Článek
Pod jezdeckou sochou markraběte Jošta postávají hloučky lidí. Někteří mávají českými nebo moravskými vlajkami.
S kamarádkou dorazila také šedesátnice Věra Brisonová. „Nesouhlasíme se sjezdem sudetských Němců v Brně, to je základ. Kvůli minulosti, která je špatně vysvětlovaná v dnešní době,“ tvrdí bez bližších detailů žena krátce před pátou odpoledne.
Na tento čas sem svolalo protest vládní hnutí SPD. S názvem protektorátní odbojové organizace Obrana národa brojí proti květnovému festivalu Meeting Brno, jehož pořadatelé letos poprvé oficiálně pozvali i sudetské Němce.
Festival, který si klade za cíl setkávání a smiřování, letos budí největší vášně od svého vzniku v roce 2015. Při desetidenní akci se totiž vůbec poprvé v historii Česka uspořádá sjezd Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL). Do města přijede asi tisícovka Němců. Zúčastní se vzpomínkových akcí, včetně Pouti smíření i piety v Kounicových kolejích, kde byly za války i po ní popraveny stovky lidí. Sjezd se uskuteční od 22. do 25. května, festival je desetidenní.
Několik stovek lidí
Chystají se i protestní akce. Radnice městské části Brno-střed jich eviduje nejméně patnáct.
A právě úterní setkání pod sochou markraběte Jošta mělo být podle ohlášených účastníků největší. Oproti dvěma tisícovkám lidí však okolo sedmnácté hodiny na místě byly stovky účastníků.
Lidé se shlukují u stánku a podepisují petici proti sjezdu. Před řečníky krátí čas čekajícím české písně.
„Podle konzultací s policií odhadujeme, že dorazila asi pětistovka lidí. Žádné problémy neevidujeme,“ hlásí v půl šesté Milan Janík z kanceláře tajemníka z městské části Brno-střed.
Akci provází řada dezinformací či polopravd. Účastníci se jako mnohokrát po revoluci obávají, že Němci chtějí zrušení Benešových dekretů a navrácení majetků. Šéf SdL Bernd Posselt sice v minulosti usiloval o jejich prolomení, sdružení ale už požadavek ze stanov vypustilo. A pořadatelé festivalu zdůrazňují, že nechtějí revidovat dějiny ani měnit poválečné majetkoprávní vztahy.
„V těch jejich původních stanovách to pořád je. V případě, že budeme povolní, tak je to velmi reálné,“ míní Věra Brisonová, podobně jako další účastníci úterního protestu.
Posselt v listopadu řekl, že brněnský sjezd svědčí o harmonickém vztahu obou států. A naváže na dřívější menší akce. „Je to normální krok v rámci občanské společnosti. Jak se k tomu postaví politici, to si musí rozhodnout každý sám za sebe,“ uvedl. Všichni podle něj dostanou pozvání a sami se rozhodnou, jestli dorazí.
Část politické reprezentace je ale proti. Předseda SPD a šéf Sněmovny Tomio Okamura tento týden řekl, že hnutí navrhne usnesení, kterým by se dolní parlamentní komora od sjezdu distancovala. Premiér Andrej Babiš (ANO) v únoru v Mnichově řekl, že Česko bere chystaný sjezd jako občanskou iniciativu, a akce proto pro jeho kabinet zatím není tématem.
Protest proti sjezdu sudetských Němců v Brně.
Šéf SPD Okamura rovněž mítink zahájil asi desetiminutovým projevem. Vyjmenovává údajné nacisty, kteří po válce zakládali sudetoněmcké krajanské sdružení. „Ti, kteří navazují na tyto zločince nemají v naší zemi co dělat. Co myslíte?“ ptá se šéf Sněmovny a doprovází jej potlesk účastníků.
Po chvíli jde v protisudetské rétorice ještě dál. „Nezaplacené válečné reparace činí 18 bilionů korun. Pokud chtějí smír, ať nejprve odčiní zločiny svých předků. A mohou ihned začít platit reparace,“ hřímá Okamura.
Podle Ministerstva zahraničí ale Česko považuje otázku placení válečných reparací za „uzavřenou a vyřešenou.“ A odkazuje na porevoluční narovnání vztahů. „V průběhu 90. let se pak ČR a SRN dohodly, že křivdy spáchané v minulosti na obou stranách náleží minulosti a že nebudou zatěžovat své do budoucna orientované vztahy politickými ani právními otázkami společné minulosti. Závazky obsažené v Česko-německé deklaraci z roku 1997 přitom obě strany od té doby důsledně dodržují,“ stojí na stránkách resortu.
