Politik SPD se zapletl s Rusy. Je v podezření, že jim pomohl obejít sankce

Ruské středisko vědy a kultury v Praze dlouhodobě šíří putinovskou propagandu obhajující ruské masakry civilistů na Ukrajině. Rossotrudničestvo, které síť těchto zařízení zastřešuje po Evropě, je proto už od roku 2022 na sankčním seznamu EU.

Přesto se pražský Ruský dům minulý týden pochlubil koncertem v pronajatých prostorách Univerzity Karlovy, která přitom naopak dlouhodobě podporuje ukrajinské obránce před ruskou agresí.

Seznam Zprávy však vypátraly, že pronájem sálu s univerzitou nepodepsal Ruský dům, ale politik SPD ruského původu Sergej Zujev. Ocitá se tak v podezření, že ruskému kulturnímu středisku pomohl sankce účelově obejít. Přitom poskytovat služby organizacím na sankčním seznamu zákon zakazuje.

Zujev podezření popírá a tvrdí, že šlo o jeho soukromou akci. Za porušení sankcí totiž hrozí až 8 let vězení.

Karlova univerzita se proti možnosti, že by nechala Rusy ze sankčního seznamu pořádat akci v barokním sále Matematicko-fyzikální fakulty na Malostranském náměstí, ohradila.

„Považujeme za nepřijatelné, že fakulta byla uvedena v omyl a její prostory byly využity k akci spojované se jménem instituce, od jejíž činnosti se jednoznačně distancujeme,“ uvedl děkan fakulty UK Mirko Rokyta.

„Fakulta uzavřela běžnou smlouvu o krátkodobém komerčním pronájmu na akci v refektáři své budovy na Malostranském náměstí s fyzickou osobou podnikající v České republice, nikoli se zástupcem Ruského střediska vědy a kultury či jinou institucí spojenou s Ruskou federací,“ vysvětlil akademik s tím, že ani detaily smlouvy nijak nenasvědčovaly tomu, že by mělo jít o akci spojenou s Ruským domem.

Způsob, jakým sankcionovaná instituce prezentovala akci na internetu, však naopak spojení s ruským kulturním centrem vzbuzuje.

Podle fotografií koncert sledovala ruská velvyslankyně Anna Ponomarjovová, která se nedávno zviditelnila nápadem pozvat do Česka ruské vojenské experty, aby prý vysvětlovali ruský pohled na invazi na Ukrajinu. A vedle ní seděl šéf sankcionovaného ruského domu Igor Girenko.

Ruský dům pak v textech na internetu popsal koncertní akci jako dvoudenní. Začala přímo na půdě kulturního střediska s úvodním slovem velvyslankyně Ponomarjovové a Girenka.

O den později pak navázal koncert stejných hudebníků, tentokrát už na zmíněné Univerzitě Karlově. Ruské centrum se ve svých příspěvcích ale chlubilo oběma akcemi a z obou zveřejnilo i fotografie.

„Dne 20. října zaplnily nádherný sál Karlovy univerzity na Malostranském náměstí tóny skladeb P. I. Čajkovského A. Dvořáka A. N. Skrjabina I. F. Stravinského N. K. Metnera F. F. Chopina i maestra J. A. Bogdanova,“ psalo ke druhému koncertu, jehož se mimo jiné účastnil i neúspěšný kandidát SPD na primátora Prahy Milan Urban.

Jakmile se Seznam Zprávy začaly zajímat o okolnosti, za jakých se akce spojená se sankcionovaným subjektem dostala do sálu nejstarší české univerzity, ruské středisko začalo zametat stopy.

Příspěvky na svém webu, telegramovém kanále i Facebooku Ruský dům upravil, aby zakryl místo druhého koncertu. Dnes tak hovoří nikoliv o sále Univerzity Karlovy, ale jen obecně o „jednom z krás­ných sálů v centru české me­t­ro­po­le“.

Identifikaci Sergeje Zujeva, který si sál pro akci pronajal, tím ale Ruský dům nezabránil. Zujev totiž příspěvky o koncertu sám publikoval na sociálních sítích.

Když reportéři Zujevovi položili s dotazy, zda sankcionovaným Rusům vědomě pomohl obejít zákon tím, že pronájem pro ně „přikryl“ svým jménem, odmítl to. Bránil se, že koncert v sále na Malostranském náměstí byla jeho soukromá akce.

„Nemá to nic společného s ruským kulturním střediskem. Ano, hráli ti stejní hudebníci jako o den dříve v ruském kulturním středisku, ale hráli úplně jiný program a hráli to pro nás,“ argumentoval Zujev.

Dokonce prý u Ruského domu protestoval, že si druhý koncert přivlastnili.

„Jak jsem se dozvěděl, co napsali, okamžitě jsem je kontaktoval, aby tuto informaci odstranili,“ dodal Zujev, který jedním dechem dodal, že se sankcionovanou entitou nemá vůbec nic společného. „Vzniklo to neskutečným omylem,“ uzavřel s tím, že druhý koncert byl soukromá akce pro známé, podnikatele a politiky a žádná ruská propaganda se na ní nekonala.

