Seznam ohrožených profesí. Jsou na něm i prodavači

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi nebo stáhnout do podcastové aplikace.

Česko a systém celoživotního vzdělávání obyvatel lze podle některých šéfů firem označit za evropský propadák.

„Oblast celoživotního vzdělávání je vlastně nikdy nekončící proces. A my zaostáváme za zeměmi, jako je Finsko, Švédsko, ale i Německo. Největší problém který máme je, že celá tato agenda není dostatečně strategicky ukotvená v tom, co dělá stát, jak propojuje zaměstnavatele, jak propojuje úřady, veřejnou sféru, občany. Zejména u lidí, kteří jsou starší, ve věku 40, 50 a dál, to bude do budoucna velký problém,“ popisuje v Agendě Seznam Zpráv Byznys viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar.

Podle studie poradenské společnosti BCG a Aspen Institute s názvem „Budoucnost českého pracovního trhu“ do roku 2030 naroste počet neobsazených pozic sice jen na 190 tisíc, ale vlivem stárnutí populace a odchodu silných ročníků do důchodu se situace dramaticky zhorší a v roce 2040 bude mezera dokonce 400 tisíc lidí.

Pokud stát něco zásadně nezmění, české ekonomice hrozí ztráta konkurenceschopnosti a zpomalení růstu HDP. Dnes se ale podle Wojnara celoživotně vzdělává jen jeden Čech z deseti, zatímco ve Finsku je to každý třetí člověk. Také podle statistik Evropské komise se Česko řadí mezi země s nízkým procentem průběžného vzdělávání dospělých.

„Obzvlášť v některých regionech, poroste rozpor mezi poptávkou, s patřičnými kompetencemi a nabídkou,“ dodává Wojnar. Varuje přitom, že už teď je jasné, že některé profese budou zásadně dotčeny technologickými změnami a hlavně umělou intelgencí „I v Německu už začala debata ohledně přesunu pracovních zdrojů automative versus zbrojní průmysl. Tlak na to, že v průběhu života několikrát nejen můžete, ale musíte změnit profesi je velmi důležitý. Musíte ale mít nástroje jak to udělat a jak tomu pomoci,“ dodává Wojnar.

Podle zmiňované studie až milion lidí pracuje v profesích, které jsou a budou ohroženy významnějším snížením počtu pracovních míst a tedy přebytkem zaměstnanců. Celkem má do roku 2030 přijít o místo zhruba 330 tisíc pracujících nad rámec běžné fluktuace. Jejich pozice buď zaniknou, nebo už lidé nebudou schopni vykonávat svou profesi.

Zvýší se přitom poptávka po lidech s přidanou hodnotou jako je vzdělání nebo zkušenost ze specifické profese na úkor pracovníků bez kvalifikace, kteří vykonávají činost jež lze snadno nahradit strojem. „Koneckonců v Americe si ve 30. a 40. letech také taky nikdo možná nedovedl představit, že profese toho, kdo obsluhuje výtah, bude ohrožená,“ komentuje Wojnar.

Část pracovních pozic, které budou vyžadovat alespoň základní digitální dovednosti by se měl ze současných 54 % zvýšit v roce 2030 na 90 procent. Klíčovým faktorem budou i jazykové znalosti. Pro zaměstnance bude čím dál důležitější umět hledat a získávat zkušenosti v angličtině.

„Myslím, že jedna z bolestí je roztříštěnost celého systému. Nedostatečná propojenost mezi agendami, které jsou rozdělené mezi ministerstvo práce, sociálních věcí, školství a průmyslu. Je třeba se na to začít dívat jako na systém. Zaměstnavatelé se chtějí přihlásit k daleko větší odpovědnosti za celý systém a definování potřeb,“ říká Wojnar.

Jednou z klíčových položek bude i duální vzdělávání, kdy je výuka spojena s praktickým výcvikem přímo ve firmě. V tom Česko zůstalo „na půli cesty“.

„Budeme přicházet s návrhy jak systém dál podporovat a rozvíjet. Ve světě jsou trendy, které staví na takzvaných mikrocertifikacích. Když má jakýkoliv uchazeč tento certifikát od Google nebo Amazonu a přijde s tím za zaměstnavatelem, toho pak už mnohem méně zajímá formální vzdělávání, ale dívá se, co ten uchazeč umí,“ říká Wojnar. Právě mikro certifikace by se měly stát běžné i pro Česko.

Velkou změnou podle něj musí projít i systém rekvalifikací. „Úřad práce by se do budoucna měl dostat i do role poskytovatele skutečného kariérního poradenství. Na rekvalifikace se musíme podívat opravdu kriticky, když totiž jdete do hloubky, zjistíte, že je to systém zastaralý, rigidní a nevyhovuje potřebám doby,“ říká Wojnar.

Současné rekvalifikace podle něj často nabízí schopnosti a dovednosti, které už nikdo nepotřebuje. „Například Finové si dali za cíl vzdělat celou populaci v AI, protože toto téma je důležité,“ dodává Wojnar. Téma je klíčové i proto, že rekvalifikaci bude do budoucna potřebovat až milion lidí.

Právě na absolvování smysluplných rekvalifikačních kurzů by mohla být navázána i podpora v nezaměstnanosti. „Podpořit lidi aby byli motivovaní na sobě pracovat určitě dává smysl,“ dodává Wojnar.

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.