„Hrubá chyba,“ řekl Putin k odvetě Berlína. Německo hlásí další sabotáže

Ruská diplomacie bude mít teď napilno.

Kvůli německému obvinění, že za srpnovým pokusem o dronový útok proti ukrajinskému letadlu na letišti v Lipsku stojí Rusko, si ruské velvyslance nepředvolala jen vláda v Berlíně, ale také několik jejích evropských spojenců, například Francie, Nizozemsko, Belgie a také Česko.

„Je zřejmé, že útok nese všechny známky státem sponzorovaného terorismu,“ prohlásila ve středu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. A avizovala debaty o dalších krocích vůči Rusku.

Spolková republika přišla s odvetnými opatřeními už v úterý. Moskva mluví o tom, že Berlín eskaluje vztahy a vyhrožuje odpovědí. Německo mezitím řeší nejméně dvě podezření na sabotáž vůči energetické soustavě, byť ani v jednom případě podezření na Rusko zatím oficiálně nikdo nezmínil.

Seznam Zprávy v otázkách a odpovědích shrnují aktuální události v sousední zemi spojované s hybridní válkou.

Ministr zahraničí Johann Wadephul v úterý oznámil uzavření ruského generálního konzulátu v západoněmeckém Bonnu a vypovězení smlouvy o ruském kulturním centru v Berlíně.

„Zpřísňujeme vstupní kontroly ruských občanů,“ prohlásil dále Wadephul a řekl, že Německo navrhne zařazení dalších Rusů na sankční seznamy.

„Tlak na Rusko se zvyšuje a podpora Ukrajině také zůstává na vysoké úrovni. To je jednota, jakou v této době ukazujeme,“ uvedl pak ministr ve středu. „Rusko eskalovalo a musí žít s následky,“ pravil.

Tato otázka v Německu padá často. Web týdeníku Spiegel si všiml, že ministr vnitra Alexander Dobrindt, který na pondělním brífinku přisoudil Moskvě odpovědnost za události v Lipsku, volil tentokrát technický, odměřený tón. Obvykle přitom podle listu nejde pro silná prohlášení daleko.

Dobrindt ani Wadephul v pondělí po svém vystoupení neodpovídali na otázky novinářů. Spolková vláda na dotaz Spiegelu, zda to bylo kvůli obavám, že mnoho lidí bude považovat německou reakci na Lipsko za nedostatečnou, odpověděla záporně.

„Není to dost,“ je přesvědčená europoslankyně za německou opoziční liberální stranu FDP Marie-Agnes Strack-Zimmermannová, vyhlášená svým jestřábím postojem vůči Rusku. Podle ní by Německo mělo důrazněji postupovat vůči ruské stínové flotile, volá také po využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině a revizi povolení k pobytu pro ruské občany.

Podobné kroky by přivítali i opoziční Zelení. „Vláda znovu přišla jen s vágními prohlášeními,“ domnívají se spolupředsedkyně stranické frakce ve Spolkovém sněmu Katharina Drögeová a Britta Hasselmannová.

Kritika se ozývá i z vládních řad. „Nekonzistence německých akcí pobízí Rusko, aby dále eskalovalo a oslabovalo panevropské odstrašení,“ napsal na síti X poslanec CDU Roderich Kiesewetter.

Ministr vnitra Dobrindt jakoby takovou kritiku předjímal, když v úterý zdůraznil, že Německo „není ve válce“, ale je „každodenním cílem hybridní války“. Německou odpověď označil za „přiměřenou a uměřenou“, ale zároveň „rozhodnou“.

V tom dává vládě za pravdu komentátor veřejnoprávní stanice ARD Markus Sambale. „Německo je jiné (než Rusko). Demokracie používá odlišné zbraně - diplomatické, politické a ekonomické. A ty můžou také způsobit bolest,“ zdůraznil s tím, že uzavření konzulátu ztíží aktivity ruských špionů v Německu.

