Článek
Rok a půl velcí američtí zaměstnavatelé razili pravidlo, že méně pracovníků znamená rychlejší růst. To se nyní mění. Společnosti od železničního giganta CSX po mateřskou společnost Googlu Alphabet plánují postupně nabírat. Vyplývá to z řady prohlášení pro investory z posledních dní. Cílem je dosáhnout růstových cílů a lépe využít nastupující technologie.
Firmy donedávna podle serveru The Wall Street Journal (WSJ) s nábory nových lidí spíš váhaly, a to zejména kvůli hospodářské nejistotě nebo z přesvědčení, že umělá inteligence zvládne víc pracovních úkolů. Mnozí manažeři dnes ale tvrdí, že AI kvůli svým limitům a nákladům na ni potřebuje zapojení více lidí.
„Vlastně musíme nábor trochu zrychlit. Momentálně jsme poněkud pozadu,“ řekla v pátek podle WSJ investorům provozní ředitelka společnosti Booz Allen Hamilton, Kristine Martin Andersonová. „Už to řešíme.“
Booz Allen Hamilton je jedním z nejdůležitějších technologických dodavatelů pro vládu USA. Loni přitom společnost zrušila tisíce pracovních míst, a to hlavně tehdy, když Trumpova administrativa razantně ořezala federální výdaje a chtěla po firmách vysvětlení nákladů. WSJ píše, že k 30. červnu byl počet zaměstnanců necelých 31 tisíc, což bylo meziročně o 7,5 procenta méně. Nyní ale společnost otevírá nové pozice.
Zájem o juniory roste
Změna v zaměstnanecké politice je podle Sarah Franklinové, generální ředitelky platformy pro lidské zdroje Lattice, přehodnocením toho, co AI doopravdy dokáže. Mnohé firmy dříve upustily od verbování juniorních zaměstnanců s očekáváním, že je nahradí AI agenti. Až poté si uvědomily, že nováčci jsou pro práci s AI nezbytní. „To, že máte kódovací agenty, neznamená, že nebudete nabírat inženýry,“ řekla pro WSJ.
„Lidé si teď uvědomili, že potřebujete dovednosti přirozené pro věk AI. Potřebujete tuto pracovní sílu, která je inovativní a nemá zkostnatělé myšlení. Jsou také cenově dostupnější, protože jsou na trhu práce noví,“ dodala Franklinová.
A nedostatky AI nejsou jediným důvodem oživení na americkém trhu práce. Mnohé firmy chtějí rozšiřovat své podnikání a nabírají kvůli rostoucí ekonomice a vyšší poptávce. Železniční společnost CSX například uvedla, že hodlá mírně rozšiřovat počty pracovníků zejména u vlaků, aby dokázala pokrýt vyšší poptávku. Zdůraznila ale, že má stále méně zaměstnanců než před rokem.
Masivní nabírání zřejmě nehrozí
Finanční ředitelka společnosti Alphabet Anat Ashkenaziová pro WSJ uvedla, že firma počítá s náborem hlavně v klíčových oblastech, jako je vývoj AI a cloud computing. ServiceNow chce najmout zejména obchodníky, a to proto, aby zachytila růst v určitých oblastech, hlavně v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Masivní náborové vlny tak podle všeho nehrozí, zaměstnavatelé totiž dávají jasně najevo, že potřebují jen určité typy pracovníků.
Tématu se věnoval i emeritní profesor na MIT Paul Osterman. Podle něj bude trend, kdy firmy zaměstnance obratem propouští či přeřazují na jiné pozice a úvazky, pokračovat. „AI vnáší mezi zaměstnavatele obrovskou nejistotu, protože si nejsou jistí tím, co potřebují, nebo nepotřebují,“ uvedl s tím, že senzační zprávy o tom, že AI dokáže nahradit lidi a šetřit peníze, rozhodně nezmizí.
