Článek
Asi tisícovka sudetských Němců v květnu dorazí do Brna na jejich první sjezd v Česku. Zatímco se mezi ohlášenými návštěvníky množí i vrcholní představitelé spolkové a bavorské vlády, jejich české protějšky se v tichosti omlouvají.
Akce se nebude účastnit prezident Petr Pavel ani tam nevyšle zástupce hradní kanceláře. „Vztahy s Německem a dialog o vzájemné historii je důležitý a je veden v duchu Česko-německé deklarace, která byla podepsána v roce 1997,“ vzkázal nicméně prostřednictví mluvčího Vojtěch Šeligy.
Premiér Andrej Babiš už v únoru při návštěvě v Mnichově vzkázal, že Česko bere chystaný sjezd jako občanskou iniciativu, a akce proto pro českou vládu zatím není tématem. Úřad vlády na aktuální dotazy Seznam Zpráv zjišťuje reakci.
Sudetští Němci zamíří na brněnské výstaviště na pozvání spolku Meeting Brno, který tam pořádá každoroční festival „pro otevřený dialog a sekávání“. Akce budí vášně, vymezil se proti ní šéf Poslanecké sněmovny Tomio Okamura či bývalí prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus.
Podle politologa Víta Hlouška politici v akci nevidí voličské body. „Řada z nich s tím osobní problém nemá, ale prostě si pořád nechtějí zadat. Téma je naprosté většině voličů jedno. Optikou českého politika se při účasti stanete terčem okamurovských narážek a jemu podobných. To vám za to nestojí,“ popsal vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Podle něj je naopak logická účast německých politiků, kteří na sudetoněmecké sněmy přijíždějí opakovaně. Aktuálně potvrdil účast spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt, už dříve přijal pozvání také bavorský premiér Markus Söder.
Nejvýše postaveným politikem za českou stranu tak patrně bude nový šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich, který se snaží hasit vášně okolo sjezdu. „Každoročně se účastním některé z akcí festivalu Meeting Brno a rád se zapojím i letos. Prioritou pro mě bude setkání s bavorským premiérem. Rušení Benešových dekretů nehrozí,“ uvedl pro Seznam Zprávy.
Narážel i na oživování obav, které v Česku dlouhodobě nacházely zájem voličů.
Fotogalerie z brněnské akce proti sjezdu sudetských Němců:
Podle politologa Hlouška žádná revize Benešových dekretů, které mimo jiné legitimizovaly zabrání majetku Němců v bývalých Sudetech, není na stole. „Šéf sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt byl tím, díky němuž došlo k poměrně výraznému utlumení benešovské agendy v jejich sdružení. Je to on, který se orientuje primárně na spolupráci a potlačení témat minulosti. Nehrozí, že by začal vytahovat Benešovy dekrety,“ sdělil.
Grolichův předchůdce Michal Hašek nyní sepsal otevřený dopis sudetoneměckým sousedům. „Nejezděte do Brna. Nejste vítáni,“ začíná dokument, který podepsal i bývalý prezident Miloš Zeman.
Akci vnímají jako nepřijatelnou. „Považujeme ji za vědomou provokaci a politický nátlak, který zpochybňuje historickou zkušenost naší země. Nejde o gesto smíření, ale o pokus prosadit výklad dějin, jenž relativizuje odpovědnost za rozbití Československa, okupaci a následné zločiny nacistického režimu,“ napsali v dopise.
Naopak bývalý vicepremiér Marian Jurečka takové projevy odsoudil. „Většina lidí, kteří letos přijedou, se narodila až dlouho po válce. Nikomu z nás neubližovali. Nenapadli Československo, nepodepsali Mnichov, nestáli u poprav a nevyháněli české rodiny z domovů,“ reagoval na facebooku.
A vymezil se i proti zmíněné protisudetské výzvě. „To není projev síly. To je projev malosti. Silný národ se nebojí rozhovoru. Sebevědomý národ nepotřebuje hostům zavírat dveře,“ dodal.
Hlouška nepřekvapuje, že sjezd v Brně vyvolává vášně. „Tohle tady v česko-německých vztazích ještě nebylo. Je to docela symbolický prvek. Na druhou stranu bych negativní reakce vůči pořádání srazu nepřeceňoval. Ani Okamura nepřitáhl na protest tisíce lidí, jen stovky,“ odkázal na úterní demonstraci v Brně, pořádanou hnutím SPD.
Hloušek dodal, že jej v antisudetské výzvě nepřekvapil ani Zemanův podpis. „Koneckonců sudetské Němce využil i proti Karlu Schwarzenbergovi v někdejší prezidentské kampani,“ připomněl první přímou volbu prezidenta v roce 2013.
Festival, který si klade za cíl setkávání a smiřování, letos budí největší vášně od svého vzniku v roce 2015. Zástupci Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) se zúčastní vzpomínkových akcí, včetně Pouti smíření i piety v Kounicových kolejích, kde byly za války i po ní popraveny stovky lidí. Setkají se také s židovskými účastníky, včetně Wintonových dětí. Sjezd se uskuteční od 22. do 25. května, festival je desetidenní.
Pokud se akce obejde bez extrémní politické odezvy, podle Hlouška bude otázka česko-německého vypořádání prakticky uzavřená. „Prostě ztratí svou politickou aktuálnost a to je vlastně dobře,“ dodal politolog.