Z řad nejsilnější opoziční strany Alternativy pro Německo (AfD) se vládě dostává opačné kritiky. Její politici zpochybňují, že by za pokusem o útok v Lipsku stálo Rusko, a podezírají Ukrajinu. Připomínají výbuchy plynovodů Nord Stream, za kterými Evropa zprvu také hledala Moskvu, ale nakonec to vypadá, že šlo o práci Ukrajinců.

„Kde je důkaz?“ ptal se ruský prezident Vladimir Putin.

Berlín svá tvrzení ve veřejných prohlášeních opírá o nepřímé důkazy. Ministři řekli, že v Lipsku byly nalezeny technologie používané Ruskem, mluví se o materiálech vojenské kvality a že událost zapadá do celkového rámce ruských hybridních útoků v Evropě.

Pachatele z Lipska Němci nepovažují přímo za příslušníky ruských zpravodajských služeb, ale mluvili o drobných zločincích rekrutovaných ruskými agenty.

Stanice NDR a WDR a list Süddeutsche Zeitung ve středu s odkazem na své zdroje z vyšetřování podle agentury ČTK napsaly, že podezřelými jsou Rus s lotyšským pasem a Bělorus s ruským občanstvím. Podle nich není pravděpodobné, že se podaří muže zadržet.

Putin německá nařčení odmítl a obvinil vládu v Berlíně, že se poukázáním na Rusko snaží zamaskovat vlastní neúspěchy a uklidnit nespokojené voliče, kteří vyžadují reakci vůči „agresivnímu Rusku“. Reakci Berlína označil za „hrubou chybu“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov obvinil Berlín z eskalace.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv mluvil přímo o trestu pro Německo. „Zaslouží si přímý úder na německé továrny vojenských technologií,“ napsal na síti Telegram politik vyhlášený ostrými vyjádřeními.

Německá policie od úterního večera vyšetřuje pravděpodobnou sabotáž rozvodny v Bergheimu nedaleko Kolína nad Rýnem. Neznámí pachatelé tam vyvolali zkrat.

„Máme počáteční podezření na protiústavní sabotáž,“ oznámil ministr vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Herbert Reul. Podle něj není pochyb, že šlo o úmyslný čin. Momentálně se pracuje se dvěma verzemi: buď se jednalo o akt připravený jiným státem, nebo mohlo jít o dílo levicových extremistů.

Incident vyřadil pět elektrárenských bloků, ale dodávky elektřiny neohrozil.

Událost následovala krátce po jiné sabotáži na druhém konci Německa. I v braniborském Jänschwalde neznámí pachatelé v úterý ráno vyvolali zkrat v rozvodně. Nedaleko se také našly výbušniny. Tento případ už zemská policie vyšetřuje i pro podezření z vytvoření teroristické skupiny.

Na rozvodnu zaútočili pachatelé podomácku vyrobenými raketami, i tady vyřadili jeden elektrárenský blok.

Braniborský ministr vnitra Jan Redmann řekl, že aktuální čin se provedením liší od žhářských útoků v Berlíně na začátku roku. „V tuto chvíli nemůžeme vyloučit žádného pachatele,“ řekl regionální stanici RBB 24.

„Jde o hybridní hrozbu, které čelíme, a proto nemůžeme vyloučit možnost, že jsou za tím cizí mocnosti,“ dodal. Zemská vláda předpokládá, že cílem činu bylo způsobit větší výpadek v dodávkách elektřiny.

„Tato místa nestřežíme adekvátně, protože byla postavena v časech, kdy byly hrozby úplně jiné,“ připustil Redmann v rozhovoru pro stanici ZDF. „Musíme naši bezpečnost rychle vylepšit,“ vyzval.

Připomeňme, že útok na rozvodnu Německo zaznamenalo i v červnu. Kvůli požáru nedaleko Reutlingenu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko tehdy dočasně přišlo o elektřinu 7600 budov. Podle úřadů se zřejmě jednalo o žhářství, ale dodnes nebyli identifikováni podezřelí.