Článek
/od zvláštní zpravodajky v Berlíně/
Evropa musí více spoléhat na vlastní schopnosti zajistit svou bezpečnost a držet se faktů. Český prezident Petr Pavel to ve středu řekl na dotaz Seznam Zpráv po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Berlíně.
Reagoval tak na nejnovější vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého se Rusko vůči Ukrajině chová v zásadě dobře a příliš mnoho toho na jejím území nedělá. Seznam Zprávy se prezidenta ptaly, jak tato slova vnímá v kontextu pokračujících ruských útoků a co mohou znamenat pro bezpečnost České republiky a Evropy.
„Pro nás by to mělo znamenat především to, že se máme držet především faktů a že máme mnohem více spoléhat na vlastní zdroje, na vlastní zajištění bezpečnosti, než na kohokoli jiného,“ odpověděl Pavel.
Trumpovo prohlášení podle něj odporuje dosavadnímu společnému postupu evropských a severoamerických spojenců vůči Rusku.
„V tomto případě je takové prohlášení vlastně popřením přístupu, který jsme kolektivně uplatňovali dosud,“ uvedl prezident.
Připomněl, že dosavadní strategie spojenců stála na dvou základních pilířích. Prvním je pokračující vojenská a další podpora Ukrajiny, aby se dokázala bránit ruské agresi. Druhým pak omezování schopnosti Moskvy pokračovat ve válce, především prostřednictvím ekonomických nástrojů.
Trumpova slova podle Pavla mohou tuto strategii oslabovat.
„To, co jste řekla (myšleno Trumpovy výroky, pozn.red), vlastně Rusku tak trochu pomáhá dostat se z izolace,“ uvedl prezident. Moskva by podle něj mohla hledat podobně smýšlející spojence, kteří by jí pomohli narušit dosavadní poměrně jednotný postoj západních zemí a využít rozporů ve svůj prospěch.
Evropa musí najít společnou řeč
Budoucnost Ukrajiny a možnosti ukončení války byly také jedním z témat Pavlova jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Oba politici se podle českého prezidenta shodují na potřebě pokračovat v podpoře napadené země.
Pavel varoval, že ukončení pomoci Ukrajině by nemuselo vést ke snížení napětí, jak předpokládají někteří evropští politici. Naopak by podle něj mohlo Rusko povzbudit v pokračování jeho současné politiky.
Prezident zároveň připustil možnost obnovení přímých jednání s Moskvou. Diplomatický dialog podle něj představuje lepší cestu než vzájemná izolace, která může vést k chybnému vyhodnocení kroků druhé strany a následné eskalaci.
Evropa by podle něj měla být do případných rozhovorů o ukončení války bezprostředně zapojena. Rozhodovat se totiž nebude pouze o budoucnosti Ukrajiny, ale také o celkovém bezpečnostním uspořádání kontinentu.
Problémem však zůstává chybějící společná evropská pozice.
„Tady si myslím, že zatím dlužíme sami sobě shodu na základních principech takového jednání. A pokud ji nebudeme mít, tak ani nemůžeme usilovat o to sedět u stolu, protože nás ani jedna z těch jednacích stran nebude brát vážně,“ upozornil Pavel.
Za podstatnější než výběr konkrétního evropského vyjednavače považuje právě nalezení společného postoje, který by zahrnoval nejen Evropskou unii, ale také například Velkou Británii či Norsko.
Rusko je největší bezpečnostní hrozbou
Pavel na tiskové konferenci rovněž označil Rusko za nejakutnější bezpečnostní riziko pro Evropu. Nejen kvůli pokračující invazi na Ukrajinu, ale také kvůli hybridním operacím, kterými se Moskva podle něj snaží destabilizovat evropské země.
„Příkladů toho jenom za poslední rok bylo několik stovek, včetně České republiky. A pokud by se někdo snažil zpochybňovat účast Ruska na těchto incidentech, tak je to strkáním hlavy do písku,“ prohlásil prezident.
Cílem podobných aktivit je podle něj rozdělovat členské státy Evropské unie a NATO a odrazovat je od další pomoci Ukrajině.
Dialog s Ruskem přesto zcela nevyloučil. Podmínkou by však podle něj mělo být respektování suverenity evropských zemí, jejich hranic a základních mezinárodních pravidel.
Česko a Německo by mohly sdílet protiraketovou obranu
Vedle Ukrajiny se Pavel s Merzem věnovali také prohlubování česko-německé bezpečnostní spolupráce. Jedním z konkrétních témat byla možnost společného využívání prostředků protivzdušné a protiraketové obrany.
Podle Pavla nedává smysl, aby každá evropská země samostatně pořizovala veškeré dostupné obranné systémy.
„Tam, kde bude možnost sdílet tyto prostředky, tak vidíme smysl zahájit jednání, jak to technicky provést,“ řekl.
Česko již některé izraelské obranné prostředky nakupuje. Pokud by Německo přistoupilo k podobným akvizicím, mohl by podle prezidenta vzniknout prostor pro bližší spolupráci v obraně proti balistickým raketám.
Oba politici jednali rovněž o dopravním propojení svých zemí, včetně vysokorychlostní železnice mezi Prahou, Drážďany a Berlínem, a o konkurenceschopnosti evropského průmyslu.
