Věk odchodu do penze musí růst, říká Rusnok. Kdo tvrdí opak, je prý populista

Debata o reformě penzijního spoření graduje. Ministerstvo financí dokončuje návrh na změnu spoření na stáří. Ministryně Alena Schillerová slibuje změny, které lidem zlepší výnosy jejich „penzijek“. Významně říznout chce například do poplatků.

S jakou penzí má dnešní čtyřicátník počítat, není dnes podle Jiřího Rusnoka, bývalého guvernér České národní banky (ČNB) a nyní poradce představenstva pojišťovny Allianz. možné odhadnout. Je to zejména kvůli častým úpravám důchodového systému, které s sebou z volebních kampaní přináší jednotlivé strany.

Je sice podle něj jisté, že takový člověk s nějakým důchodem počítat může, na druhou stranu se do prvního pilíře začne propisovat trend stárnoucí populace.

„Průběžný důchodový systém má jednoduché principy fungování. Je absolutně závislý na poměru mezi pracujícími (plátci pojistného) a těmi, kteří ze systému dostávají dávky. A jestliže víme, že demograficky se tento poměr bude zhoršovat, protože jako populace stárneme, tak za dané situace můžeme buď razantně snižovat důchody, ovšem to je politicky neprůchodné, anebo musíme tento náraz zmírnit tím, že budeme oddalovat nástup do penze,“ říká Rusnok s tím, že zvýšení věku odchodu do důchodu se vyhnout nelze.

Plány Aleše Juchelka na zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let jsou tak podle ekonoma Rusnoka pouze prázdný slib. „To je politický populismus, který lidem slibuje něco, co nemůže doručit. Slibem nazarmoutíš.“

Plány na opětovně vyšší valorizaci penzí jsou podle něj pro důchodový systém významné. Vyšší valorizace by tak platily pro stále více lidí. „Každá valorizace se zabudovává do systému natrvalo. Navyšuje úroveň důchodů a od ní odvozujete další valorizace,“ uvedl v pořadu Agenda.

Podle Rusnoka se výdaje navíc nejspíš pokryjí na dluh. „Je to cesta utišování bolesti. Bude to vytlačovat prostor pro další důležité výdaje státu. A dříve nebo později to narazí na ochotu trhů fianncovat český státní dluh.“

Podle Rusnoka může chřadnoucím státním penzím mohlo pomoci dobrovolné spoření. A podle ekonoma nazrál čas na úpravu penzijního spoření. Problém podle něj je, že velká část Čechů má peníze, které si sami spoří na stáří, uložené ve velmi konzervativních produktech.

„Ty z povahy věci téměř nevydělávají, nebo vydělávají s bídou na inflaci.“ Ekonom také říká, že snaha ochránit investora před velkým rizikem, která v Česku vznikla s podle něj dobrý úmyslem, má nyní za následek to, že běžný člověk po vyplnění investičního dotazníku sám spadne do konzervativního profilu, přestože začíná investovat brzy.

Podle expertů z CERGE-EI lze lidem ztrojnásobit výnosy spoření, aniž by se zvýšily vklady. Navrhují dotlačit Čechy do systému dříve, zavést investování podle životního cyklu a snížit poplatky na 0,65 procenta.

Výzkumníci Filip Pertold a Lukáš Nádvorník propočítali, že snížení poplatků by střadatelům na dlouhém horizontu vyneslo více, aniž by zhoršilo situaci penzijních společností. Asociace penzijních společností se snížení poplatků brání a tvrdí, že české fondy jsou poplatkově konkurenceschopné.

„Celkový přepočtený poplatek u dynamických fondů představuje dnes více než dvě procenta. To je srovnatelné s nejdražšími podílovými fondy na trhu,“ uvedl Nádvorník na sezení expertů a zástupců trhu i politické scény v Poslanecké sněmovně.

Z výročních zpráv tří největších tuzemských penzijních společností (České spořitelny, Generali a ČSOB), které spravují přes polovinu penzijních úspor, vyplývá, že vybrané poplatky významně překračují náklady společností.

Náklady by pohodlně zvládl pokrýt už poplatek ve výši 0,4 procenta. Jaké snížení poplatku chystá Ministerstvo financí, zatím není známo, návrh chce představit koncem dubna. Experti z CERGE-EI ale doporučují poplatek snížit na polovinu současné hodnoty, tedy na 0,65 procenta. I při takovém poplatku by měly společnosti marži 30 procent. V posledních letech byla marže až dvojnásobná.

Podle Rusnoka dávaly vysoké poplatky v době zavádění fondů z třetího pilíře smysl. Počítaly se totiž z mnohem menšího počtu spravovaných peněz. Podle ekonoma je ovšem proto logické, že s tím, jak více a více lidé střádá do fondu víc a víc peněz a velká část nákladů na správu fondu je fixní, nastává doba pro diskusi o „přiměřené výši“ poplatků. Konkrétní výši ale bez vlastních výpočtů stanovit nechce.

Snaha o nejvyšší možné zhodnocení investic a nejnižší poplatky jde ale podle Jiřího Rusnoka proti návrhům některých ekonomů, aby část investovaných peněz mířila do takzvaných národních aktiv.

Jedním z hlavních doporučení je také zavedení nízkonákladových strategií životního cyklu. Fungují sice už dnes, ale podle odborníků by měly být nastaveny jako tzv. první volba. Strategie mixují dynamickou a konzervativní složku a automaticky upravují poměr podle věku klienta. Zatímco mladí investují více dynamicky, před důchodem se portfolio stabilizuje. A s tím souhlasí i Rusnok. Podobný přístup dnes funguje v řadě zemí, například v Nizozemsku, Dánsku nebo Švédsku.

Změn se patrně brzy dočká i první pilíř. Ministr práce Aleš Juchelka chystá zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech. Zároveň jsou v plánu také vyšší valorizace penzí u lidí nad 80 let. Ministr chce také podpořit seniory, aby zůstávali déle v práci. Právě zde ale hraje velkou roli zmíněné stárnutí české populace.