Článek
Část evropské mozaiky hybridní války, kterou Rusko vede proti státům podporujícím Ukrajinu, zapadá i do případu sedmadvacetiletého Kolumbijce, který loni v květnu zapálil garáže dopravního podniku v Praze.
V Česku si za to Andres Alfonso de la Hoz de la Cruz vyslechl osmiletý trest.
Polská civilní kontrarozvědka ABW v pondělí oznámila, že mu přibylo obvinění z Polska. Podle tamních úřadů se podílel na žhářských útocích i na Mazovsku – na základě pokynů člověka napojeného na ruské tajné služby.
Varšava, Radom, Praha
Kolumbijec zapálil sklady stavebnin ve Varšavě a v Radomi. K útokům došlo loni 23. a 30. května. O pět dní později pak muž spáchal žhářský útok v české metropoli.
Muž, jenž si v Česku odpykává trest za terorismus, měl podle polské kontrarozvědky plnit úkoly podle instrukcí zaslaných přes síť Telegram.
„Tyto útoky byly zadány, řízeny a financovány osobou napojenou na ruské tajné služby. Podezřelý dostával podrobné instrukce týkající se cíle útoku a způsobu jeho provedení, včetně výroby zápalné lahve (tzv. molotovova koktejlu) a použití konkrétního dopravního prostředku,“ uvedly úřady.
Útoky měl sabotér dokumentovat a jejich záběry se měly šířit v proruských médiích jako „důkaz chaosu“ v Evropě.
Polský úřad pro potírání organizovaného zločinu a korupce oznámil, že Kolumbijci 21. července v Praze formálně sdělil další obvinění – tentokrát za teroristické útoky spáchané na polském území.
Podle polských vyšetřovatelů se cizinec v některých bodech doznal a vypovídal. V Polsku mu hrozí trest deset až 30 let, případně až doživotí.
Ruské sabotáže
Už více než rok dochází v Evropě k sabotážím a další činnosti iniciované ruskými zpravodajskými službami. Odhalené případy ukazují, že Kreml je agresivnější než kdy dřív a má nové metody.
V Česku si muž vyslechl pravomocný rozsudek letos v červnu. K činu se doznal, prohlásil, že se nechal „strhnout něčím, co by jinak nikdy neudělal“, a požádal o výkon trestu ve své zemi kvůli dětem.
U českého soudu zaznělo, že se připravoval i na žhářský útok v kině v nákupním centru Flora na pražských Vinohradech.
Policie i Bezpečnostní informační služba (BIS) opakovaně upozorňují, že žhářský útok v pražských garážích nebyl ojedinělý exces. Podle jejich zjištění se jedná o součást širší kampaně, která v uplynulých měsících podle podobného vzoru zasáhla několik evropských států.
Polská ABW v pondělí upozornila, že Rusko systematicky rekrutuje muže s vojenským výcvikem a latinskoamerickým pasem – právě kvůli bezvízovému styku a snazší pohyblivosti po Evropě. Útoky páchají často za nízkou finanční odměnu a mnohdy bez jasného vědomí, komu vlastně slouží.
Ruská hybridní válka
Připomeňme, že Polsko dlouhodobě čelí projevům hybridní války ze strany ruského režimu. Varšava má za to, že Kreml stojí za vyvoláním a organizací trasy nelegální migrace, která v roce 2021 způsobila vleklou krizi na hranici s Běloruskem.
Cílem byla před invazí na Ukrajinu destabilizace společenské a politické situace v Polsku a v baltských zemích. Na hranicích došlo i k fyzickým útokům na polské pohraničníky a vojáky.
Rusku se přičítá i mapování a poškozování infrastruktury a pokusy o zabití ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na polské půdě.
Moskva podle polských úřadů stojí i za vlnou sabotáží, včetně žhářských útoků na strategická místa. Například loni v květnu požár obchodního centra ve Varšavě zničil přes 1400 obchodů. Polská prokuratura z jeho založení viní mladíky naverbované, instruované a zaplacené ruskou rozvědkou.
Podobných incidentů bylo vícero. Naposledy v červenci Rusové na Ukrajině zasáhli polskou továrnu na výrobu vrstvených dřevěných podlah.
Poláci v roce 2022 vyhostili několik ruských diplomatů jako persona non grata kvůli podezření ze špionáže a sabotáží, na což Rusko reagovalo recipročními opatřeními.
Loni na jaře Varšava oznámila omezení pohybu ruských diplomatů na svém území. Rusko to označilo za projev „rusofobie“. Polsko loni na podzim kvůli dalším ruským sabotážím uzavřelo ruský konzulát v Poznani a letos v Krakově.
