Hlavní obsah

Nejhorší obavy se potvrdily, řekl polský premiér k sabotáži klíčové železnice

Foto: X/Donald Tusk, Reuters

Polský premiér Donald Tusk na místě incidentu na železnici.

Dva podezřelí diverzanti utekli do Běloruska. Premiér Tusk mluví v souvislosti se sabotáží o překročení hranice. Co o bezpečnostním incidentu víme?

Článek

„V neděli v 7:39 nahlásil strojvedoucí v oblasti Życzyna poblíž stanice Mika vážný problém. Telefonicky upozornil na poškození železniční infrastruktury,“ psalo v neděli po poledni polské rádio Rmf FM.

V krátké zprávě stálo, že předběžná prohlídka ukázala poškození části kolejiště, které způsobilo zastavení vlaku. V té době jím cestovali dva pasažéři a několik členů posádky. Nikdo se nezranil.

Týž den, asi o 30 kilometrů dál poblíž Puław, došlo na stejné železniční trati k poškození trakčního vedení. Zastavilo to osobní vlak ze Svinoústí do Řešova a v soupravě praskla tři okna. Na místě zasahovaly policie, prokuratura i tajné služby, včetně kontrarozvědky.

Původně celkem nenápadné zprávy nakonec zahýbaly děním v Polsku. V pondělí totiž premiér Donald Tusk při obhlídce místa oznámil, že se potvrdily „nejhorší obavy“ a že šlo o diverzní akci.

V úterý už dodal, že je událost bezprecedentní. „Z hlediska bezpečnosti polského státu je to možná vůbec nejvážnější situace od vypuknutí plošné války na Ukrajině,“ prohlásil v parlamentu. „Byla překročena určitá hranice,“ dodal.

Dva incidenty

Podle Tuska měla u Puław ocelová spona připevněná ke kolejím způsobit vykolejení vlaku. Celou událost měl zachytit mobilní telefon s powerbankou umístěný u kolejiště. Mechanismus ale nezafungoval.

U stanice Mika explodovala v neděli večer vojenská výbušnina C4. Odpálena byla podle Tuskových slov pomocí iniciačního zařízení a 300metrového elektrického kabelu. Vyšetřovatelé také zajistili část materiálu, který nevybuchl.

Premiér dodal, že exploze nastala ve chvíli, kdy místem projížděl nákladní vlak na trase Varšava–Puławy. Výbuch způsobil jen drobné poškození podlahy jednoho z vagonů. Strojvedoucí si podle Tuska incidentu ani nevšiml.

Proč je polská železniční trasa č. 7 důležitá?

  • Jde o hlavní železniční spojnici Varšavy s polsko-ukrajinskou hranicí v Dorohusku a napojení dál na ukrajinský Luck, Kovel a další uzly na západní Ukrajině.
  • Je to jedna z nejvytíženějších tratí směrem na východ. Směřuje po ní osobní i nákladní tranzit z centrálního Polska na hranici.
  • Polské bezpečnostní složky i vláda ji označují jako trasu využívanou při dopravě pomoci Ukrajině (humanitární, logistické, technické a vojenské).
  • Patří k prioritním modernizovaným koridorům, je dvoukolejná, elektrifikovaná a má vysokou kapacitu.
Foto: Dariusz Borowicz/Agencja Wyborcza.pl, Reuters

Osobní vlak, který zastavilo poškození trati.

„Podle toho, jak nálož zafungovala, můžeme mluvit o velkém štěstí,“ prohlásil v úterý ráno polský ministr vnitra Marcin Kierwiński o incidentu na trati mezi Varšavou a Lublinem na východě země.

Případ vyšetřuje prokuratura jako akt sabotáže, za který hrozí deset let vězení až doživotí. Vznikl už speciální vyšetřovací tým složený z prokurátorů, policistů z protimafiánské jednotky a agentů tajné služby ABW – civilní kontrarozvědky.

Slova o ruské stopě

Věc v úterý řešil i vládní výbor pro národní bezpečnost. Podle prohlášení mluvčího ministra, který koordinuje činnost tajných služeb, vše ukazuje na teroristický útok, navíc iniciovaný ruskými tajnými službami.

„Objednavatelé — a všechno nasvědčuje tomu, že jde o ruské tajné služby — by moc rádi věděli, jakým směrem policie a ABW vyšetřování vede, za které nitky naši lidé tahají a po které stopě se chtějí dostat až k jádru věci,“ řekl Jacek Dobrzyński. „Ujišťuji vás, že naši příslušníci dělají vše pro to, aby ten případ objasnili od začátku do konce.“

Premiér Tusk pak v úterý odpoledne v parlamentu upřesnil, že pachateli jsou muži s občanstvím Ukrajiny, kteří spolupracovali s ruskými službami. Po sabotáži uprchli přes hraniční přechod Terespolu do Běloruska.

Jeden z mužů byl v květnu ve Lvově odsouzen za diverzní akce na území Ukrajiny. Druhý pochází z Donbasu.

