Článek
Emily v roce 2022 britské úřady odebraly dceru, protože žena užívala ketamin. Dalších šest měsíců se snažila skoncovat se závislostí, a když následně předložila vzorek vlasů k testu na drogy, myslela si, že tak dokáže svoji abstinenci. Test ale ukázal pravý opak.
Vyplynulo z něj, že Emily - nejde o její pravé jméno kvůli citlivosti celé záležitosti - během půl roku od ledna do června 2023 aktivně užívala drogy. Soud proto její žádost o shledání s dcerou zamítl.
Její příběh popsala britská veřejnoprávní BBC. Je součástí investigativního článku, ve kterém reportéři stanice zkoumali neveřejné dokumenty rodinných soudů. Odhalili tak případy, kdy byly na základě testů z vlasových pramínků rodičům odebrány děti.
Zjištění vyvolala debatu o tom, zda jsou testy skutečně tak přesné, jak soudy předpokládají. Testy vlasových pramenů jsou ve Velké Británii považovány za spolehlivý nástroj v oblasti rodinného práva v případech, kdy jsou rodiče podezřelí z užívání drog nebo alkoholu.
V Emilyině případě laboratoř v doprovodné zprávě podle BBC uvedla některé ne zcela jednoznačné formulace. Napsala, že výsledky ukazují na „aktivní užívání ketaminu“, ale připustila, že test „nemůže potvrdit ani vyvrátit“, zda Emily s drogami skutečně přestala.
Emily se nechtěla vzdát a dobrovolně se nabídla, že v boji za svou dceru udělá šest dalších testů.
Testy vlasových pramenů fungují na principu analýzy chemických stop zachycených ve vlasech. Látky se do vlasů dostávají krevním oběhem a mohou v nich zůstávat po dobu několika měsíců. Právě proto jsou podobné testy využívány k mapování dlouhodobějšího užívání drog nebo alkoholu.
Rasová zaujatost?
Kritici ale upozorňují, že výsledky nemusí být vždy jednoznačné. Advokátka specializující se na rodinné právo Sarah Bransonová pro BBC varovala, že testy mohou vykazovat rasovou zaujatost.
Odkazuje přitom na akademické výzkumy, podle nichž tmavé vlasy obsahují více melaninu, a proto dokážou absorbovat větší množství stop z okolí. Člověk tak může vstřebávat určité stopy drog i z okolního prostředí, aniž by je aktivně užíval.
To se podle odborníků týká zejména lidí asijského nebo afroamerického původu. Dva lidé vystavení stejnému množství drog nebo léků z okolního prostředí tak mohou podle Bransonové dosáhnout odlišných výsledků pouze kvůli rozdílné struktuře vlasů. Výsledky testů proto podle ní nelze automaticky považovat za definitivní důkaz.
Emilyin případ se k soudu vrátil v roce 2024. Žena během jednání přiznala, že po odebrání dítěte jednou udělala „hloupou chybu“ a v únoru 2024 si vzala ketamin. Nová laboratorní zpráva, která pokrývala období mezi březnem a říjnem 2024, však podle soudu naznačovala opakované užívání drog.
Emily ale tentokrát zastupoval nový advokát Jonathan Adler. Soud zároveň přizval uznávaného specialistu jako nezávislého znalce.
Žehlička na vlasy?
Během křížového výslechu Adler citoval výzkum, který naznačuje, že ketamin zachycený na konečcích vlasů mohl být přesunut blíže k pokožce hlavy pomocí žehličky na vlasy, kterou Emily pravidelně používala. Přizvaný znalec připustil, že tato možnost existuje a že Emily mohla mluvit pravdu.
V její prospěch podle BBC hrály i další důkazy, především opakovaně negativní testy moči. Místní úřady následně rozhodly, že se Emilyina dcera může vrátit domů.
Advokát Jonathan Adler se domnívá, že se v tomto případě podařilo zabránit justičnímu omylu.
BBC kontaktovala také laboratoř DNA Legal, která test provedla. Společnost se ale odmítla k případu vyjádřit s tím, že nemá oprávnění komentovat konkrétní soudní záležitosti.
Podobnou zkušenost popsala i advokátka Sarah Bransonová. Reportérům veřejnoprávní stanice řekla, že zastupovala rodiče ve dvou dalších případech, kdy testy údajně prokázaly užívání cracku. Klienti ale výsledky popírali a Bransonová dnes připouští, že testy skutečně mohly být chybné.
Britské ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že si je vědomo obav kolem testování vlasových pramínků. Zároveň ale dodalo, že v současnosti čeká na nové doporučení Rady pro rodinnou spravedlnost, která má problematiku dále posoudit.