„Pokoušíme se sudetoněmeckým tématem pohnout“
Mezi účastníky protestu se proplétají i maturantky a při posledním zvonění v kostýmech žádají peníze na závěrečný večírek.
Na menším pódiu mezitím poslankyně SPD Lucie Šafránková velkou část projevu pojímá jako mítink před podzimními komunálními volbami a jmenuje tváře hnutí z různých městských částí.
Na akci, kterou na radnici městské části ohlásil brněnský zastupitel SPD Roman Freimuth, zaznívají i protisudetská hesla. K protestům se na sítích hlásí i komunisté. „Přitom SPD je partnerem německé AfD, která má ve svém programu prolomení Benešových dekretů a která zlehčuje zločiny nacismu,“ namítl spoluzakladatel festivalu Petr Kalousek (Žít Brno).
Letáky už dlouho před začátkem festivalu varují před deseti tisíci sudetských Němců v Brně, podle dalších akce zvyšuje riziko návratu majetku sudetským Němcům v hodnotě dvou bilionů korun. Jiné tvrdí, že sjezd platí Češi ze svých daní. „Není to pravda. Na sjezd přispěla 21 miliony korun bavorská vláda,“ zdůrazňují pořadatelé Meetingu Brno.
„Nesouhlasím, aby to šlo z našich daní, byť jen částečně,“ říká přesto Brisonová.
Organizátoři doplňují, že na akci má přijet asi 12 autobusů se sudetskými Němci. Počítají asi s tisícovkou lidí. Pořadatelé zdůrazňují, že festival má za cíl setkávání a smíření. „Jsem rád i za negativní reakce. Pokoušíme se sudetoněmeckým tématem pohnout,“ uvedl ředitel festivalu David Macek.
Do sudetských Němců se pustil i Zeman s Rajchlem
Ve stejnou chvíli, kdy se koná demonstrace v Brně, vystupuje ke stejnému tématu v Praze exprezident Miloš Zeman na akci organizace Železná opona. A to spolu s poslancem za SPD Jindřichem Rajchlem.
„Lidé servilní, kteří se rádi přilísají k jakékoli moci, vám budou říkat, že jim jde o usmíření. Zájemci o historii jistě vědí, že politika usmíření vedlo k Mnichovské dohodě. Nesnažme se usmiřovat se zlem,“ řekl exprezident.
Malý sál Klubu techniků na pražské Novotného lávce praská ve švech už půl hodiny před začátkem akce. Část lidí musí stát, někdo se vůbec nedostane dovnitř. Účastníci jsou roztrpčení, že se „na prezidenta“ neobjednala větší místnost.
Dlouhé čekání si krátí kritikou opozičních stran, další si čtou tiskovinu Inovace republiky s titulkem „Němci. Chtěli nás vyhubit.“ Spokojeně naopak vypadá muž, který u vchodu do skleněného džbánku vybírá vstupné - prý je dobrovolné, každému příchozímu ale naznačí, že vhodný příspěvek je 100 korun.
Miloš Zeman zůstane věrný své pověsti - na akci, kde každý kritizuje sudetské Němce, prohlásí, že tohle umí každý. On prý přišel kritizovat Čechy, kteří byli a stále jsou k Němcům servilní. Pozvání landsmanšaftu označil za navazování na „tradici části našeho národa, který se lísá k mocným a která kolaboruje.“
Poslanec SPD Jindřich Rajchl pak zase emotivně tvrdí, že sudetští Němci skrytě chtějí zrušit Benešovy dekrety. Nikdo z nich o tom sice nemluví - to ale podle Rajchla nic neznamená, protože prý záměr plánují skrytě.
Rajchl příležitost využívá také k tomu, aby přítomné přesvědčil, že je potřeba zvolit jiného prezidenta než Petra Pavla. Toho nepřímo označil za zrádce a kolaboranta kvůli jeho podpoře vzniku Spojených států evropských.
„Musíme se v roce 2028 sjednotit a poslat na Hrad někoho, kdo ponese hrdě československou vlajku,“ řekl Rajchl. Ač zaměnil Českou republiku, za niž je poslancem, za zaniklé Československo, od přihlížejících sklízí potlesk.
Česko-německé vztahy
Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že SdL ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.