Nedělní incident na železnici zapadá do širšího řetězce diverzních operací na polském území, které v posledních letech zahrnují žhářské útoky, sabotáže i špionáž. Ruské tajné služby už ve vícero případech po síti Telegram na dálku za úplatu naverbovaly a instruovaly k diverzní akci mladíky - v několika případech šlo o muže s občanstvím Ukrajiny.

Důležitá stopa: SIM karty

Jak již bylo zmíněno, exploze u stanice Mika měla být řízena dálkově pomocí mobilů. Jedna nálož vybuchla, druhá z dosud nejasných důvodů neexplodovala.

Polské rádio Rmf FM s odkazem na nejmenovaný zdroj uvedlo, že vyšetřovatelé už vědí, kdo si koupil dvě SIM karty do telefonů, které měly k odpálení náloží sloužit.

SIM karty polského operátora si pak spojili s identitou jejich kupujícího. U nákupu předplacené SIM karty totiž v Polsku platí povinnost uvést jméno, příjmení a polskou obdobu rodného čísla nebo číslo identifikačního dokladu. V tomhle případě mělo jít o pas.

Neznamená to, že by kupující byl i sabotér, jde však o důležitou stopu.

Bezpečnostní analytik a generál ve výslužbě Jarosław Kraszewski uvedl, že je nutné počítat s dalšími podobnými incidenty na jiných místech. Vyzval obyvatele, aby sledovali své okolí a na podezřelé jednání reagovali.

„Železniční trasy nejsou po celé délce chráněné železniční ostrahou — to je prakticky nemožné. Provést takový sabotážní útok je proto poměrně snadné,“ řekl ve vysílání televize Polsat.

Mluvčí tajných služeb Dobrzyński v úterý varoval před neověřenými informacemi. „V téhle chvíli bych doporučil větší zdrženlivost — informace, které pocházejí z neznámých zdrojů a které pak některé stanice dál šíří, mohou být typickou ruskou dezinformací. Ruské služby se snaží rozkolísat naši společnost, chtějí lidi vystrašit,“ apeloval.

Kampaň na sítích

Polská média v té souvislosti píšou i o šíření cílených dezinformací, které svalují odpovědnost na Kyjev. Objevily ještě před tím, než Tusk avizoval na sítích „dopadení pachatele“ sabotáže.

Opakuje se tak scénář hromadného šíření dezinformací a zkreslených zpráv, ke kterému došlo už v září při náletu asi dvacítky ruských dronů nad Polsko. Tehdy se objevil narativ o tom, že Ukrajina chce „vtáhnout Polsko do války“.

Opíral se o přitom o upravené citace a zmanipulovaná svědectví. Tusk to už dříve označil za součást ruské hybridní kampaně.

Podle factcheckingového serveru Konkret24 se tentokrát už po zveřejnění prvních informací o sabotáži okamžitě rozjela koordinovaná kampaň, která svaluje vinu na Ukrajinu. Nejdřív anonymní účty, pak profily napojené na ruské či běloruský režim. Například bývalý soudce Tomasz Szmydt, který loni na jaře uprchl do Běloruska, psal o „ukrajinské diverzi pod falešnou vlajkou“.

K šíření takového narativu se přidali i někteří polští politici z krajní pravice. Opoziční strana Konfederace a část politiků strany Právo a spravedlnost na sítích naznačovali, že vláda „neříká pravdu“ a že za útokem stojí Ukrajinci.

Například kontroverzní poslanec Konrad Berkowicz psal o „známých vinících“. Diskuzní vlákna pak rychle zaplavily desítky podobných komentářů o „ukrajinských sabotérech“, což je rukopis koordinované kampaně.

Jak to, že šlo o Ukrajince?

To, že má dvojice údajných pachatelů podle polského premiéra Tuska ukrajinské občanství, zapadá do propracovaného mechanismu ruské rozvědky. Ta v Evropě oslovuje zejména mladé muže, které pod vidinou snadného výdělku zmanipuluje a zaúkoluje v komunikačních kanálech a skupinách na síti Telegram.

Tentokrát se podle Tuska muži dostali do Polska z Běloruska, kam po činu i prchli.

Seznam Zprávy loni mechanismus sabotážních akcí probíraly s polskou novinářkou, jíž se podařilo do náborových skupin proniknout. Psali jsme také o příběhu ukrajinského mladíka Maksyma L., který si v Polsku odpykává trest za účast v diverzní skupině pracující v Polsku podle pokynů a v zájmu Ruska.

Skupinu předloni v březnu odhalily polské bezpečnostní složky. Šlo o 14 Ukrajinců a dva Bělorusy, které řídil pravděpodobně důstojník ruské tajné služby FSB. Sabotéři pozorovali letiště, přístavy a vlaky přepravující pomoc pro Ukrajinu.

V plánu bylo podle polských médií i vykolejování vlaků, bombové sabotáže i atentáty i vraždy. Většinu členů Rusové naverbovali na Ukrajině, než do Polska přijeli jako uprchlíci. Mladík Maksym rozmisťoval monitorovací kamery podél kolejí u Medyky, tedy klíčového hraničního přechodu mezi Polskem a Ukrajinou, kterým do napadené země proudí zbrojní i humanitární pomoc. Od ruského zadavatele dostával přesné souřadnice.

Doporučované