mít bude. Já sám jsem na jednání Sněmovny již třikrát navrhoval, abychom do programu jednání zařadili právě téma energetických šoků a jejich dopadů na českou ekonomiku. Třikrát to vládní většina zamítla. Byli další opoziční poslanci, kteří to zkoušeli, zatím bezúspěšně. Tedy ano, že vláda zkouší, je možná dobré pojmenování. To, že se například snížila spotřební daň, je dobře, to je protiinflační krok, to je dobře.

4:00 Ale každopádně stropování cen podle mého názoru je ještě navíc technicky špatně zvládnuto. Tam je nějaký vzorec, hned první den Ministerstvo financí ten vzorec udělalo špatně. Do toho se vládní většina snaží protlačit novou legislativu v legislativní nouzi, podle mě s velmi negativním dopadem na tržní prostředí. Tedy zatím ty kroky vlády jsou podle mě velmi rozpačité a možná velmi naivní.

5:00 A co by tedy vláda podle vás měla dělat? – Určitě by měla před lidi předstoupit a říct: „Takový máme plán a jenom samotné daňové úlevy stačit nebudou.“ A nebudou stačit. A co já bych určitě udělal, a to jsem navrhoval, pojďme otevřít debatu o revizi státního rozpočtu. V situaci, abychom zaprvé měli dostatečný polštář, pokud ta krize bude pokračovat, aby nedopadla tak negativně na nízkopříjmové. Například, a co navrhujeme my jako Starostové, úpravu daně z příjmů fyzických osob. Navrhuje to například i PAQ Research, například zvýšení slevy na poplatníka. Nebo věcmi, které prosazujeme my, jako jsou například zrychlené odpisy pro firmy. Protože jedna z těch věcí, které se osobně bojím, je, že se zastaví firemní investice. – To navrhuje Karel Havlíček, pokud se nepletu. – A my jsme je měli v programu už od začátku. A jestli je navrhuje Karel Havlíček a přijde s nimi a bude to mít hlavu a patu, tak my to podpoříme.

6:00 Já jsem spíš myslela nějaká okamžitá opatření. Pochopila jsem, že i vy o nich mluvíte. – V těch konkrétních okamžitých opatřeních v situaci naší extrémní závislosti máte jenom nějaký manévrovací prostor. Třeba další daňové úlevy třeba v rámci DPH, ale tam bych se jich osobně velmi obával. – Takže teď toho vláda moc víc dělat nemůže. – Je to pravda, ale měla by otevřít debatu o revizi státního rozpočtu, ale třeba i o takových věcech, jako je programové prohlášení vlády. Protože když bude krize postupovat, tak pak je nelogické a nemožné, aby například ty všechny věci, které vláda slibuje, byly vůbec reálně možné naplnit bez většího zadlužování České republiky.

7:00 Zmínil jste ceny energií a jejich dopady na český průmysl a obecně i na obyvatelstvo. Vláda už odpustila poplatky za obnovitelné zdroje. Ukázalo se, že teď se to hodí, že tahle část plateb odpadla? – Byl by to dobrý krok, kdybyste měla tak velký polštář, že si to můžete dovolit. Ale vláda si na to zároveň musela půjčit, na těch 17 miliard. To je jedna věc, kterou kritizuji, že vy si na to musíte půjčit a tím tedy zadlužit Českou republiku do budoucna. Ale kdybych tedy já byl v situaci, že bych s těmi 17 miliardami mohl nakládat, tak bych spíše šel po cílených opatřeních.

7:30 Rozpouštět takhle peníze plošně mně osobně nedává smysl, protože vy tím zároveň dáváte prostředky i těm, kteří to fyzicky nepotřebují, například vysokopříjmovým obyvatelům. Ale jsou zde určité nástroje, které máme k dispozici, které se daly v daný okamžik použít, ať je to například pro energeticky náročný průmysl nástroj, který se jmenuje kompenzace nepřímých nákladů. Pak bych šel po dalších konkrétních opatřeních. Respektive těch 17 miliard bych více investoval do věcí, které vidíme, že mají potom i střednědobý a dlouhodobý charakter. Máme například velmi robustní plán v rámci přenosové distribuční soustavy. Máme tady řadu programů, které dokážou energii uspořit, například Nová zelená úsporám. Tam došlo k celkem výrazné redukci a krácení. Tedy osobně bych s těmi 17 miliardami hospodařil jinak.

