Řemeslník je král. Má plný diář a vyšší příjmy

Česko se plošně potýká s nedostatkem řemeslníků. Za posledních třicet let jich podle dat Českého statistického úřadu ubylo zhruba 300 tisíc napříč obory. Na trhu práce jich nyní chybí zhruba sto tisíc.

Za poklesem počtu řemeslníků stojí podle garanta pro řemesla Asociace malých a středních podniků a živnostníků Radka Coufala především demografický vývoj, odchod zkušených řemeslníků do důchodu, nižší zájem části mladých lidí a rodičů o učňovské obory i dlouhodobě vysoká poptávka po stavebních a řemeslných službách.

Právě nedostatek pracovníků, jako jsou zedníci, elektrikáři, instalatéři, pokrývači, tesaři nebo truhláři, se v posledních letech výrazně promítá do jejich příjmů.

„Výdělky v řemeslných profesích v posledních letech rostly rychleji než v řadě jiných oborů. Důvodem je především dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků a vysoká poptávka po jejich službách. Zkušení řemeslníci, zejména ti, kteří podnikají nebo se specializují na náročnější činnosti, dnes mohou dosahovat nadprůměrných příjmů,“ vysvětluje viceprezident Hospodářské komory Roman Pommer.

Růst mezd je podle něj patrný jak u zaměstnanců, tak u osob samostatně výdělečně činných. Dodává ovšem, že výše příjmů se liší podle regionu, zkušeností, specializace i formy zaměstnání.

„Řemeslo se v posledních letech stalo jednou z nejbezpečnějších profesních cest. Kvalitní elektrikář, instalatér nebo truhlář si dnes nejen vydělá více než před dvaceti lety, ale hlavně si může vybírat, pro koho bude pracovat. Ještě zajímavější než samotný růst mezd je ale proměna postavení těchto profesí. Z nouzové volby pro ty, kteří nechtěli studovat, se stávají profese, které mají na trhu práce mimořádně silnou vyjednávací pozici,“ potvrzuje Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup.

Rostou také nástupní mzdy - z průměrné nástupní mzdy 36 175 korun je nyní již 40 942 korun. „V segmentu řemesel, zejména elektrotechnických profesí, se nástupní mzdy v letech 2023 až 2026 zvýšily zhruba o 13 procent, přičemž u autoelektrikářů či elektroniků je nárůst vyšší než u truhlářů nebo instalatérů,“ popisuje analytik portálu JenPráce.cz Michal Španěl.

Halbrštát upozorňuje, že je potřeba dívat se i mimo řady zaměstnanců. Mzdy zaměstnaných řemeslníků se za posledních dvacet let přibližně ztrojnásobily, rostly tedy rychleji než průměrná mzda celé ekonomiky, která vzrostla přibližně 2,6krát. Největší změna se ale podle něj odehrává mimo statistiky zaměstnanců. Trh se totiž stále více rozděluje na řemeslníky-zaměstnance a řemeslníky-podnikatele.

Zaměstnanec má podle něj obvykle výhodu stabilního příjmu – elektrikář si dnes vydělá zhruba padesát tisíc korun měsíčně, instalatér o něco méně a truhlář kolem čtyřiceti až pětačtyřiceti tisíc. „To jsou velmi slušné mzdy a samozřejmě, jako v každé profesi, existují významné odchylky nahoru i dolů,“ vysvětluje.

Pokud se ale stejný člověk rozhodne podnikat, získá vlastní klientelu a zvládne organizovat zakázky, jeho příjmy mohou být násobně vyšší. Není podle něj výjimkou, že úspěšní živnostníci v těchto profesích fakturují 120 až 200 tisíc korun měsíčně, ve špičkových specializacích i více.

„Samozřejmě z těchto tržeb hradí materiál, dopravu, administrativu, pojištění i období bez zakázek, přesto jejich čisté příjmy často výrazně převyšují mzdy zaměstnanců. Právě proto dnes o úspěchu v řemesle stále méně rozhodují jen odborné znalosti a stále více podnikatelské schopnosti. Tvrdá řemeslná dovednost už sama o sobě nestačí,“ dodává.

