Hlavní obsah

Peníze nám budou chybět, říkají zástupci penzijních společností

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Nový návrh ministerstva financí oseká poplatky, které penzijní společnosti vybírají od svých klientů. Stát tím slibuje vyšší výnosy, společnosti ale změny nevítají. Chybějící peníze podle nich můžou ovlivnit další služby.

Článek

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve středu představila připravovanou reformu penzijního spoření. Ta se zaměřuje na přilákání mladých lidí, ale i zvýšení výnosů spoření. V Česku v současnosti působí devět penzijních společností a slibované zvýšení výnosů z penzijního spoření bude na úkor jejich poplatků. Návrh zákona počítá s výrazným osekáním poplatků, které mohou negativně ovlivnit i další služby společností, jako poradenství či samotnou propagaci a komunikaci.

Reformu chce ministryně financí ve vládě schválit do konce června. Schillerová již dopředu avizovala, že se společnostem takový krok líbit nebude. Na základě návrhu totiž dojde k výraznému snížení poplatkových maxim, které si penzijní společnosti mohou účtovat. „Není to na úkor státního rozpočtu, ale na úkor těch, kteří na střadatelích neúměrně vydělávali, a to jsou bankovní domy,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci. Změny se ale samotných bank přímo netýkají, pouze tři penzijní společnosti z devíti mají mateřskou bankovní skupinu, jak upozorňuje tiskový mluvčí Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) Jan Sedláček.

Poplatek za správu se sníží na 0,5 procenta pro téměř všechny typy fondů, jako jsou transformované, dynamické, konzervativní i smíšené. Jedinou výjimku budou tvořit alternativní účastnické fondy, u kterých se poplatek nezmění. „Penzijní spoření je tu proto, aby se účastníci zabezpečili na stáří, ne aby přihrávalo bankám zisky,“ řekla Schillerová. Dojde také ke zrušení poplatků za výkon penzijního spoření. Oslovené společnosti snížení poplatků vnímají jako zásadní zásah do rozpočtů.

Peníze mohou chybět

APS ČR se odkazuje na nezávislou studii společnosti EY, podle níž reálné náklady penzijních společností vyjdou na 0,82 procenta. „Navrhované snížení poplatků by vedlo ke zcela zásadní nerovnováze mezi příjmy a náklady penzijních společností,“ komentuje návrh změn prezident asociace Radek Moc.

Výsledkem by podle něj byla ekonomická neudržitelnost provozování spoření na stáří pro všechny penzijní společnosti jak ze střednědobého, tak i dlouhodobého pohledu. „Menší společnosti, jejichž nákladovost je nad zmíněným průměrem, by pak byly zasaženy ještě výrazněji,“ říká Moc.

Asociace tak s novými pravidly nesouhlasí, navržené sloučení poplatku do jednoho nevnímá jako správné. Navíc upozorňuje, že nižší poplatky automaticky negarantují vyšší výnos pro klienty, pokud se zároveň omezí schopnost penzijních společností spravovat svěřená aktiva.

„Snížení poplatků omezí aktivní správu portfolia, zejména dynamického, která má mnohem větší potenciál doručit klientům vyšší zhodnocení než například pasivní investice do ETF,“ komentuje situaci předsedkyně představenstva Generali penzijní společnosti Jana Zelinková.

Produktový ředitel NN Penzijní společnosti Michal Korejs říká, že jde zatím o návrh zákona, nikoli finální podobu. Během schvalování tak ještě může dojít k úpravám. Diskuzi o úrovni poplatků vnímá jako legitimní součást debaty o nastavení systému. Nicméně upozorňuje, že je potřeba ji posuzovat v širším kontextu. Poplatky pokrývají nejen náklady na investiční správu, ale i na distribuci, řízení rizik a klientský servis. „Významnější změny tak mohou mít dopad na fungování celého modelu. V této fázi proto dává smysl vyčkat na finální parametrické nastavení návrhu,“ pokračuje.

Podle ředitele Conseq penzijní společnosti Richarda Siudy by schválením představeného návrhu šlo o významný zásah do rozpočtu, který se propíše především do snížení nákladů na propagaci a distribuci. „Což pravděpodobně povede k menší informovanosti potenciálních klientů, a tím pádem k poklesu počtu klientů, kteří do penzijka vstupují nově,“ komentuje situaci. Obává se, že tento efekt tedy nepřebije ani snaha státu přilákat k penzijnímu spoření mladé lidi, ani ulehčení administrativy.

Nově bez dotazníku

Právě zjednodušení administrativy díky zrušení povinného investičního dotazníku by podle představ Ministerstva financí mělo přinést značné úspory. Místo něj bude výchozí volbou při sjednávání penzijního spoření strategie životního cyklu. Tento krok má pomoci lidem začít se spořením na penzi dříve a vyhnout se konzervativním nástrojům, které bývají méně výnosné. Podle nového návrhu by v takovém případě lidé drželi do svých 50 let minimálně 80 procent majetku v akciích a až poté by došlo k postupnému snižování podílu rizikových investic.

„Současně je ale důležité zachovat dostatečnou informovanost klienta o charakteru investice a možnost individuální volby v případě, že chce klient spravovat své portfolio aktivně. Nastavení by tak mělo vyvažovat jednoduchost na jedné straně a transparentnost na straně druhé,“ dodává Michal Korejs ke strategii životního cyklu.

Zaměření na mladé

Ministerstvo financí chce zároveň přilákat k penzijnímu spoření více mladých lidí. Tento krok APS ČR i oslovené společnosti vnímají pozitivně. U dětí dojde ke snížení hranice pro přiznání státního příspěvku, bude tak stačit měsíčně odkládat už pouhou stokorunu. K tomu se navíc zvedne výše samotného státního příspěvku, který se lidem do 29 let zdvojnásobí na 40 procent vložené částky. Mladí klienti pak budou mít možnost jedenkrát za dobu spoření vybrat „beztrestně“ jednu třetinu svých úspor, pokud už spoří alespoň 10 let.

Snahu nalákat mladé k penzijnímu spoření hodnotí pozitivně například generální ředitel KB penzijní společnosti Jiří Šperl. Spolu s ostatními společnostmi se shodují, že právě dlouhodobost je pro penzijní spoření klíčová. „Konkrétní dopady navrhovaných změn, včetně úpravy poplatků, detailně vyhodnocujeme z pohledu dopadu na naše fungování. Klíčové pro nás je, aby systém zůstal dlouhodobě stabilní, srozumitelný pro klienty a umožňoval kvalitní správu jejich prostředků,“ dodává Šperl.

„Bohužel počet klientů, kteří si uzavírají penzijko sami, je méně než 0,1 %. Vše ostatní je poradenská práce. Takže očekávání, že klienti budou vstupovat do 3. pilíře sami nebo sami budou dělat změnu investiční strategie, je hodně mylná představa,“ varuje produktová ředitelka společnosti Rentea penzijní společnost Lucie Jurníčková s tím, že na změnách systému podle ní vydělá jen „malá skupina klientů, kteří se starají o svoje finance sami“.

Doporučované