Článek
„Považuji za svou morální povinnost přijet na sudetoněmecké dny i s vědomím protiakcí,“ sdělila pořadatelům Meetingu Brno Eva Paddocková. Devadesátnice, která se usadila v americkém Bostonu, patří k posledním žijícím Wintonovým dětem. Ty v roce 1939 před holokaustem zachránil Brit Nicholas Winton. Paddocková příští týden dorazí do Brna i po boku sestry Mileny Grenfell-Bainesové. Při festivalu Meeting Brno si podá ruku také se sudetskými Němci v čele s Berndem Posseltem.
Podobnou podporu teď pořadatelům akce veřejně vyslovil také Ivo Hammer-Tugendhat. „Veřejně prohlašuji, že podporuji výzvu ke konání sudetoněmeckého sněmu v Brně,“ uvedl manžel zesnulé Daniely Hammer-Tugendhatové, jejíž rodiče si nechali postavit stejnojmennou vilu, dnes součást světového dědictví UNESCO.
Zatímco koaliční poslanci ve čtvrtek ve Sněmovně přijali usnesení, v němž vyjadřují nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně, organizátorům festivalu se množí podpůrné reakce od přímých obětí nacismu.
„Projev slabosti a strachu z vlastní minulosti“
Festival dialogu a setkávání, včetně sněmu sudetských Němců, podpořili třeba Eva Lustigová, dcera židovského spisovatele Arnošta Lustiga, nebo exministr kultury Milan Uhde. Ten za druhé světové války přišel o 18 členů širší rodiny, kteří zahynuli v koncentračních táborech.
„Vrahům svých příbuzných jsem neodpustil a neodpouštím. Jsem přesvědčen, že zlo, které se prohnalo Evropou, není dědičné. Návštěva hostí, které jsme poznali, není návštěvou nepřátel,“ zdůraznil už při svém dubnovém projevu na jednání brněnského zastupitelstva.
Od některých politiků mezitím dál zaznívají odsuzující výroky. Poslanec SPD Miroslav Ševčík ve čtvrtečním vysílání České televize souhlasil s označením Wintonových dětí či potomků židovských rodin za „kolaboranty“, pokud sněm podporují.
Pořadatelé Meetingu Brno považují usnesení Sněmovny, které podpořilo 73 vládních poslanců, za projev „slabosti a strachu z vlastní minulosti, nikoli za projev národního sebevědomí“.
„Naším posláním zůstává kultivace česko-německých vztahů skrze otevřenou a upřímnou reflexi společných dějin. Právě osobní setkávání a navazování nových partnerství považujeme za jedinou cestu, jak zabránit tomu, aby se historie stala zbraní v rukou populistů,“ reagovali v oficiálním prohlášení.
Ivo Hammer-Tugendhat připomněl, že jeho rodina a další byli oběťmi nacismu. „Jsem si však také vědom toho, že my všichni jako inkluzivní lidská společnost a jako Evropané potřebujeme mír. A mír je možný pouze s otevřeným dialogem, se vzájemným respektem, s kritickou analýzou a vzájemným porozuměním vlastní i cizí historii a mentalitě a v tomto smyslu se smířením,“ reagoval.
Také proto začne desetidenní festival pietním setkáním na pátém nástupišti hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty. Květiny tam společné položí předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu Berndt Posselt po boku Nicka Wintona, syna Nicholase Wintona, který před nacisty uchránil 669 židovských dětí. Se sudetskými Němci si podají ruku i zmíněné sestry. „Odpuštění není dar pro ty, kdo se chovali špatně. Je to dar pro nás samotné, abychom mohli jít dál s lehčím srdcem,“ vzkázal Nick Winton.
Podpora Halíka i Haška
Akci vyjádřily podporu i osobnosti českého společenského dění. „Vítám sjezd našich sudetoněmeckých krajanů tady, v jejich historické domovině. (…) Prarodiče mé ženy byli účastníci brněnského pochodu smrti v květnu 1945. Hrůzy druhé světové války i toho, co se odehrávalo bezprostředně po ní, se nesmí již nikdy opakovat, i proto má tato akce mou plnou podporu,“ reagoval na oficiálním profilu někdejší hokejový brankář Dominik Hašek.
Přidal se také kněz Tomáš Halík. „Vítám a podporuji konání sjezdu našich někdejších krajanů v moravské metropoli. Chápu ho jako symbolické dovršení dlouholetého procesu vzájemného poznávání, léčení ran minulosti, překonání předsudků,“ uvedl a odsoudil projevy nenávisti „ze strany českých extremistických šovinistů“.
Podporu vyjádřili také politik Petr Pithart, spisovatelka Kateřina Tučková nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Organizátoři jim děkují za vzpruhu. „Jejich podpora dosvědčuje také poměrně častý fakt, že lidé, jejichž rodiny byly nejvíc postižené hrůzami nacistického režimu, bývají velmi často těmi nejotevřenějšími k dialogu, smíření a porozumění s dnešními Němci, potažmo Němci s kořeny v dnešní České republice,“ reagoval zakladatel festivalu Petr Kalousek (Žít Brno).
Pořadatelé letos organizují 11. ročník akce. Město jako jediný orgán samosprávy v Česku přijalo 19. května 2015 Deklaraci smíření s Němci, kterou tehdy iniciovali i tehdejší zastupitelé hnutí ANO.
Potomci slavných židovských rodin přijeli na pozvání pořadatelů v roce 2017 a od té doby město navštěvují. A třeba podnikatel Daniel Löw-Beer i díky tomu koupil a opravuje továrnu v Brněnci na Svitavsku, kterou jeho rodině ukradli nacisté a komunisté.
Ani dřívější ročníky Meetingu Brno se neobešly bez emocí a vyhrocených situací. V květnu roku 2017 se stalo centrem festivalu Moravské náměstí. Na několik dní tam díky lešení vznikly obrysy Německého domu, zbouraného v poválečných dnech. Lidé z krajně pravicového hnutí Slušní lidé pak na kovovou instalaci vyvěsili podobiznu tehdejšího náměstka Matěje Hollana, na níž měl knírek jako nacistický vůdce Adolf Hitler. Nelíbilo se jim, že připomínku domu podpořil.
„Proti mítinku už v jeho začátcích běsnili někdejší hejtman Michal Hašek s komunisty a nácky. Tihle lidé tehdy seděli v koutě, na lavici hanby. Teď se dostali do Babišovy vlády a varují německého ministra vnitra, aby do Česka nejezdil,“ srovnal Hollan současnou situaci ke stavu před deseti lety.
A kritizuje vyhrocenou politickou rétoriku. „Pokud dojde k násilí, půjde to přímo za nimi (vládou - pozn. red.). Oni ženou rozběsněný dav, aby útočil na představitele německé vlády,“ tvrdí Hollan.
Sudetoněmecký sněm je na programu ve dnech 21. až 25. května. Nabídne diskuze, kulturní i pietní akce, které připomenou oběti nacismu i poválečného odsunu.