9:00 Už teď je plánován schodek rozpočtu ve výši 310 miliard korun. Pokud se zpomalí růst hospodářství, možná bude problém i tento schodek vůbec dodržet. Ve středu začala mimořádná schůze, na které by se mělo projednávat rozvolnění pravidel o rozpočtové odpovědnosti. Kde vzít peníze na tahle vaše opatření? – Tak samozřejmě je to otázka na současnou vládu, kde na to vzít peníze, protože oni zároveň mají nějaké volební sliby. Zároveň jsme tady v situaci, řekněme, krize, která bude mít negativní dopad do státního rozpočtu. A to je právě to, co my kritizujeme od začátku, co nám na tom vadí. Vláda nemá odvahu předstoupit před lidi a říct si: „Musíme udělat určité reformní kroky, pokud nechceme dále veřejné rozpočty posílat do dalšího a dalšího deficitu.“

9:30 To zní skvěle a znělo by to ještě lépe, kdybyste nebyl exministrem vlády, která předávala republiku s rozpočtem ve výši minimálně 250 miliard korun. Tam byla debata o těch schovaných a neschovaných penězích. Možná byl reálný schodek vyšší. Vy jste tu odvahu také neměli. – To není pravda. – K žádným zásadním reformám. – Ne, my jsme přebírali rozpočet, kde byl schodek pět procent HDP. A předávali, kdy to bylo v situaci dvou procent HDP. V situaci, kdy nám každý rozpočet, který jsme sestavili, vyšel. A já věřím, že by vyšel i tento.

10:00 To, že jsme začali s pěti procenty, předali se dvěma a zároveň měli další plán, jak každý rok snižovat schodek o 0,5 procenta HDP, je podle mě jasný směr, jak konsolidovat státní rozpočet. Ale máte pravdu v tom, že – a to je opravdu i apel na tuto vládu – bez významných reforem, které musí jít hlavně po těch největších výdajových položkách, což je například školství a zdravotnictví, konsolidace není možná. – A to jsou právě ty kapitoly, kde vaše vláda nakonec odvahu nebo politickou sílu nenašla, aby v těch největších kapitolách ta zásadní úsporná opatření dokázala prosadit. – To není pravda. Co důchodová reforma? – Vy jste zmínil školství a zdravotnictví. – Ale důchody jsou další velká položka. Pokud bychom tady nezatáhli za ruční brzdu a podíváme se například na schodek důchodového účtu, tak ta situace je jiná.

12:00 Ještě k mimořádné schůzi k zákonu o rozvolňování rozpočtových pravidel. Ministryně financí tvrdí, že to je od vás taková hra, že ten plán, který původně byl schválen na to, jak se budou vyvíjet schodky veřejných financí v příštích letech, byl past, kterou jste nachystali na příští vládu. Že ani vy byste podle toho nedokázali vládnout. – To je taková lichá argumentace Aleny Schillerové. Podívejte, ta jejich rovnice jim nikdy nemůže vyjít. Pokud už dnes tvoří 95 procent výdajů státního rozpočtu mandatorní výdaje, přidáte do toho další priority a zároveň hovoříte o tom, že chcete snižovat daně, tak to logicky nikdy nemůže vyjít. Tedy je to spíš podle mě taková lichá argumentace Aleny Schillerové, která v tomto případě spíše neumí počítat.

13:00 Pokud se chceme vůbec bavit o vyrovnaných rozpočtech nebo snižování schodku, hlavně strukturálního, tak bez politické odvahy k velkým reformám právě v těch třech hlavních oblastech, jako je školství, zdravotnictví a sociální oblast, ta rovnice prostě nemá řešení. – Ale to se vracíme k tomu, že ani vy jste dostatek politické odvahy neměli, pokud předáváte rozpočet s 95 procenty mandatorních výdajů. – Dobře, ale znovu zopakuji, že například v otázce důchodů se udělaly opravdu výrazné změny. A i v ostatních oblastech, jako je třeba otázka zmíněného školství. Nezapomínejme na změny legislativy, které jsme prosadili například v otázkách svazkových škol nebo v takových věcech, aby obce spolupracovaly. Jedním z dalších problémů je modernizace veřejné správy, tedy větší motivace k tomu, aby státní správa byla efektivnější. Tedy těch věcí, které se prosadily, opravdu nebylo málo.

14:00 Co byste vy dělal na místě téhle vlády, abyste nemusel rozvolňovat zákon o rozpočtové odpovědnosti a abyste se vešel do těch předschválených schodků a aby bylo na ty priority? Zastavil byste dopravní stavby, nebo jakou cestou jít, aby peníze vyšly? – Co bych udělal, a co byla možná chyba předchozí vlády, já bych vzal programové prohlášení a výrazně bych ho seškrtal, hodil bych ho do koše a napsal bych ho znovu. A soustředil bych se na menší objem priorit. Protože tento objem priorit, které tato vláda má, není ufinancovatelný. – Co byste škrtl? – Zaměřil bych se na velké strukturální reformy. Právě ve zmíněných oblastech, jako je školství nebo zdravotnictví. – Jaké konkrétně? – Je potřeba si uvědomit, že asi nebude do budoucna možné, abychom v každém okresním městě provozovali nemocnici v plném rozsahu. Že budeme muset jít cestou určité specializace. Větší modernizace ve smyslu například k pobytové péči vůči sociálním službám. V otázkách modernizace státu, větší inklinace k větší spolupráci mezi obcemi, kde se podle mého názoru dá ušetřit velký objem peněz. My sami máme i v našem programu řadu nástrojů, kdybychom byli u vlády, které bychom chtěli aplikovat. Ale pokud česká politická reprezentace nenajde do budoucna odvahu opravdu k nutným strukturálním reformám, tak to nemá řešení.

