Článek
Penzijní fondy mají nálepku nepříliš výkonných, drahých nástrojů, které v penzi střadatelům moc nepomohou. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to chce svou reformou penzijního spoření změnit. V úterý spolu s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a výzkumníky CERGE-EI Lukášem Nádvorníkem a Filipem Pertoldem změny představí.
Nejvíce sledovanou změnou je snížení poplatků penzijních společností. Ministryně opakovaně zdůrazňovala, že spoření střadatelům radikálně zlevní. Podle informací Seznam Zpráv by roční nákladovost penzijních fondů měla klesnout ze současných 2 % na méně než procento.
„Penzijním společnostem se nebude líbit, že navrhneme dramatické snížení poplatků,“ uvedla nedávno Schillerová v Poslanecké sněmovně. Vadí jí, že poplatky fondů připraví klienty s dlouhým horizontem spoření o více než polovinu budoucího majetku.
Investice podle věku automaticky
Druhým nešvarem tuzemského důchodového spoření je zbytečná konzervativnost klientů v mladém a středním věku. To má změnit strategie životního cyklu, která mladým zainvestuje téměř všechny prostředky do akcií, s věkem jim bude podíl akcií klesat na úkor konzervativnějších dluhopisů.
Investiční dotazník, který klienti před vstupem do „penzijka“ vyplňovali, se má úplně zrušit. Pokud se klient nerozhodne jinak, automaticky spadne do fondu životního cyklu. Dotazník, který by mu zvolil investiční strategii, tak už nebude třeba.
Jak přitáhnout mladé?
České penzijko nefunguje, jak má, i kvůli tomu, že do něj lidé vstupují pozdě. Nestihnou tak v plném rozsahu benefitovat ze složeného úročení, které zainvestované peníze násobí.
Ministerstvo financí tak chystá mladé střadatele při spoření zvýhodnit. Podle informací SZ by nově měli mít nárok na státní podporu i při nižších úložkách. Kdo chce příspěvek od státu nyní, musí měsíčně odkládat minimálně 500 korun.
Ve hře jsou i další výjimky. Uvažuje se například o tom, že by si mladí mohli část úspor předčasně vybrat, aniž by o státní příspěvky přišli.
Co bude se starými fondy?
Změna se dotkne také starých neboli transformovaných fondů. Podle informací redakce je vláda hodlá do deseti let zavřít. Klienti by měli být převedeni do nových fondů konzervativního ražení. Do transformovaných fondů už není možné od roku 2013 vstoupit. Každým rokem se tak postupně vyprazdňují. Část lidí dospoří a peníze vybere, část odchází spořit jinam. Zhruba 1,7 milionu lidí a s nimi 350 miliard korun ale stále zůstává.
Pokud se fondy za deset let „vypnou“, zbude v nich podle odhadu penzijních společností méně než čtvrtina dnešního počtu účastníků a méně než třetina dnešního objemu peněz.
Zásadním problémem starých fondů je mizivý výnos. Úspory střadatelů totiž investují zejména do bezpečných státních dluhopisů, které nesou jisté, ale velmi nízké výnosy. Zatímco průměrná inflace činila za posledních deset let zhruba 4 % ročně, staré fondy svým účastníkům vynesly v průměru něco málo přes jedno procento ročně. V reálu tak lidé prodělali.
Zákon jim totiž nařizuje, že účastníkům nesmí v žádném okamžiku vykázat ztrátu, případné ztráty vyrovnávají penzijní společnosti ze svého.
Tiskovou konferenci k plánovaným změnám můžete sledovat v úvodu tohoto článku od 11:30.
