Začal filmový festival v Benátkách. Clooney varoval před umělou inteligencí

Hollywood je v krizi, proto se jeho představitelé rozhodli z větší části vynechat 83. ročník Benátského filmového festivalu, tvrdí ředitel akce Alberto Barbera. Nejstarší kinematografická přehlídka na světě slavnostně odstartovala ve středu večer, potrvá do 12. září.

Na benátském festivalu mívaly premiéru snímky, které pak následující rok patřily k favoritům na Oscara a často dosáhly na nejprestižnější sošku pro film roku. V letošním programu však podobně očekávané tituly nečekaně chybí, stejně jako tomu bylo na jarním festivalu ve francouzském Cannes.

„Problém je v Hollywoodu, který čelí obrovské krizi,“ komentuje to ředitel benátského festivalu Alberto Barbera. „Točí méně filmů, které jsou čím dál dražší. Některým se daří mimořádně dobře, jiné naopak končí jako komerční propadáky. Neví si tam s tím rady,“ říká Barbera.

Podle odborníků z branže si filmová studia víc než dřív hlídají rozpočty svých projektů, což snižuje jejich ochotu investovat do nákladných premiér v Benátkách. Faktorem může být i obava, aby snímek po premiéře na festivalu ještě před vstupem do široké distribuce nesklidil špatné ohlasy od kritiků, jako se to přihodilo filmu Joker: Folie à Deux z roku 2024.

Přesto letošní ročník není prostý hvězd. Pro Zlatého lva za celoživotní přínos si přijeli George Clooney a herečka Ellen Burstyn, kromě nich dorazí Robert Pattinson, Penélope Cruz, Javier Bardem, John Malkovich, Sydney Sweeney nebo Rooney Mara.

Mezi hosty by měli být Liam a Noel Gallagherovi, i rockové hvězdy z kapely Oasis. Mimo soutěž představí dokumentární film Oasis: Don't Look Back in Anger o svém nedávném koncertním znovushledání.

Clooney před středečním slavnostním zahájením varoval, že kvůli umělé inteligenci je pro vlády, novináře i veřejnost čím dál těžší poznat pravdu od lži. Americký herec a režisér se podle svých slov nedávno setkal s představiteli firem v oboru umělé inteligence a došel k názoru, že nedokážou zabránit zneužití této technologie.

„Byl bych nerad, kdybych 20 let po své smrti hrál v reklamě na tampony,“ zažertoval v Benátkách herec, jenž se často objevuje v reklamách.

Řekl také, že Spojené státy nyní vedou nekompetentní lidé. Clooney ale doufá, že listopadové volby do Kongresu přinesou změnu k lepšímu. „Existuje skvělé slovo, kakistokracie, což je vláda řízená těmi nejméně schopnými lidmi. Myslím, že možná právě teď máme kakistokracii, ale zvládneme to,“ pronesl Clooney, jenž v posledních prezidentských volbách podpořil Kamalu Harris kandidující za Demokratickou stranu USA.

Podle herce se dnes Amerika nachází v nešťastné situaci. „V listopadu ale budou volby, pak budou prezidentské volby v roce 2028 a pokud vše půjde dobře, vrátí se věci do normálu,“ doufá.

Pětašedesátiletý Clooney poznamenal, že si pamatuje i jiná temná období v dějinách své země. „Jsem tak starý, že jsem zažil rok 1968, kdy ve Spojených státech hořelo snad každé město,“ řekl s odkazem na rok, kdy byl zavražděn bojovník za práva černochů Martin Luther King a prezidentský kandidát Robert F. Kennedy, bratr též zavražděného prezidenta Johna F. Kennedyho. „Tehdy bylo hodně násilí. Kapitol byl obklíčen tanky. Zažili jsme i jiná těžká období a tohle je jedno z nich,“ srovnává.

Umělec na festivalu dále mluvil o novinařině. „Znepokojuje mě, že nejbohatší lidé na světě momentálně vlastní The Washington Post, Twitter a většinu míst, ze kterých čerpáme informace,“ řekl s poukazem na Jeffa Bezose a Elona Muska.

Skeptický je Clooney také ohledně chystaného převzetí mediální firmy Warner Bros. Discovery jejím konkurentem Paramount Skydance. Podle herce podobná konsolidace často vede ke ztrátě pracovních míst. „Těžko si představit, jak by se jim to mohlo finančně vyplatit, ale uvidíme,“ prohlásil.

Herec známý z filmů Dobrou noc a hodně štěstí, Syriana nebo Michael Clayton jezdí do Benátek téměř tři desítky let, poprvé zde byl roku 1998 s krimi Zakázané ovoce. Tuto středu mluvil mimo jiné o tom, jak za tu dobu zestárl. „Všechno je melancholičtější,“ poznamenal. „Čistíte si zuby a při tom vám dojde, že jste mívali o hodně hezčí zuby,“ pronesl.

O hlavní cenu Zlatého lva budou letos na benátském festivalu soutěžit očekávané novinky uznávaných režisérů, jako jsou Martin McDonagh, Florian Zeller, Werner Herzog nebo Danny Boyle. Právě jeho novinkou nazvanou Ink festival ve středu večer začíná. Snímek se zaměřuje na to, jak podnikatel Rupert Murdoch v roce 1969 ovládl britský deník The Sun, čímž položil základy svého mediálního impéria.

Ink může příští rok patřit ke kandidátům na Oscara, domnívá se ředitel festivalu Alberto Barbera. Podle něj ale pozornost zasluhují také novinky korejského režiséra Chang-donga Leeho nebo japonských rodáků Hirokazua Kore'edy a Šin'ji Cukamota. Do Benátek se poprvé od roku 1989 vrací italský veterán Nanni Moretti s romantickým dramatem Stane se to dnes v noci, americký dokumentarista Lance Oppenheim zase přiváží hraný film Primetime.

Výherce v hlavní kategorii vybere sedmičlenná porota vedená herečkou a režisérkou Maggie Gyllenhaal. Ceny budou uděleny příští sobotu 12. září.

Barbera a jeho tým vybírali soutěžní tituly z 4500 přihlášených kandidátů. Přišlo jim, že s ohledem na situaci ve světě se filmaři čím dál více zaměřují na témata jako válku, migraci, klimatickou změnu nebo úpadek demokracie.

Ředitel festivalu má pocit, že stoupá i kvalita dokumentární tvorby. Z ní benátský festival uvede téměř čtyřhodinový portrét Elona Muska, který natočil Alex Gibney, nebo film o počínání imigračních agentů federálního úřadu ICE v americkém státě Minnesota.

Diváci uvidí také snímky o situaci v Pásmu Gazy. Na oběti palestinských civilistů se zaměřuje dokument Naza, který natočili izraelští filmaři Yuval Abraham a Rachel Szor. Jedná se o autory Žádné jiné země, jež v roce 2024 obdržela Oscara.

„Vybrali jsme čtyři filmy o situaci v Izraeli, Gaze a palestinské otázce. Náš postoj je naprosto jasný,“ uzavírá ředitel festivalu.

Jeho součástí je tradičně také sekce restaurovaných filmů Venezia Classici. V ní bude 7. září uvedena opravená kopie československého snímku Valerie a týden divů režiséra Jaromila Jireše. Snímek nechal zrestaurovat Národní filmový archiv v Praze.