Proč zveme sudetské Němce do Brna? Téma není uzdravené, říkají pořadatelé

Na úterní jednání brněnského zastupitelstva přišla více než stovka odpůrců sjezdu, včetně komunistů nebo členů dezinformační scény. Proti květnovému sjezdu sudetských Němců však veřejně vystupují také exprezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus. „Aktuální dění ukazuje, že je otázka stále velmi živá,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy spoluzakladatel festivalu Meeting Brno David Macek.

Pořadatelé akce, která se uskuteční od 22. do 25. května, se chystají i na protesty. „Jsme v kontaktu s policií. Náš bezpečnostní tým bude zajišťovat, aby k násilnostem nedošlo,“ vysvětluje výkonná ředitelka festivalu Veronika Smyslová.

Festival Meeting Brno pořádáte od roku 2015. V čem je podle vás přínosný? Je to festival smíření, jak mu rád přezdívám. Když o něm mluvím v zahraničí, je to nejvýstižnější zkratka. Rozvíjíme odkaz brněnského roku smíření 2015, který zůstává v českém prostředí něčím unikátním. Město Brno se tehdy vyslovilo s lítostí k poválečné pomstě na německy mluvícím obyvatelstvu na základě kolektivní viny. Gesta v roce 2015 byla natolik silná, že jsme s přáteli pocítili touhu je dál rozvíjet, aby nešlo o jednorázovou událost.

Zmínil jste Deklaraci smíření z roku 2015. Potřebují Brno i Česká republika 80 let po druhé světové válce vztahy s Němci stále otevírat?

Odpověď vidíme na vlastní oči. Co se kolem tématu děje, ukazuje, že je stále velmi živé. V posledních době stálo i oběma žijícím bývalým prezidentům za to znovu nás kritizovat a napadat myšlenku setkávání se sudetskými Němci na našem území, byť se opakuje každoročně. Téma není uzdravené. Samozřejmě díky za česko-německou deklaraci z roku 1997, ale to je dokument. V reálných vztazích mezi lidmi narážíme na velké množství předsudků. Meeting Brno umožňuje osobní setkání mezi Čechy a současnými sudetskými Němci, aby si každý mohl konfrontovat své představy s realitou a aby společnost nebyla tímto tématem dál manipulovatelná.

Veronika Smyslová, výkonná ředitelka festivalu Meeting Brno: Jedno z hlavních hesel zní: „Všechno začíná setkáním.“ Pamatuji si, když jsem poprvé jela na sudetoněmecké dny jako zástupce Meeting Brno, měla jsem někde uvnitř pocit, jestli nejsem vlastizrádce, když jedu za Sudeťáky. Osobní setkání je klíčové. Dlouho nám vtloukali do hlavy, že jde o hrozbu. Ve chvíli, kdy se potkáte s 80letými babičkami v krojích, zjistíte, že nám nechtějí brát chalupy, ale jen si udržují identitu, kterou stále cítí v území, kde žili jejich předci. Ale je tam neuzdravená bolest. Příběhy, které rodiny zažily, nejsou veselé. Že jim můžeme dát prostor pro objetí, aby mohly téct slzy - jen to, že to přijmeme bez hodnocení jejich předků, je pro obě strany uzdravující.

Taky jste měl na sudetoněmeckých dnech podobné pocity?

Ano, ale prožil jsem svého druhu kulturní šok, pozitivní, právě pro ten charakter akce, naprosto uvolněný, přátelský, nekonfrontační. Takže jsem už tehdy psal na Facebook, proč se tolik let po pádu železné opony schází v Německu a nostalgicky vzpomínají na starou vlast a proč je nepozveme? Aby se třeba potkali u nás v Brně. Mám radost, že po 11 letech nazrála doba.

Při Meetingu Brno jste už v minulosti pozvali potomky židovských rodin. Co to Brnu a republice přináší?

Krása osobního setkání s těmi, o kterých jste do té doby jenom slyšeli a třeba si mysleli, že už ani nežijí. To mě provází jako červená linka životem. Přeju to i dalším lidem, proto jsme ten mítink zakládali. Mě samotného to velice posunulo ve vztahu jak k sudetským Němcům, k muslimům, tak k uprchlíkům a k dalším skupinám obyvatel.

