Ruská velvyslankyně chce vysvětlovat válku. Fakta tím nezmění, reagoval Pavel

/Od zvláštní zpravodajky v Berlíně/

Ruská velvyslankyně Anna Ponomarjovová navrhla pozvat do Česka vojenské experty, kteří by vysvětlovali ruský pohled na válku na Ukrajině.

Podle prezidenta Petra Pavla by to ale nemohlo změnit fakta. „Mám za to, že ten ruský pohled slýcháme pravidelně od vrcholných představitelů Ruské federace i třeba komentátorů,“ řekl Seznam Zprávám.

„Nemyslím si, že by jakékoli jednání s ruskými experty mělo změnit fakta, která jsou objektivně daná,“ podotkl před svým vystoupením na mezinárodní konferenci Berlin Global Dialogue, kam přijel diskutovat o budoucnosti evropské bezpečnosti či podobě evropských spojenectví a reakcích na ruskou válku proti Ukrajině.

Zároveň připomněl, že sám měl v minulosti – coby předseda vojenského výboru NATO – možnost jednat s náčelníkem ruského generálního štábu Valerijem Gerasimovem. „Je vojenský expert a jeho pohled na věc znám. A myslím si, že od té doby se pohled ruských vojenských představitelů nijak výrazně nezměnil,“ poznamenal.

Připomeňme, že Anna Ponomarjovová se funkce velvyslankyně v Česku ujala letos v červnu, kdy vystřídala Alexandra Zmejevského.

V posledních týdnech na sebe upozornila několika veřejnými vystoupeními, při nichž obhajovala ruský postup na Ukrajině a kritizovala českou politiku vůči Moskvě.

Jak před pár dny napsal server Hlídací pes, minulý týden na setkání s představiteli české proruské scény například tvrdila, že Rusko na Ukrajině od začátku postupovalo opatrně a bralo ohled na civilní obyvatelstvo. Plošnou invazi, kterou Vladimir Putin odstartoval v únoru 2022, přitom označovala kremelským termínem „speciální vojenská operace“.

„Jak říká i náš pan prezident Putin, Rusko neválčí s ukrajinským lidem,“ prohlásila velvyslankyně na setkání v pražském sídle KSČM. Reagovala tak na dotaz jednoho z účastníků, proč Moskva nezačala bombardovat strategické ukrajinské mosty dříve.

Právě při tomto vystoupení také zmínila možnost pozvat do Česka ruské vojenské odborníky. Podle svých slov by je mohla přizvat na některou z akcí, aby vysvětlili „specifické věci“ týkající se války.

V nedávném rozhovoru pro ruskou státní agenturu RIA Novosti navíc Ponomarjovová obvinila Česko z provokací a rusofobie. Kritizovala také podporu Ukrajiny a tvrdila, že tamní vedení toleruje glorifikaci nacismu. Její vyjádření zapadají do dlouhodobé rétoriky Kremlu, kterou Moskva využívá k ospravedlňování své invaze.

Pavel Seznam Zprávám řekl, že s Ponomarjovovou o ruském výkladu války mluvil. „Měl jsem s paní velvyslankyní možnost hovořit asi půl hodiny při předání pověřovacích listin,“ uvedl.

Už tehdy podle něj diplomatka naznačovala, že Praha podle Moskvy nemá o konfliktu na Ukrajině úplné informace a měla by vyslechnout také ruský pohled.

Prezident prý nepředpokládá, že by Ponomarjovová svým návrhem zamýšlela přivést do Prahy větší počet ruských poradců.

„Ruská ambasáda by měla plnit roli jako všechny ambasády, to znamená zastupovat svoji zemi a snažit se o co nejlepší vztahy na všech úrovních,“ reagoval na dotaz novinářů o úloze ruského diplomatického zastoupení v Česku.

Prezident se v Berlíně vyjádřil také k otázce, kdo by měl Evropu zastupovat při případných jednáních s Moskvou. Ideální by podle něj bylo, kdyby se role ujali představitelé Velké Británie, Francie a Německa, pokud by dokázali najít společnou pozici a získat mandát ostatních evropských zemí.

„Ruský režim respektuje sílu, a teď ne nutně pouze vojenskou, ale i třeba politickou, ekonomickou. Proto by bylo výhodné, aby za Evropu mluvili představitelé těch nejsilnějších zemí,“ vysvětlil Pavel.

Připustil ale, že takto koordinovanou iniciativu zatím nevidí. Alternativou by podle něj mohlo být pověření jiné evropské hlavy státu nebo společného vyjednávacího týmu, který by zastupoval širší evropské stanovisko.

K tématu se český prezident na konferenci vrátil i během panelové diskuze. Upozornil, že američtí vyjednavači nemusejí zastupovat zájmy starého kontinentu; Evropa by proto měla být v diplomatickém úsilí o ukončení války na Ukrajině aktivnější.

Evropské státy by podle něj měly mít jasnou představu o výsledku případných jednání a samy přicházet s návrhy, které by umožnily posunout diplomatický proces kupředu. Současné uspořádání jednání, v němž Evropa nemá vlastní zastoupení, označil za nedostatečné.

Za hlavní příčinu považuje absenci jednotného evropského postoje. Přestože podle něj existují určité společné pozice v rámci Evropské unie, sedmadvacítka nezastupuje celou Evropu. Do formulování společného stanoviska by tak měly mít možnost promluvit i země stojící mimo EU.

Pavel míní, že dokud Evropa nedokáže přijít se silným a jednotným postojem, nebude její hlas dostatečně respektován ani Ruskem, ani Spojenými státy.

Ještě před začátkem panelové diskuze se prezident v Berlíně vrátil také ke svému nedávnému rozhovoru pro německý deník Bild, ve kterém hovořil o možnosti nabídnout Rusku v rámci budoucích mírových jednání obnovení hospodářských vztahů.

Zdůraznil však, že případné ústupky musejí být podmíněny konkrétními kroky Moskvy. „Pokud z ruské strany nezazní primárně ochota jednat, pokud nezazní ochota uzavřít klid zbraní, aby mohlo začít jednání, pak nemá smysl uvažovat o jakýchkoli ústupcích ze strany zemí, které uvalily sankce na Rusko,“ řekl.

Uvolňování sankcí podle něj může být až výsledkem mírového procesu. Obnova obchodních vztahů s Ruskem by pak připadala v úvahu pouze tehdy, pokud by Moskva začala znovu respektovat mezinárodní právo.

Během diskuze na půdě berlínské univerzity ESMT upozornil také na to, že si Evropa za uplynulá desetiletí příliš zvykla na život v míru a začala jej považovat za samozřejmost. Současné období přitom podle něj představuje důležitý historický okamžik, který může znamenat i omezení dosavadního blahobytu.

Životní úroveň Evropanů bude podle něj nutné buď udržet na současné úrovni, nebo připustit její pokles.