Růst výdělků v IT zpomaluje. Obor se mění a firmy si začínají vybírat

IT specialisté patří mezi profese, které za posledních dvacet let zásadně změnily nejen svůj význam pro ekonomiku, ale i své postavení ve společnosti. Zatímco na přelomu tisíciletí bylo IT často vnímáno jako podpůrná funkce zajišťující chod firemních počítačů a sítí, dnes představuje jednu z hlavních hybných sil ekonomiky.

„Bez IT dnes nevznikají nové výrobky, nefungují banky, logistika ani státní správa. Tomu odpovídá i rostoucí společenská prestiž této profese a dlouhodobě vysoký zájem zaměstnavatelů,“ vysvětluje Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup.

V posledních letech tak bývá IT vnímáno jako obor, kde jsou peníze, a láká proto velký počet zájemců. Počet specialistů v oblasti informačních a komunikačních technologií se podle Českého statistického úřadu za posledních třicet let zvýšil více než 3,2krát a v roce 2024 dosáhl 116,5 tisíce zaměstnanců. To z IT činí jednu z nejrychleji rostoucích profesních skupin v české ekonomice.

„Na mzdách je tato proměna dobře vidět. Zatímco před dvaceti lety se mzdy většiny IT specialistů pohybovaly kolem 30 až 35 tisíc korun měsíčně, dnes běžně přesahují 80 tisíc korun a u zkušených specialistů nebo architektů systémů se pohybují výrazně nad hranicí 100 tisíc korun,“ dodává.

Podle dat Českého statistického úřadu i Informačního systému o průměrném výdělku patří informační technologie dlouhodobě mezi nejlépe odměňované obory v české ekonomice. Růst mezd byl za posledních dvacet let výrazně rychlejší než růst průměrné mzdy v celé ekonomice, což odráží trvale vysokou poptávku po těchto odbornících.

Tiskový mluvčí společnosti Randstad Česká republika Petr Douda ovšem dodává, že v roce 2025 nerostly mzdy v IT sektoru tak skokově, jak tomu bylo například v letech 2021 až 2023, a tento trend pokračuje také v letošním roce.

Proměňuje se také způsob, jakým firmy IT pracovníky najímají - nejedná se totiž už o masivní nábor, zaměstnavatelé jsou vybíravější. Kladou podle něj větší důraz na zkušenosti a senioritu, efektivitu a přidanou hodnotu pro firmu. „To vede k většímu zájmu o zkušené seniory a experty, po těch je na trhu stále vysoká poptávka,“ dodává.

Podle Michala Španěla z portálu Jenprace.cz celkový průměrný růst nástupních mezd v IT a digitálních profesích dosahuje kolem 12 procent, vnitřní rozdíly uvnitř oboru jsou ale výrazné.

Nástupní mzdy architektů IT řešení, datových analytiků nebo specialistů na práci s daty rostou od roku 2023 velmi dynamicky, zatímco u webdesignérů, webmasterů nebo některých manažerských IT pozic se objevuje spíše stagnace či mírný pokles. Vývoj nástupních mezd tak podle něj ukazuje přeskupování uvnitř oboru.

„Přehledy mezd potvrzují, že odměňování ICT specialistů v průměru výrazně převyšuje úroveň průměrné mzdy v ekonomice a u seniorních pozic se běžně pohybuje vysoko nad 80 až 90 tisíci korun měsíčně,“ dodává.

Značný rozdíl se přitom ukazuje mezi zaměstnaneckým poměrem a prací na volné noze. Pokud jde o OSVČ, kontraktoři si podle Doudy v průměru vydělají o 25 až 40 procent více než jejich kolegové v zaměstnání. Tento rozdíl ovšem odráží jak vyšší flexibilitu, tak rizika spojená s formou spolupráce mimo pracovní poměr.

Přestože si jsou pracovníci v IT schopni vydělat i nadprůměrné částky, profese jako taková se co do prestiže pohybuje na průměru. Podle žebříčku prestiže povolání Centra pro výzkum veřejného mínění dosahuje skóre 57,3 bodu ze sta.

Podobně je přitom vnímají lidé napříč všemi věkovými skupinami, pozici si drží na podobné úrovni jako projektanti, majitelé malých obchodů nebo prodavači. Průměrná prestiž ale zájem o obor nijak nebrzdí – ukazují to i data o vysokoškolském studiu.

Na konci roku 2025 studovalo podle dat Českého statistického úřadu ICT obory na vysokých školách 25 847 osob, tedy 7,8 procenta všech vysokoškoláků. Nápadné je přitom nízké zastoupení žen, kterých studovalo 18 procent, což je nejnižší podíl ze všech studijních oborů. Naopak podíl studentů s cizím státním občanstvím dosahoval 31 procent a je mezi všemi obory nejvyšší.

Pracovní trh v posledních několika letech ovlivňuje rozmach umělé inteligence a jinak tomu není ani v IT oborech. AI podle Doudy nahrazuje některé základní vývojářské úkony. Automatizace tak komplikuje absolventům vstup do oboru - dříve totiž tuto rutinní práci vykonávali právě juniorní zaměstnanci. To potvrzuje také Halbrštát, podle kterého bude další vývoj v IT pravděpodobně tou nejzásadnější proměnou v historii oboru.

„Programátoři stále méně tráví čas rutinním psaním kódu a stále více definují architekturu řešení, ověřují výstupy generativní AI, navrhují datové modely nebo překládají obchodní potřeby do technických zadání,“ popisuje.

Hodnota IT specialistů se tím podle něj bude přesouvat od samotného programování ke schopnosti řešit komplexní problémy, kriticky vyhodnocovat výstupy umělé inteligence a propojovat technologie s byznysem.

„Neznamená to konec programátorů, ale zásadní změnu jejich role. Stejně jako automatizace nezrušila práci konstruktérů, ale změnila způsob jejich práce, bude i umělá inteligence nástrojem, který zvýší produktivitu těch nejlepších odborníků a současně zvýší nároky na jejich znalosti, kreativitu a schopnost chápat širší souvislosti,“ dodává Halbrštát.

Zároveň umělá inteligence otevírá prostor pro vznik zcela nových pozic – ať už jde o AI inženýry, cloudové inženýry, specialisty na strojové učení, nebo o širokou škálu rolí spojených s kybernetickou bezpečností. „Očekává se, že některé rutinní činnosti v IT zjednoduší či nahradí, ale současně vytvoří prostor pro nové specializované role v oblasti dat, automatizace a integrace AI do firemních procesů,“ potvrzuje Španěl.