Veronika Smyslová: A vezmu to ještě z druhé strany. Sešlo se tu 122 potomků rodin Tugendhat, Löw-Beer a Stiassny, a velká většina z těch lidí se nikdy předtím neviděla, byť jsou rodinně spříznění. Ze setkání vznikly další nádherné projekty. Můžu zmínit za všechny Muzeum přeživších v Brněnci. Daniel Löw Beer měl povědomí, ale až po setkání v roce 2017 si uvědomil svou identitu, začal dělat textil a koupil rozbořenou továrnu.

Koupil zpět továrnu, kterou jeho rodině Němci a komunisti ukradli.

Veronika Smyslová: Ano. Otevřel tam nádherné muzeum, které dál zvelebuje. Dělá svůj vlastní textil. Takové projekty by bez setkání nevznikly.

Letos přišel nový zlom festivalu. Krajanské sudetoněmecké sdružení zvete do Česka. Proč v tomto roce?

Od roku 2015 jezdím na sudetoněmecké dny každý rok. Přišlo nám, že je prostě čas příhodný k tomu to pozvání vyslovit. Ex post si uvědomujeme, že to má širší význam. Po pozvání se uskutečnily parlamentní volby. Česko se od té doby začíná ubírat jiným směrem. Stručně řečeno, neposilujeme svoje vazby na západ, neplníme spojenecké závazky, například v rámci NATO. A já si v těchto dnech vyposlechl audioknihu Pavla Kosatíka o Benešovi.

Právě osobnost prezidenta Edvarda Beneše je symbolem vypořádání se s Němci.

Já si díky knize uvědomil, jako bychom se teď mentálně vraceli do Moskvy roku 1943, kdy Edvard Beneš vlastně nabízel Československo Stalinovi do jeho sféry vlivu. Tehdy mu nabídl, ať si vezme Zakarpatskou Rus, a domlouval s ním právě vyhnání Němců. Kosatík velmi trefně glosuje, že Stalin si dobře uvědomoval, že pokud vyženeme sudetské Němce, zůstane taková propast, díky níž bude snazší spustit železnou oponu.

A je to stále aktuální hrozba?

Pořád je to živé téma, které dokáže rozhodovat volby. A někteří politici se jím snaží vzbuzovat strach a manipulovat veřejnost.

Do Brna zamíří tisíc až dva tisíce sudetských Němců. Setkáváte se i s příběhy lidí, kteří přijedou po dlouhé době poprvé?

Každý rok se objeví někdo, kdo pochod z Brna zažil a kdo se vrací poprvé, protože teprve teď se o akci doslechl. Loni mi volal starší pán z bavorského Eichstättu a jeho manželka to šla jako malá holčička. Prý ji ta připomínka velmi zasáhla, protože si trauma nesla celý život. Vidíme, co to pro ně znamená, že někdo událost připomíná ve smírčím kontextu.

Už na začátku květnového festivalu se na nádraží sejdou Nick Winton, syn záchrance stovek židovských dětí Nicholase Wintona, se šéfem sudetoněmeckého spolku Berndtem Posseltem. Bude to hned hlavní ukázka smíření?

Má být na první pohled patrné, o co se jedná. Někteří nám podsouvají provokace. Jde jednoduše o kulturu paměti. Abychom na začátku uctili oběti holokaustu, znovu vykonali Pouť smíření a na závěr v Kounicových kolejích si připomněli oběti jak ve válce, tak po ní.

Obáváte se násilností?

Veronika Smyslová: Od počátku jsme v kontaktu s policií. Dávají nám vědět, v jakém formátu se budou protesty odehrávat. Máme v týmu bezpečnostního experta. A také skupinu, která bude zajišťovat, aby k žádným násilnostem nedošlo.

Narážím na i dění na úterním městském zastupitelstvu, kam přišly asi dvě stovky odpůrců. Čekali jste tak silnou negativní odezvu?

