Macinka v tichosti torpédoval omezení cest ruských diplomatů do Česka

Když členové vraždící jednotky 29155 ruské tajné služby GRU operovali po Evropě, usnadňovalo jim to diplomatické krytí. Po odhalení, že právě příslušníci jednotky 29155 stojí za výbuchy ve Vrběticích, sice Česká republika většinu ruských diplomatů vyhostila, v otevřených hranicích Schengenského prostoru však mohli i poté Rusové s diplomatickými pasy bez potíží do Česka vstoupit z jiných zemí EU.

Vláda Petra Fialy (ODS) proto ve spolupráci s Národní centrálou proti organizovanému zločinu a tajnými službami od konce ledna připravila opatření, jak vstup ruských diplomatů do Česka omezit: vstoupit do republiky mohli pouze tehdy, že jim předtím ministerstvo zahraničí vstup výslovně povolilo - a to po důkladném prověření tajnými službami.

Podle pátrání Seznam Zpráv to už ale neplatí. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) totiž na poslední chvíli nařídil toto opatření zrušit. Seznam Zprávy to ověřily u tří zdrojů z bezpečnostní komunity, které jsou s věcí seznámeny.

Jak redakce zjistila, Macinkův zásah „přežila“ jen minimální varianta ochrany, kterou obsahuje sankční balíček přijatý loni na úrovni celé EU. Ruským diplomatům, kteří jsou akreditovaní v jiné zemi EU, tak pro vstup do Česka bude stačit, když den předem pošlou Ministerstvu zahraničí e-mail.

Ministr Macinka torpédoval podle zdrojů redakce i vytvoření systému, který by propojil jednotlivé bezpečnostní instituce a umožnil by jim o případných hrozbách ze strany ruských špionů pod diplomatickým krytím sdílet informace.

Překopání strategie proti ruským agentům následuje po tom, co Macinka těsně po svém nástupu do funkce ještě v prosinci rozsáhle překopal fungování celého Ministerstva zahraničí. Opatření redukovala oddělení, která právě hrozby ze strany Rusů řešila.

Rusko přitom Českou republiku už od roku 2021 vede na svém seznamu nepřátelských zemí. A například kontrarozvědka BIS Putinův režim opakovaně označuje za největší bezpečnostní hrozbu. Země je terčem i kvůli tomu, že vede muniční iniciativu, která Ukrajině zásadně pomáhá bránit se ruské agresi.

O zavedení přísného režimu vyžadujícího povolení vstupu pro ruské diplomaty také už rozhodlo například Estonsko.

Seznam Zprávy se od Macinky a Ministerstva zahraničí pokoušely zjistit, proč přesto nakonec Česko přísný režim pro ruské diplomaty nezavede. Ministr zahraničí na dotazy Seznam Zpráv do vydání textu neodpověděl.

Reagoval pouze mluvčí ministerstva Daniel Drake. „EU přijala opatření, které zavádí pro personál ruských diplomatických misí v zemích Schengenu povinnost informovat (notifikovat) o vstupu na území jiných států EU než je stát akreditace. Toto opatření platí od 25. ledna 2026. Opatření umožňuje členským státům EU zavést i další opatření, a to možnost takový vstup schvalovat (autorizaci). ČR nyní uplatňuje pouze notifikaci. Další kroky ČR přijme po vyhodnocení nyní zavedené praxe. Na vycestování ze země se nařízení nevztahuje,“ uvedl.

Tuto variantu ochrany před ruskými špiony by měla schvalovat vláda Andreje Babiše (ANO).

Ministr Macinka svým krokem jde proti doporučení českých bezpečnostních složek.

Loni na podzim se podle zdrojů Seznam Zpráv odehrála jednání Černínského paláce s policií a tajnými službami, která vyústila v dohodu, že Česko zavede nejpřísnější možnosti, jakou mu vůči ruským diplomatům nově přijatý sankční balíček EU dává. Na prosazení opatření na úrovni EU se předtím podílel tehdejší ministr Jan Lipavský (ODS).

„Prosazoval jsem omezení pohybu ruských diplomatů po Schengenu, protože ruské zpravodajské a vlivové operace v Evropě využívají diplomatické krytí a volný pohyb po Schengenu jim zbytečně rozšiřuje operační prostor. Naším cílem bylo snížit bezpečnostní riziko, posílit kontrolu a zavést férovou reciprocitu v diplomatických vztazích. Diplomat akreditovaný v jedné zemi nemá mít automaticky možnost cestovat po celé Evropě,“ řekl k tomu Deníku N Lipavský.

V materiálu, který už nestihla schválit, Fialova vláda uvedla, že „cílem opatření je omezit prostor pro špionážní, hybridní a destabilizační operace ze strany agentů působících pod ruským diplomatickým krytím“. „Opatření dále napomůže v boji proti organizovanému zločinu (zejména v oblasti migrace, pašování lidí, obcházení sankcí, praní špinavých peněz),“ píše se v něm.

Bezpečnostní složky podle zdrojů Seznam Zpráv varují i před krajní variantou, že by v Česku při Ruskem vyvolaných sabotážích mohli umírat lidé.

„BIS odhalila a pomohla zastavit několik pokusů o sabotážní akce podobné té, která se odehrála v autobusovém depu na pražském Klíčově,“ napsal ředitel BIS Michal Koudelka v poslední výroční zprávě kontrarozvědky za rok 2024, když připomněl pokus zapálit pražské autobusové depo.

Za něj byl odsouzen za peníze najatý Kolumbijec. Jemu podobným sabotérům v minulosti zajišťovali podporu právě špioni pod diplomatickým krytím.