Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ještě v úterý ráno zůstávalo v jihozápadním Berlíně bez proudu zhruba 25 tisíc domácností a přes tisíc firem. Podle distribuční společnosti Stromnetz Berlin jde o nejdelší výpadek elektřiny v metropoli od konce druhé světové války.
Blackout postihl čtvrti Nikolassee, Zehlendorf, Wannsee a Lichterfelde.
Energetici sice odběratele postupně znovu připojují, plné obnovení dodávek elektřiny ale očekávají až ve čtvrtek odpoledne. Po žhářském útoku je poškozených pět kabelů vysokého napětí a deset kabelů středního napětí.
Oprava deset centimetrů silných kabelů vysokého napětí je složitější, protože podle berlínské senátorky pro hospodářství Franzisky Giffeyové nemohou probíhat za mrazu a místo se musí vyhřívat.
K normálu se mezitím vrátil provoz berlínské S Bahn, linky S1 a S7 už opět zastavují na všech stanicích a jezdí v pravidelných intervalech.
Dělníci pokládají na staveništi vysokonapěťový kabel, aby obnovili dodávky elektřiny během blackoutu v Berlíně.
K výpadku došlo v sobotu ráno a v mrazivém počasí se původně dotkl zhruba 45 tisíc domácností. Ze Severního Porýní-Vestfálska dorazilo pět velkých generátorů, které zásobují kritická místa, například domovy pro seniory.
V pondělí se do řešení situace zapojila i německá armáda. Jde například o polní kuchyni a distribuci teplé polévky nebo míst, kde lidé mohou získat informace a dobít si mobilní telefony. K dispozici jsou také nouzové přístřešky.
Policie nasadila stovky příslušníků a kvůli výpadku pouličního osvětlení posílila noční hlídky, využívá také vrtulník a mobilní reflektory.
Mapa postižené oblasti ve Steglitzu a Zehlendorfu.
S blackoutem souvisí i další komplikace. Bez teplé vody i bez topení se uprostřed zimy ocitlo až 12 tisíc domácností, v úterý jich bylo bez tepla stále zhruba tři tisíce.
Útok levicových extremistů?
Za masivním výpadkem v Berlíně podle vyšetřovatelů nestála technická závada, ale úmyslný útok. Německé úřady pracují s verzí, že elektrické vedení poškodil žhářský útok levicových extremistů.
K sabotáži se přihlásila skupina vystupující pod názvem Vulkangruppe. Jejím terčem byl kabelový most v berlínské čtvrti Lichterfelde.
Magazín Spiegel upozornil, že podle berlínské pobočky civilní kontrarozvědky BfV nejde o jednu konkrétní organizaci, ale o volnou síť malých anarchistických buněk, které dlouhodobě páchají žhářské útoky na infrastrukturu v Berlíně a okolí.
Co znamená Vulkangruppe?
Vulkangruppe se v souvislosti se žhářskými útoky objevuje už od roku 2011. Název odkazuje na erupci islandského vulkánu Eyjafjallajökull v roce 2010, který na několik týdnů ochromil leteckou dopravu v Evropě. Za jakými útoky Vulkangruppe stojí?
- 2011: Zřejmě prvním útokem byl útok na kabelový most u berlínského nádraží Ostkreuz v květnu 2011. Ten na několik hodin ochromil železniční dopravu na východě Berlína i internetové služby německých drah.
- 2013: žhářský útok na telekomunikační stožár v berlínské čtvrti Adlershof.
- 2016: požár kabelové šachty u regionální železniční trati v Berlíně.
- 2018: žhářský útok na vysokonapěťové kabely na mostě v berlínském Charlottenburgu, bez elektřiny tehdy zůstalo přibližně 6 tisíc domácností.
- 2020: žhářský útok na berlínský Institut Heinricha Hertze, který se podílel na vývoji covidové aplikace.
- 2021: útok na elektrické napájení továrny Tesla v braniborském Grünheide.
- 2024: žhářský útok na stožár elektrického vedení, který rovněž zásobuje továrnu Tesla v Grünheide
- 2025: Po žhářském útoku na dva stožáry elektrického vedení na jihovýchodě Berlína bylo bez proudu na 45 tisíc domácností. K činu se tehdy rovněž přihlásili levicoví extremisté, podepsali se jako „Několik anarchistů“.
- 2026: K nejnovějšímu útoku v Berlíně se přihlásila skupina „Vulkangruppe: Vládnoucím vypnout šťávu“, jak se pachatelé sami označují v anonymním prohlášení zveřejněném na levicovém webu.
Bezpečnostní složky mluví o modelu fungování připomínajícím franšízu, kdy různé skupiny používají stejnou značku Vulkangruppe, ale jednají samostatně.
Úřady zatím nevědí, kdo konkrétně stojí za posledním útokem. Styl a struktura přihlášení se ale podle vyšetřovatelů podobají starším textům, což naznačuje spojení s minulými žhářskými útoky.
Co Vulkangruppe hlásí?
Z prohlášení k sobotnímu žhářskému útoku vyplývá radikální odpor k moderním technologiím. Autoři mluví o lidech jako o „vězních digitálního systému“, kritizují umělou inteligenci, cloudové služby i spotřebu energie.
Vyzývají k sabotážím téměř celé moderní infrastruktury, od energetických sítí přes datová centra až po automobilový a zbrojní průmysl. Zároveň se omlouvají za dopady výpadku na zranitelné skupiny obyvatel, například v domovech seniorů a nemocnicích.
Snímek ze soboty 3. ledna, kdy blackout v části Berlína začal.
Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt i berlínský primátor Kai Wegner po víkendovém blackoutu otevřeně hovoří o levicovém terorismu. Případ sleduje i spolkový generální prokurátor, který zvažuje převzetí vyšetřování. Berlínská policie kvůli útoku zřídila speciální vyšetřovací tým s krycím názvem Spannung (Napětí).
Německé bezpečnostní složky v současnosti vylučují, že by šlo o akci cizí tajné služby. Přihlášení k útoku považují za autentické a možnost ruské stopy označují za krajně nepravděpodobnou.
Blackout a zemské volby
Německá média v souvislosti s výpadkem píšou o slabém zabezpečení kritické infrastruktury i nepřipravenosti lidí na krizové situace. Lidem se připomíná, aby doma měli například nabitou power banku, balenou vodu nebo plynový vařič.
Připomíná se i možný dopad na politiku. Německou metropoli totiž letos v září čekají volby do místní sněmovny. Primátor Kai Wegner z křesťanskodemokratické CDU teď čelí kritice, že v den žhářského útoku nenavštívil postiženou čtvrť Steglitz-Zehlendorf, ale omezil se jen na tiskovou zprávu.
Wegner sice ještě týž večer svolal krizové zasedání berlínského senátu (de facto vlády městské spolkové země), ale později přiznal, že se ho zúčastnil pouze na dálku z domova.
