Přehledně: Kdo má nárok na dotace na zateplení a kolik stát nově nabízí

Oblíbený dotační program Nová zelená úsporám pod taktovkou Motoristů zažívá zásadní obrat. Jeho těžiště už nespočívá v přímých dotacích, ale v bezúročných úvěrech. Dotace jsou ponechány jen pro část nízkopříjmových domácností.

Ministerstvo životního prostředí ve čtvrtek představilo detaily podpory energeticky úsporného bydlení. Jak bude program fungovat v novém a jaké jsou podmínky pro žadatele? To vysvětlujeme v přehledném textu.

Dosud domácnosti znaly Novou zelenou úsporám jako čistě dotační program, z nějž mohly financovat část, nebo veškeré náklady na renovace bydlení, které vedly k úsporám energií. Program v této podobě skončil loni v listopadu, když se pěníze vyčerpaly.

Nově mohou dotace využít pouze nízkopříjmové domácnosti v rámci programu NZÚ Light. Ostatní mohou čerpat bezúročné úvěry, kdy úroky a poplatky za žadatele uhradí stát.

Zároveň budou domácnosti potřebovat speciální dokument, tzv. renovační pas, který bude nezbytnou součástí žádosti o dotace.

Program bude spuštěn 25. června 2026. Od tohoto data bude možné žádat o dotace i o úvěry.

Financování zajistí Modernizační fond v rámci jeho podprogramu HOUSEnerg, který čerpá peníze z výnosů z evropských emisních povolenek (ETS 1). HOUSEnerg se zaměřuje na podporu projektů snižujících energetickou náročnost budov, obnovitelné zdroje energie a úspory energie v domácnostech.

Podle ministra životního prostředí Igora Červeného půjdou dvě miliardy korun na dotační podporu pro zranitelné domácnosti.

Experti tento rozpočet na přímou podporu zateplování a dalších opatření pro nízkopříjmové skupiny považují za slabinu. Jeho navýšení je však otázkou politické vůle a podle MŽP se v případě velkého zájmu o tuto podporu budou hledat další finance.

„Omezený rozpočet programu však znamená, že se žadatelé budou přetahovat o hromádku peněz, která rychle zmizí. Pokud chce premiér Babiš splnit předvolební slib a pomoci lidem s ochranou před růstem cen energií, měl by zvýšení rozpočtu zajistit,“ říká Karel Polanecký, energetický expert Hnutí Duha.

NZÚ Light je určena lidem do třetího příjmového decilu (tedy 30 procentům domácností s nižšími příjmy, jejichž čistý měsíční příjem na osobu se pohybuje mezi 15 000 korunami až 19 000 korunami).

Dotaci mohou získat domácnosti seniorů (dohromady s příjmem s příjmem obou dvou do 42 tisíc korun měsíčně), invalidních důchodců s nižšími příjmy bydlící v neúsporném domě a domácnosti s nárokem na dávku sociální pomoci, která slouží k úhradě základních životních potřeb, jako jsou náklady na bydlení a řádnou výchovu nezaopatřených dětí.

Požadavky na dokumenty se liší podle oblastí podpory. Nejvíce požadavků stát klade na ty, kteří chtějí zateplovat. Budou muset totiž doložit fotodokumentaci stávajícího stavu budovy, záznam o návštěvě na místě od pracovníka Energetického konzultačního a informačního střediska nebo místní akční skupiny a renovační pas. Pokud jde o památkově chráněnou budovu, je třeba i doklad o projednání stavebního záměru s příslušným orgánem památkové péče.

Při výměně zdroje vytápění za tepelné čerpadlo bude žadatel potřebovat výpočtový nástroj pro posouzení vhodnosti instalace. U dalších opatření, jako je fotovoltaický systém a technologie na přípravu teplé vody, postačí renovační pas.

Po dokončení realizace projektu je nutné doložit zprávu o provedené opatření včetně fotodokumentace. Při výměně zdroje vytápění musí žadatel o dotaci zaslat rovněž potvrzení o ekologické likvidaci původního zdroje tepla.

Vlastníci rodinných domů z řad domácností s nízkými příjmy mohou získat dotaci až 400 tisíc korun. Přímou dotaci na zateplení mohou čerpat, pokud žijí v neúsporném rodinném domě třídy E až G. Ti mohou získat až 250 tisíc korun na zateplení, výměnu oken či dveří. Stejně tak mohou čerpat až 150 tisíc korun na výměnu zdroje vytápění či domácí fotovoltaiku s ohřevem vody.

Čerpání podpory je možné až po vydání kladného rozhodnutí ministra. Podporu SFŽP poskytne buď zpětně formou dotace u žádostí, které byly podány po realizaci opatření, nebo předem formou zálohy u žádostí podaných před dokončením realizace.

Poté, co podanou žádost kladně vyhodnotí ministerstvo životního prostředí, může domácnost začít čerpat úvěr. Čerpání podpory je možné po uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru u vybrané finanční instituce – banky či stavební spořitelny.

U bytových domů po splnění těchto podmínek může SVJ či bytové družstvo získat bonus pro nízkopříjmové domácnosti, který mu bude vyplácen zálohově předem, nebo po dokončení projektu.

Podpora je poskytována formou kompenzace úroků, či jejich části, u zvýhodněného úvěru, který poskytují spolupracující banky a stavební spořitelny. Podpora je poskytována na základě Fondem schválené žádosti, kladného Rozhodnutí ministra a uzavřené smlouvy o úvěru u vybrané finanční instituce.

Kompenzace je vyplácena finanční instituci, se kterou žadatel uzavře smlouvu o úvěru. Podmínky pro stanovení výše kompenzace a způsobu jejího vyplácení jsou určeny samostatnou výzvou pro finanční instituce.