Kdo přesně se akce účastnil, Zujev upřesnit nechtěl. Na fotkách z akce je však - kromě už zmíněné ruské velvyslankyně či ředitele ruského centra - zachycen například Martin Suchánek, někdejší asistent exministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO). Tento muž, který na sítích sdílí ruskou propagandu, se loni zviditelnil například tím, že do chráněné budovy Sněmovny pronesl pistoli a zapomněl ji na záchodě.

Vedle pražského lídra SPD Milana Urbana pak v publiku zasedl karlovarský zápasník Murad Eldarushev, opakovaný host na ruské ambasádě, který na svých sociálních sítích rovněž kope za Rusko.

Když Zujeva reportéři konfrontovali se jmény hostů „jeho“ soukromé akce, začal tvrdit, že vlastně pořadatelem vůbec nebyl. „Já jsem podepsal smlouvu o pronájmu prostor. Pořadatelem byla jiná dáma,“ řekl, avšak její jméno odmítl říct. „Já tu dámu ani neznám osobně,“ uzavřel a položil telefon.

Sergej Zujev má důvod se od koncertu spojeného s Ruským domem distancovat. „Poskytnutí zboží a služeb sankcionované osobě je zakázané. Pronájem je služba,“ řekl reportérům expert na sankce Jiří Skuhrovec z organizace Datlab s tím, že trest může dopadnout i na ty, kdo by sankcionovanému subjektu pomáhali evropská pravidla obejít zakrytím jeho skutečné identity.

Zujev má přitom politické ambice. Rozdává vizitky s logem SPD, koncert absolvoval s odznáčkem Okamurova hnutí v klopě a v uplynulých volbách za SPD také neúspěšně kandidoval do zastupitelstva Prahy 10 s heslem „za bezpečnou a multikulturní Prahu“.

Právě na propojení kultur se pokouší stavět. V červnu v budově pražského magistrátu po boku s pražskou jedničkou SPD Milanem Urbanem oznamoval vznik Asociace na podporu národnostních a etnických menšin České republiky.

A dostal se až k předsedovi Sněmovny a šéfovi SPD Okamurovi. „V prostorách Poslanecké Sněmovny České republiky jsme slavnostně přivítali mezinárodní delegaci z Kyrgyzstánu, Arménie a Uzbekistánu. Setkání se zúčastnil také předseda hnutí SPD a předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Tomio Okamura společně s poslancem Josefem Nerusilem,“ prezentoval Zujev návštěvu na svém Facebooku i s fotografiemi.

Okamura na dotaz, jak zná Zujeva a jak se muž dostal do SPD, do vydání textu neodpověděl. A na dotazy nereagovala ani Milan Urban.

Sergej Zujev popisuje svůj životní příběh, v němž se z Ruska jako dítě dostal do náhradní rodiny v USA, žil i v Londýně, v Moskvě vystupoval právnickou školu a v roce 2008 se přestěhoval do Prahy. Kvůli českému občanství se musel vzdát ruského.

O vstupu do politiky vykládá, že SPD chce prospět jako expert. „Tato strana mě oslovila vzhledem k mým zkušenostem v mezinárodním obchodě a mezinárodní politice,“ uvedl Zujev v podcastu organizace Jsme lidé, která se pokouší zabránit v Česku změnám zákonů, kvůli nimž by Rusové nemohli získávat české občanství.

V České republice se Zujev prezentuje jako podnikatel. V rejstříku je o jeho podnikání dohledatelné pouze to, že vlastní firmu Suwerte Continental, která nedodržuje zákon a od roku 2023 nezveřejňuje účetní závěrky. Deklaruje, že se věnuje pronájmu nemovitostí. Za poslední dostupný rok 2022 ale hlásila nulový počet zaměstnanců i nulový obrat.

Univerzita Karlova se z akce, pro niž Zujevovi poskytla za peníze prostory, chce poučit.

„Do budoucna budeme zejména u nových žadatelů o pronájem požadovat prohlášení, že nezastupují žádnou třetí osobu či instituci. Chtěl bych nicméně zdůraznit, že ani při zvýšené obezřetnosti nelze podobným případům zcela zabránit, pokud skutečný organizátor své zapojení záměrně skrývá prostřednictvím třetí osoby,“ uzavřel děkan Rokyta.

Ruské kulturní středisko v Česku funguje dále nejen navzdory sankcím, ale také špionážním skandálům v minulosti.

Česko například vyhostilo v roce 2020 jako ruské zpravodajce pod krytím tehdejšího šéfa centra a jeho podřízeného. A Spojené státy už v roce 2013 vyhostily washingtonského funkcionáře Rossotrudničestva, který využíval kulturní akce, aby verboval Američany ke spolupráci s ruskými tajnými službami.

Proti fungování ruského střediska, které stojí na pozemku patřícím českému státu, neudělala od roku 2022 nic předchozí vláda Petra Fialy (ODS) a dosud k žádnému opatření nepřistoupil ani současný kabinet Andreje Babiše (ANO). Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) si nyní dotaz na toto téma přečetl, ale do vydání textu neodpověděl.

Německo naopak v reakci na ruskou sabotáž na svém území kulturní rozhodlo o uzavření střediska v Berlíně. Ještě předtím k tomu přistoupilo Finsko, kde helsinské úřady zabavily pozemek a budovu Ruského domu.