Článek
Pro většinu lidí jsou noční můrou, ale vědci z Austrálie je přeměnili na pomoc. Švábi-kyborgové by mohli zasahovat na místech katastrof. Jako té, která se teď stala při ničivé povodni a sesuvu půdy v Nepálu.
Badatelé z University of Queensland a University of New South Wales použili na svůj pokus švába nosorožčího, který je známý také jako šváb obří. Jde o největší druh na světě o délce v průměru osmi centimetrů, i v Česku byl už však nalezen exemplář měřící až deset centimetrů.
„Nejdřív hmyzu podáme anestetikum a znehybníme jej, abychom zajistili, že nebude při zavádění nic cítit. A jakmile do hmyzu implantujeme elektrodu, můžeme používat slabý elektrický signál, který aktivuje nebo stimuluje nervový systém, aby hmyz mohl reagovat na naše povely,“ popisuje inženýr oboru biorobotiky na University of Queensland Thang Vo-Doan.
Pátrání, první pomoc a práce v rojích
Takzvaný paraborg, jak australští vědci svůj výtvor nazývají, ale má na zádech také připevněný batoh, který může nést různý potřebný náklad.
„Náš batoh nebo elektronické zařízení může být různého druhu. Může jít o kameru, abychom viděli jeho okolí, nebo to může být připevněné zdravotnické zařízení, které poskytne oběti lékařskou pomoc,“ vysvětluje australský vědec, přičemž na záběrech je ukázána i vystřelující injekční stříkačka.
„V budoucnu chceme mít možná celý roj, který se dostane hluboko do zhroucených budov, protože za těchto situací nemůžeme ovládat pouze jednoho či dva šváby – potřebujeme síť mnoha kusů, abychom jednoduše našli oběť, co nejrychleji to půjde,“ dodává Thang Vo-Doan.
Pro zásahy na obtížně přístupných místech už vědci a také firmy dříve ukazovali různě upravené roboty – jak čtyřnohé, tak létající. Nebo i oblek pro člověka s tryskovým batohem, díky kterému může létat jako Iron Man. Drobný, avšak odolný hmyz se však může dostat právě třeba do pobořených a zasypaných budov.
„Hmyz dokáže chodit a běhat v náročném terénu, šplhat po stěnách, a to i vzhůru nohama. To je mimořádně užitečné zejména v případě pátracích a záchranných operací, kde se jedná o nestrukturované prostředí. Domnívám se tedy, že díky jejich přirozené stavbě a schopnostem se budou hodit pro určité záchranné scénáře. A to také díky jejich flexibilitě, obratnosti a vysoké přizpůsobivosti,“ vysvětluje australský inženýr.
A proč rovnou nepostavit robotické šváby? Jejich obratnost, odolnost a výdrž se podle vědců dá stále jen těžko napodobit.
„Nápad postavit robota v měřítku hmyzu pracuje s nutností napodobit způsob, jakým se hmyz pohybuje, ale to je mnohem náročnější úkol. Zatím není možný – neexistuje žádný systém, který by dokázal přesně napodobit schopnosti hmyzu,“ dodává Thang Vo-Doan.