S tím souvisejí také problémy zaměstnavatelů, kteří podle odborníků dnes často obtížně hledají spolehlivé a zručné pracovníky. „Řada průzkumů zaměřených na zaměstnavatele potvrzuje, že technické a manuální pozice se obsazují obtížně a nedostatek kvalifikovaných řemeslníků patří mezi nejčastěji uváděné bariéry rozvoje podniků ve výrobě i stavebnictví. Tento vývoj odráží kombinaci vysoké poptávky po odborně zdatných pracovnících a omezeného počtu absolventů odborných škol v technických oborech,“ vysvětluje Španěl.

„Stejnou zkušenost mají i soukromí zákazníci. Nejtěžší dnes často není sehnat řemeslníka, ale sehnat takového, který přijede ve slíbený termín, komunikuje, dodrží cenu a po sobě kvalitně dokončí práci,“ doplňuje Halbrštát.

Lze přitom očekávat, že poptávka po kvalifikovaných řemeslnících bude i v dalších letech růst. Dobré finanční ohodnocení by se tedy mělo s obory pojit i nadále - demografie je totiž neúprosná a zájem o obory nízký.

„Pokud se výrazně nezvýší počet absolventů učňovských oborů a tito nebudou odcházet do méně náročných a lépe placených i lépe vnímaných profesí, lze očekávat, že kvalitní řemeslníci budou i nadále velmi žádaní. To by mělo přispívat k udržení dobrého pracovního uplatnění i odpovídajícího finančního ohodnocení,“ říká Coufal.

Podle Pommera je pro zlepšení situace na trhu práce do budoucna důležité posílit odborné vzdělávání a lépe propojit školy se zaměstnavateli. „Hospodářská komora proto dlouhodobě prosazuje zavedení duálního vzdělávání, které žákům přinese více praxe přímo ve firmách a zaměstnavatelům lépe připravené absolventy,“ vysvětluje.

Stejně důležité je ale podle něj také zavedení mistrovské zkoušky jako nejvyššího stupně profesní kvalifikace v řemeslech. Ta by zvýšila prestiž řemeslných profesí, podpořila celoživotní profesní rozvoj a byla jasným potvrzením vysoké odbornosti a kvality.

Z pohledu prestiže patří řemeslné profese v Česku do středu žebříčku. Centrum pro výzkum veřejného mínění do svého žebříčku zařadilo řemeslná povolání dvě. Nejlépe jsou na tom truhláři s průměrným hodnocením 63,5 bodu, těsně za soudci a před stavebními dělníky, kteří dosahují 61,8 bodu. Zajímavé je věkové rozložení – zatímco nejmladší respondenti (15–24 let) hodnotí truhláře poměrně nízko (56,1 bodu), s věkem prestiž této profese roste, u skupiny 45–64 let dosahuje až 67,1 bodu.

Podobný vzorec platí i u stavebních dělníků. Řemeslné profese tak v celkovém srovnání s obory jako medicína, školství nebo věda zaostávají, ale rozhodně nepatří mezi ty s nejnižší prestiží - tam se umisťují spíš politici, novináři nebo bankovní úředníci. A jak upozorňoval Halbrštát - z řemeslníků je dnes profese s výjimečnou vyjednávací pozicí.

V prestiži lze ale podle Pommera v posledních letech pozorovat postupnou změnu. „Řemeslo už není vnímáno jako méně atraktivní alternativa k vysokoškolskému vzdělání, ale stále více jako perspektivní kariéra s dobrým uplatněním a stabilním příjmem,“ míní.

Ke změně podle něj přispívá několik faktorů. Upozorňuje, že lidé si stále více uvědomují, jak obtížné je sehnat kvalitního řemeslníka, a zároveň vidí, že šikovný odborník může být velmi úspěšný. Pozitivní roli hrají také soutěže odborných dovedností, spolupráce škol a firem nebo větší propagace technických a řemeslných oborů.

„Přesto je stále potřeba odbourávat zažité stereotypy a ukazovat mladým lidem i jejich rodičům, že kvalitní odborné vzdělání může být stejně hodnotnou cestou jako studium na vysoké škole,“ uzavírá.