Článek
V jedné z cel ve věznici Rosersberg severně od Stockholmu stojí postel, stůl, židle a televize. Místnost má asi deset metrů čtverečních a vlastní toaletu. Od léta by tu mohly končit i třináctileté děti odsouzené za nejtěžší zločiny, informuje agentura Reuters.
Hranici trestní odpovědnosti chce z 15 na 13 let snížit pravicová vláda premiéra Ulfa Kristerssona. Návrh reaguje na dlouhodobý problém se zločineckými sítěmi, které do střeleb, bombových útoků, vražd i další kriminality stále častěji zapojují děti.
Ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer v dubnu zdůraznil, že nejde o drobné delikty. Loni se podle něj 52 dětí mladších 15 let ocitlo před soudem kvůli podezření z vraždy nebo pokusu o ni. „Nemluvíme o krádežích. Mluvíme o vraždách,“ řekl.
Rosersberg je jednou ze tří věznic, které se už pro nejmladší pachatele upravují. Režim má stát hlavně na škole a dohledu. Ve volném čase budou moci odsouzení sledovat televizi, hrát videohry nebo cvičit v posilovně. Cely se mají zamykat v osm večer.
Ředitel roserbergské věznice Gabriel Wessman říká, že nejtěžší bude spojit trest s péčí, kterou mladí odsouzení potřebují. Některé děti podle něj možná ještě ani neprošly pubertou. Personál proto řešil i to, zda jim povolit třeba plyšové hračky. Jak taková cela vypadá, ukazuje video v úvodu článku.
Cílem je podle Wessmana zabránit tomu, aby se děti do vězeňského systému vracely jako dospělí. „Nechceme, aby znovu páchaly trestnou činnost,“ řekl ředitel věznice agentuře Reuters.
Švédská policie odhaduje, že v zemi působí 17 a půl tisíce aktivních členů gangů a dalších 50 tisíc lidí je na ně napojených. Zločinecké sítě podle úřadů využívají sociální sítě k náboru teenagerů, v některých případech i jedenáctiletých dětí.
Návrh má ale silné odpůrce. Šéf poslaneckého klubu opoziční Levicové strany Samuel Gonzalez Westling říká, že jeho strana je proti snížení trestní hranice stejně jako řada odborných institucí.
„Vězení není místo, kam se dávají třináctileté děti,“ řekl Westling agentuře Reuters. Podle něj má stát pro takové případy využívat jiná zařízení, kde lze mladým pachatelům poskytnout pomoc. Odmítá i to, aby děti končily ve věznicích, kde jsou dospělí.
O zákonu má švédský parlament hlasovat 15. června. Pokud projde, má se po pěti letech vyhodnotit, zda přísnější postup skutečně pomohl.