Finanční instituce posuzuje žádost o poskytnutí úvěru nezávisle a v souladu se svými interními postupy, kritérii řízení rizik a zákonnou povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele (bonitu žadatele) podle platných právních předpisů.

Jak vysoký úvěr mohou získat SVJ a bytová družstva?

Minimální hranice pro získání úvěru je 100 tisíc korun, maximální výše půjčky se odvíjí od typu opatření. Pokud jde o komplexní renovaci domu, může bytovka dostat zvýhodněný úvěr až 750 000 korun na byt. Při dílčích opatřeních může získat úvěr až ve výši 250 tisíc korun za byt, nebo celkem čtyři miliony korun za dům.

Minimální výše úvěru odpovídá 100 tisícům korun, maximum jsou dva miliony korun při komplexní renovaci, nebo 750 tisíc korun za dílčí opatření.

Délka splatnosti úvěrů se liší podle jeho výše i podle toho, kdo jej čerpá. Majitelé rodinných domů budou půjčku do půl milionu splácet 10 let, nad půl milionu maximálně 15 let. Úvěr do 1,5 milionu korun mohou splácet 10 let, úvěr nad tuto částku až 15 let.

Podporované oblasti se od loňska nezměnily. Úvěry v rámci NZÚ mohou domácnosti využít k financování zateplení, včetně výměny oken a vchodových dveří, výměny zdroje tepla, instalace fotovoltaické elektrárny s baterií, řízeného větrání s rekuperací, úsporného ohřevu vody, zelené střechy nebo na systémy na efektivní hospodaření se srážkovou a odpadní vodou.

„Domácnosti, které si projekt na renovaci domu připravily v minulé etapě programu, jej nemusí přepracovávat a o podporu nepřijdou,“ ujišťuje ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). „Technické požadavky u jednotlivých opatření zůstanou v zásadě stejné jako v předchozí etapě programu. To nám umožní podpořit i projekty, které domácnosti již připravily nebo zahájily, a to i zpětně za období 12 měsíců před podáním žádosti,“ zdůvodňuje Červený.

Firmy, které zateplují, instalují solární elektrárny nebo tepelná čerpadla, se musely vyrovnat s nižším zájmem způsobeným zastavením dotací. „Je jednoznačné, že bezúročné úvěry poptávku okamžitě nezvednou a stagnace zájmu o rezidenční fotovoltaiku nás bude provázet nejspíše až do příští energetické krize. Při nejmenším potrvá, než si tuzemský trh na bezúročné úvěry zvykne a naučí se je využívat,“ popisuje Michal Petřek, manažer pro inovace Raylyst Solar.

Také pro výrobce tepelných čerpadel je lepší, když jsou na trhu pravidla nastavená předvídatelně. „Stát by neměl firmám ani domácnostem zbytečně omezovat možnosti, jak dosahovat jejich cílů v úsporách energie a udržitelnosti. Naopak má vytvářet motivační podmínky, ve kterých se jim vyplatí investovat do obnovy budovy a účinnější technologie vytápění a chlazení budov,“ říká Eva Neudertová, ředitelka Asociace pro využití tepelných čerpadel.

Novou podmínkou pro získání výhodného úvěru i dotace je tzv. renovační pas. „Renovační pas je praktický investiční plán, který majiteli ukáže, jak rekonstruovat dům, aby jednotlivé kroky dávaly technicky i ekonomicky smysl,“ říká Luděk Lošťák, ředitel společnosti Comfort Group, která je odborným poradcem Nové zelené úsporám.

Nemělo by už docházet k případům, kdy si majitel domu nechá nainstalovat například tepelné čerpadlo do nezatepleného a energeticky nehospodárného domu. V takovém případě se nový zdroj vytápění může minout účinkem a investice je zbytečná.

Pas slouží jako podklad pro dotační programy a financování renovace. Dokument mohou zpracovávat pouze proškolení energetičtí specialisté nebo projektanti po osobní prohlídce nemovitosti.

Cena renovačního pasu se obvykle pohybuje v rozmezí od 5 000 do 20 000 korun. Výsledná částka je však individuální a odvíjí se od technického stavu budovy, rozsahu plánovaných opatření, která chce zákazník realizovat, a již hotových podkladů – např. pokud už má domácnost zpracovanou projektovou dokumentaci, nebo firma musí celou stavbu znovu naměřit a propočítat.

Cena nezávisí na metrech čtverečních, ale na počtu hodin, které nad projektem stráví autorizovaná osoba, která za něj nese plnou právní odpovědnost.

„Překvapivě neplatí, že větší budova automaticky znamená vyšší cenu. U rodinných domů může být proces paradoxně finančně náročnější než u některých bytových domů. U rodinného domu může jít o specifickou dílčí rekonstrukci nebo naopak o komplexní proměnu, což s sebou nese řadu individuálních okolností,“ popisuje Lošťák.

Samotné vydání dokumentu a jeho zanesení do státní aplikace je technicky nejrychlejší část. Při dobré připravenosti může proběhnout během týdne. Časově náročnější je faktická příprava: odborné posouzení, zajištění a ověření veškerých podkladů. Celková délka procesu se proto odvíjí od složitosti projektu a dostupnosti dokumentace a může být i delší.

Nízkopříjmovým domácnostem stát pokryje veškeré náklady na renovační pas. Ostatním přispěje tři tisíce korun rodinným domům a pět tisíc korun bytovým domům.

Renovační pas obsahuje technickou analýzu budovy, doporučení konkrétních opatření, návrh optimálního pořadí realizace i orientační ekonomické vyhodnocení.