16:00 Ale když jste měli jako vláda většinu, tak jste odvahu na seškrtání nemocnic neměli. Na seškrtání obcí jste ji také neměli. – Tak jsou věci, které za čtyři roky nejspíš nezvládnete. Navíc situaci, kdy jste zároveň museli řešit uprchlickou a energetickou krizi. – Pořád máme nějaké krize. – Opravdu se musíme připravit, že pořád bohužel budou nějaké černé labutě a krize, které budou přicházet. Ale jen když vezmu, v jaké kondici je třeba česká energetika oproti době před pěti lety… Jsme v situaci, kdy již nejsme vydíratelní Ruskem. Zmodernizovali jsme energetickou legislativu, rozjeli jsme řadu velkých projektů, jako jsou Dukovany. Výrazně investovali do přenosových a distribučních soustav. Tedy těch věcí se opravdu udělalo mnoho.

20:00 Jak se mimochodem vládě vydařila, z vašeho pohledu, cesta do Střední Asie? Zejména v Kazachstánu premiér a vicepremiér vyjednávali o zvýšených dodávkách kazachstánské ropy a tak dále. Jak ještě diverzifikovat zdroje v České republice, možná i zlevnit zdroje v České republice. Karel Havlíček řekl, že to byla jedna z nejúspěšnějších zahraničních obchodně-průmyslových misí vůbec. Jak to hodnotíte vy? – To je jejich práce. Tohle musí dělat každý premiér a každý ministr průmyslu. Jako jsem to dělal já, jako to dělá Karel Havlíček a jako to musí dělat další ministři. To je prostě vaše práce. To, že dosáhli některých dohod, tak to je dobře, protože u většiny z nich jen dotahovali to, co my jsme sami už předjednali. To není nic nového, že by se objevilo najednou z čistého nebe. Takže podle mě to je jenom naplnění jejich práce a byla by škoda, kdyby ta cesta vůbec nebyla. Nebo respektive určité průmyslové dohody, například o dodávkách kolejových vozidel. To je taky věc, která se dojednávala zhruba rok a půl. Takže je to prostě dotažení některé věci a podle mě je to dobré.

22:00 Co je z vašeho pohledu v resortu průmyslu klíčová věc, kterou byste chtěl po této vládě, aby dotáhla, pokračovala v ní? – Klíčová je otázka pokračování svižného trendu modernizace energetiky. A to není jenom projekt Dukovan, to není jenom projekt malých modulárních reaktorů ve spolupráci s Rolls-Roycem, ale to je i nutnost investičního trendu v oblasti přenosových a distribučních soustav, propojování České republiky s našimi zahraničními partnery, jako je Polsko nebo Německo. To si myslím, že je velmi důležité, to, proč má Česká republika dlouhodobě jedny z nejvyšších cen energií, je právě naše energetická dlouhodobá zaostalost. To je chyba několika předchozích vlád. Ale jsem rád, že ten trend se výrazně otočil, že se hodně investuje, a v tom musíme pokračovat dál. To není jenom otázka cen, ale to je i otázka naší bezpečnosti, ale i třeba atraktivity investorského prostředí.

27:00 Jak chcete být jako STAN nejsilnější silou v opozici? Je to vaše ambice, ke které míříte? – Je to naše ambice. – Jak to uděláte? – Systematickou prací. Když jsem do STAN vstupoval před několika lety, tak jsem vstupoval do hnutí, které mělo zhruba tři procenta. A mohu tedy i zevnitř vidět, jaký ohromný kus práce to hnutí udělalo za posledních zhruba deset let. A to není jenom otázka jasného ukotvení na politické scéně ve Sněmovně a v Senátu. Ale vidím to i z pohledu našich analytických týmů, našich regionálních týmů, ale i toho, jaké osobnosti v tom hnutí vyrostly.

32:00 Umíte si představit, že během tohoto volebního období se otevře nějaký prostor pro to, abyste spolupracovali s hnutím ANO? – Ne. Není důvod. Zaprvé o to hnutí ANO nestojí, ale my nemáme důvod, abychom s hnutím ANO spolupracovali. Pokud tato vláda ukáže, že není schopna spolupracovat, tak pak je tady přece jiný legitimní nástroj. To jsou předčasné volby.