Vučić prohrál, jeho systém zůstává. Co čeká Srbsko po historických volbách

Srbové ve volbách vyměnili vedení své země. Studentské hnutí dokázalo po téměř čtrnácti letech zlomit politickou dominanci Aleksandara Vučiće, který svou porážku uznal. K volbám přišlo nejvíce lidí od rozpadu Jugoslávie v roce 1992. Kandidátka studentského hnutí v hlasování uspěla, i když neměla žádnou konkrétní vůdčí osobnost. Nová vláda by mohla být známa do konce roku.

Po parlamentních volbách v Srbsku, ve kterých s 53 % hlasů zvítězilo studentské hnutí, se mění vedení země. Zatím je jasné, že vláda bude jednobarevná, studenti v podstatě nemají, s kým by koalici uzavřeli. Druhá skončila strana bývalého prezidenta Aleksandara Vučiće a mimo ni se do Parlamentu dostalo jen šest poslanců reprezentujících národnostní menšiny v zemi. Kdo ale konkrétně v kabinetu zasedne, není jasné.

Vítězná studentská kandidátka byla složená převážně z lidí, kteří dosud ve vysoké politice nepůsobili. Jsou mezi nimi vysokoškolští pedagogové, vědci, lékaři, ekonomové nebo umělci. Právě tím se hnutí, které vyrostlo z protestů po tragédii v Novém Sadu v roce 2024, chtělo odlišit od zavedených politických stran.

Několik postav, které by mohly vůdčí roli převzít, se v hnutí rýsuje, studenti ale zatím žádné konkrétní adepty na členy a členky vlády nepředstavili. Podle reportérky týdeníku Respekt a znalkyně Balkánu Magdaleny Fajtové však bude zásadnější otázkou, zda se novým politickým tvářím podaří proměnit samotné fungování státu.

„Systém, který je budovaný už v podstatě od 90. let a který navázal na socialistickou Jugoslávii, bude hrozně těžké změnit tak, aby stát fungoval jako demokratická společnost,“ říká Fajtová v podcastu 5:59.

Studentské hnutí slibuje zásadní změny v policii, justici, státních podnicích i médiích. Chce odstranit z funkcí představitele spojené se zneužíváním moci a obnovit důvěru v instituce.

Jenže podle Fajtové nebude stačit vyměnit jejich nejvyšší vedení. Vučićův systém totiž navazuje na politické struktury, které v Srbsku fungovaly už za prezidenta Slobodana Miloševiće. Tedy muže, který byl mezinárodním tribunálem obviněn mimo jiné z genocidy. A proměnit je bude mnohem obtížnější než jen dosadit nové ministry nebo ředitele. „Nikdo v současném Srbsku, kdo je ještě naživu, nezažil ve své zemi skutečnou demokracii. A myslím si, že naučit Srby demokracii bude velmi náročné,“ upozorňuje reportérka.

Fajtová připomíná zkušenost Československa po pádu komunismu, kdy se sice vyměnilo nejvyšší vedení institucí, ale v úřednickém aparátu podle ní stále zůstávali stejní lidé. Podobně obtížná proměna státních struktur teď čeká i Srbsko.

Jednou z možností nejbližšího vývoje je tak podle ní právě spolupráce s některými lidmi z dosavadních mocenských struktur na proměně systému. Takovou možnost v rozhovoru s Fajtovou prý zmínil také analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Čermák. „Srbům se to nepovedlo udělat po pádu Miloševiće na začátku tisíciletí, třeba se to napodruhé povede,“ podotýká reportérka.

Právě obtížnost takových změn může podle reportérky vysvětlovat i překvapivě rychlé uznání volební porážky ze strany Aleksandara Vučiće. Nevylučuje, že šlo o promyšlený politický kalkul. Dlouholetý vládce Srbska totiž dobře ví, jak systém, který vybudoval, funguje. A jak náročné bude pro studentské hnutí ho rozebrat. Může tak sázet na to, že jeho nástupci nedokážou naplnit očekávání voličů. A jejich případné selhání by mu mohlo otevřít cestu k politickému návratu.

Fajtová zároveň upozorňuje, že Vučić zdaleka nepřišel o všechny své příznivce. Srbská společnost zůstává i po volbách výrazně rozdělená mezi jeho podporovatele a odpůrce.

Otázkou je navíc i soudržnost vítězného studentského hnutí. Jeho největší předností totiž je schopnost spojit lidi napříč generacemi, sociálními vrstvami i politickými názory, a to hlavně na jediné otázce. „Politicky chytře do toho šli s tím, že jejich hlavním tématem a cílem bylo demokratizovat Srbsko, zbavit Srbsko Vučiće a jeho režimu,“ vysvětluje Fajtová.

Názory na další oblasti politiky a vládnutí se ale můžou lišit. A právě to může ohrozit podporu voličů, díky níž hnutí studentů ve volbách tentokrát uspělo.

Navzdory tomu existuje jedna oblast, kde se zásadní změna po volbách nečeká: zahraniční politika. Studentské hnutí už oznámilo, že se Srbsko nepřipojí k protiruským sankcím. Podle Fajtové je mylné očekávat, že demokratická změna automaticky přinese jednoznačný příklon k Západu.

„Mám pocit, že v Česku to hrozně lidí zklamalo, protože čekali, že s vítězstvím tohoto hnutí přijde proevropský obrat, který bychom si asi přáli,“ říká reportérka.

Srbská společnost však má tradičně blízké vztahy s Ruskem a zároveň negativní historickou zkušenost se Severoatlantickou aliancí. Evropská unie je přesto podle novinářky pro Srbsko zdaleka nejvýznamnějším obchodním partnerem. Nová vláda proto zřejmě zachová dosavadní snahu udržovat vztahy s různými světovými mocnostmi.

Studentské hnutí například počítá i s pokračováním hospodářské spolupráce s Čínou, slibuje ale větší transparentnost státních investic. Právě neprůhlednost veřejných zakázek a nedostatečná kontrola se totiž staly symbolem problémů dosavadního režimu po zřícení přístřešku nádraží v Novém Sadu, při kterém před dvěma lety zahynulo 16 lidí.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jakou příležitost představuje změna vlády pro Evropskou unii a její vztahy se Srbskem. Anebo čím jsou historicky dané dobré vztahy Srbů s Rusy. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.