Zmatek, práce navíc. Účetní rozcupovali hlášení, které mělo vše zjednodušit

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) funguje plošně už od začátku dubna. Ačkoliv účetní měli čas se na nový systém připravit, v praxi nefungoval tak, jak očekávali a poslední týdny s novou evidencí bojují.

Podle nich přinesl vlastně to, co měl odstranit. Stěžují si na zvýšenou administrativu či větší riziko chyb v evidování a následných sankcí. Nyní totiž účetní musí sbírat více údajů než dříve. Nově se musí hlásit trvalé bydliště zaměstnanců, datum nástupu do zaměstnaní, úroveň vzdělání, základní informace o manželce či manželovi, zda má zaměstnanec nějaký typ zdravotního omezení nebo zda pobírá předčasný starobní důchod.

Mzdovým účetním vyhovoval starý systém. „Raději bychom se vrátili k původnímu modelu, tzn. posílali všechny formuláře zvlášť jako doposud, bylo to rychlejší a jednodušší. Samotné JMHZ se posílá přes dvě podání, tudíž je vše zdlouhavé a málokdy hlášení projde na první pokus (jedno podání trvá tři minuty), neustále se musíme vracet na začátek a dělat zdlouhavé opravy a hledat, u jakého zaměstnance je chyba, není to totiž zřejmé na první pohled,“ stěžuje si mzdová účetní z UOL účetnictví Veronika Wolf.

Frustrace z problémů s novou povinností dokonce vyvrcholila peticí účetních, kteří nyní požadují, aby se povinnost vyplňovat jednotné hlášení pozastavila a evidence zůstala prozatím dobrovolná. Chtějí také, aby se systém přepracoval na základě konzultace s odborníky.

Lhůta na odevzdání prvního hlášení za duben vypršela 20. května. Někteří zaměstnavatelé však nejspíš kvůli problémům nestihnou odevzdat evidenci včas. Tito zaměstnavatelé se proto nyní obávají, že se na úřady, které naznačovaly, že nějakou dobu nebudou striktně pokutovat ty, kteří mají s evidencí potíže, nemohou spolehnout. K oficiálnímu rozvolnění sankcí totiž nedošlo.

Šéf České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) František Boháček už dříve uvedl, že úřad bude zpočátku k opožděným podáním shovívavý. Sankce podle něj nejsou prioritou a přijdou na řadu až v případech, kdy se zaměstnavatel o splnění povinnosti vůbec nepokusí.

„Pokud jde o sankce, prioritou v této fázi není represivní přístup, ale stabilizace systému a podpora zaměstnavatelů při plnění nové povinnosti. Zaměstnavatelům v řádu několika dnů začnou chodit výzvy k doplnění nebo opravě nepodaných či chybných hlášení. Tyto výzvy budou mít primárně informativní a podpůrný charakter a neobsahují informace o sankcích,“ potvrdila mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová.

„Současně ale platí, že zákon se sankcemi počítá. Za nepodání, opožděné podání nebo nepodání opravného měsíčního hlášení může být uložena pokuta až pět tisíc korun za každého dotčeného zaměstnance. Za nesplnění povinnosti registrace zaměstnavatele nebo zaměstnance do evidence může zákon umožnit uložit pokutu až do výše 100 tisíc korun. V případech souvisejících s nehlášenou prací mohou být sankce ještě vyšší,“ dodala mluvčí.

Někteří zaměstnavatelé také nejspíš přijdou o některé zákonné slevy. Aby totiž firmy získali nárok třeba na slevu zaměstnavatele například na zkrácené úvazky, je nutné tento nárok uplatnit v termínu splatnosti pojistného, tedy za měsíc duben právě do včerejšího do 20. května. Ne všechny firmy to však kvůli potížím stihly.

„Nárok se uplatňuje uvedením výše slevy v pojistné části měsíčního hlášení, kde se uvádí součet vyměřovacích základů a částka slevy za všechny zaměstnance, za které je sleva uplatňována. Současně ale není nutné mít do tohoto termínu dokončeno měsíční hlášení za všechny individuální pracovní poměry. Doplnění údajů je možné i následně prostřednictvím opravného hlášení. Je tedy možné první měsíční hlášení realizovat například přes ePortál a následné opravné podání zaslat XML větou prostřednictvím datové schránky; kanál podání nemusí být vždy stejný. Podrobné informace byly zveřejněny v Aktualitách JMHZ na webu ČSSZ a na Vývojářském portálu,“ řekla Drmolová.

ČSSZ kritiku nyní průběžně vyhodnocuje. „Z dosavadního provozu je zřejmé, že největší výzvou není samotná technologie, ale sjednocení metodických výkladů, kvalita vstupních dat a připravenost jednotlivých mzdových systémů. Proto se nyní zaměřujeme hlavně na stabilizaci validačních pravidel, zpřesnění metodik a včasnější komunikaci technických změn směrem k zaměstnavatelům i výrobcům software,“ uvedla Dromolová.

Že se nový systém odborné veřejnosti nelíbí, dali vědět i hlasující v anketě Absurdita roku, kterou zastřešuje Hospodářská komora ČR. O vítězné absurditě rozhoduje veřejnost prostřednictvím online hlasování. Letos vybralo 66 procent hlasujících jednotné měsíční hlášení jako nejhorší byrokratický předpis.

Někteří odborníci dokonce při vystoupení vrchního ředitele Sekce informačních technologií Karla Trpkoše z kraje května neovládali emoce. Trpkoš na konferenci totiž nefunkčnost systému hlášení přisuzoval tvůrcům softwaru mzdových řešení a zaměstnavatelům z menších podniků.

To se odborníkům nelíbilo. „Vystoupení pana vrchního ředitele vyvolalo v odborné veřejnosti velmi negativní emoce a poprvé po 13 letech provozování sociálních sítí jsme museli korigovat diskuze,“ uvedl Hejret v dopise ministrovi práce a sociálních věcí Aleši Juchelkovi viceprezident Svazu účetních ČR Miloslav Hejret.

Podle Hejreta systém selhal třeba proto, že byl spuštěn dříve, než byl připraven. „Byl zpuštěn předčasně a teprve v ostrém provozu se projevily jeho nedostatky, které musely být za pochodu opravovány. Pro tvůrce mzdových softwarů to znamenalo, že prakticky na koleně již připravené softwary neustále museli upgradovat,“ popsal.

Účetní potom byli nuceni čekat na úpravy. Uskutečněná podání na server ČSSZ museli z důvodu jejich zamítaní několikrát stornovat nebo opakovat, aby metodou pokus-omyl dosáhli úspěšného podání. Stali se tak zdarma nedobrovolnými testery nepřipraveného softwaru, dodal Hejret.

Aby evidence přinášela výhody, které slibovala, musela by podle něj fungovat bezchybně a i v případě, že z nějakého důvodu evidenci portál neschválí, měl by účetním alespoň dát vědět, co je vyplněno špatně.