Nepotřebuju protesty k životu, ale tam se ti lidé předvedli. Každý si může udělat obrázek, jak se kdo k tématu staví. Navazujeme na prezidenta Havla, co se týká moci bezmocných. Není nic cennějšího než nabídnout i protestujícím, ať se přijdou podívat. Ať si předsudky konfrontují s realitou. Máme zkušenosti z Pouti smíření (připomíná poválečné vyhnání Němců - pozn. red.). V posledních pár letech ti naši věrní protestující později sbalí transparenty a jdou mezi nás poslouchat. To je pro mě jeden z nejcennějších plodů festivalu. To jsem řekl taky v úterý odpůrcům na zastupitelstvu.

Co jste si řekli, když lidé pořvávali „fašisto“ na 90letého exministra kultury Milana Uhdeho, který přišel o 18 blízkých v koncentračních táborech, a přesto smírčí akci podporuje?

Veronika Smyslová: Líbila se mi jeho reakce. Obávali jsme se, jestli nebude rozhořčený. Má to celé podložené bolestnou rodinnou zkušeností a přesto dokázal udělat akt ke smíření. Na nadávky s úsměvem reagoval slovy, že vlastně omládl, protože si vzpomněl na časy Charty 77.

Brněnští radní si nejdřív schválili stanovisko, v němž se od setkání se sudetskými Němci distancovali, ale zastupitelé i po projevu primátorky Markéty Vaňkové (ODS) v úterý schválili podporující linku ke smíření. Co vy na to?

Je to radost být Brňanem. Nepodlehli tlaku. Co předvedla primátorka, podle mého názoru vejde do učebnic. Je to přesně typ politické odvahy, kterou naše země potřebuje jako sůl. Ale i další zastupitelské kluby se hlásily k tomu, jakým dílem usnesení přispěly. Tohle je fakt skvělé. Vážíme si toho, že nás v tom město podporuje.

Veronika Smyslová: Je to třaskavé téma. Obrovská vlna podpory primátorce ukázala, že odvaha se vyplácí.

Nicméně nešlo jen o stovky odpůrců v sále. Exprezident Zeman vyzývá k odporu proti sjezdu. Podle části politiků hrozí revize Benešových dekretů a rozvracení poválečných majetko-právních vztahů. Co vy na to?

Oba žijící bývalí prezidenti ví, že se dotýkáme tématu, na němž opakovaně vyhrávali volby. Používali je v kampani. Je absolutní nesmysl, že by hrozilo prolamování Benešových dekretů. Nám nejde o prolamování právního řádu. Vedeme zápas o charakter naší země a o férové vypořádání se s minulostí. Aby těmito morálně nevyřešenými věcmi nebyl národ dál manipulovatelný. Není nic účinnějšího než zprostředkovat osobní setkání. Německo prošlo unikátně dějinným procesem sebereflexe. Jestliže Beneš předpokládal, že se po desetiletí po válce nezvedne, tak Německo předvedlo něco následováníhodného. Celá společnost se tam dokáže otevřeně přiznat k chybám.

Ústy kritiků - není zbytečná provokace zvát krajany přímo do Brna?

Veronika Smyslová: Sudetští Němci sem jezdí každý rok, teď jich jen bude víc. Jako stát na to nedáváme ani korunu, ani jako Meeting Brno. To chci zdůraznit. Takové dezinformace se objevily. Všechno si platí sami.

Bavorská vláda jim přispěla 21 miliony korun. Spolek Meeting Brno dostal od Brna na tři roky dotaci devět milionů korun, další miliony jste dostali z kraje. Jak peníze používáte?

Veronika Smyslová: Každý rok pořádáme 10 až 11denní festival. Peníze jdou na produkci. Zveme hosty z celého světa, což také znamená výdaje. Ale zdůrazňuji: nejsme česko-německý festival. Otevíráme mnohem víc témat. Budeme mít diskuzi, na níž vystoupí Nick Winton spolu s kazašským hostem festivalu, který z ukrajinské Buči zachránil 200 žen a dětí. Vedle něj přijede také Italka, která z Charkova odvezla několika autobusy hendikepované děti. I na tom chceme ukázat, že i jednotlivec může zachránit svět. Dotace používáme na organizaci festivalu. Magistrát i kraj velmi podrobně zkoumají, na co peníze jdou.