Článek
„To, co se přihodilo na ministerstvu zdravotnictví, se dá označit jedině za šmírování,“ pustil se do ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) na sněmovním zdravotnickém výboru jeho místopředseda Tom Philipp z KDU-ČSL.
Jak upozornily Seznam Zprávy, Ministerstvo zdravotnictví na jaře tajně sledovalo, co jeho zaměstnanci dělají na pracovních zařízeních. Pracovníci si stěžovali v petici, že ke kontrolám jejich přístrojů docházelo i mimo pracovní dobu a že se externí firma mohla dostat k citlivým datům.
„Proti auditu jako takovému, tak jak je definován v zákoně, nemám ani ťuk. Samozřejmě, že se pracovní počítač má používat k pracovním věcem. A jestli ho někdo používal nějak jinak, tak to není správně. Ale způsob, jakým se to (sledování, pozn. red.) udělalo, je mimo zákonnou normu a není to v pořádku,“ dodal Philipp.
Proti tomuto výkladu se ale ministr zdravotnictví bránil.
„Ten způsob není mimo zákonnou normu. Je v souladu se zákoníkem práce a s ustálenou judikaturou. Ano, smlouva nebyla zveřejněna. Avšak může být zveřejněna podle zákona i později, ale šlo o administrativní pochybení, to je pravda,“ vysvětloval Vojtěch.
Nicméně když se Seznam Zprávy na postup téhle kontroly ptaly ministra zdravotnictví už dříve, uvedl, že nechtěl zaměstnance o sledování jejich počítačů informovat dopředu, protože by to podle něj byla „spíš taková Potěmkinova vesnice, kdy by se všechno tvářilo, že to funguje skvěle, ale reálná situace by byla jiná“. Stejně argumentoval i před poslanci zdravotnického výboru.
Opozice: „Jak vám máme věřit?“
Ministerstvo zdravotnictví navíc původně tajilo, kolik za několikatýdenní sledování techniky zaplatilo a komu zakázku zadalo. Nakonec Seznam Zprávy zjistily, že šlo o firmu Ryant, která podobný audit pro ministerstvo prováděla také už v roce 2019.
Tentokrát zakázka vyšla na 753 tisíc korun bez DPH. Úřad navíc smlouvu nezveřejnil navzdory zákonné povinnosti v registru smluv. Až po dotazech redakce vyvěsil takzvanou dohodu o vypořádání s dodavatelem, ve které se uvádí, že plnění proběhlo bez platné smlouvy.
„Jak vám máme věřit, že šlo opravdu o pochybení a chtěli jste smlouvu zveřejnit? Nemohlo to být tak, že jste chtěli, aby to v tichosti odeznělo stejně jako v minulém období?“ ptala se ministra místopředsedkyně zdravotnického výboru Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS).
I v roce 2019 totiž ministerstvo zdravotnictví smlouvu v registru nezveřejnilo. Tehdy ji za ministerstvo podepsal Petr Jarema. V minulosti vedl kabinet ministra, dnes je vrchním ředitelem sekce centrálních agend. A jak Seznam Zprávy už dříve popsaly, Jarema potvrdil, že nezveřejnění smlouvy v roce 2019 nebylo opomenutím, ale záměrem, aby se o kontrole zaměstnanci nedozvěděli.
„Mým cílem je ochránit ministerstvo zdravotnictví, aby fungovalo bezpečně a efektivně, a to je jediný důvod toho celého auditu,“ reagoval na kritiku poslanců ministr Vojtěch, a to s odkazem na ochranu před kybernetickými hrozbami.
A znovu zopakoval, že nedošlo k narušení žádných soukromých údajů nebo konverzací konkrétních zaměstnanců. Mimo jiné na toto si právě úředníci ministerstva zdravotnictví v petici stěžovali.
Tentokrát ministr před poslanci uvedl i rozsah údajů, které byly sledovány. Podle Vojtěcha šlo výhradně o „pasivní technická data“, tedy název počítače, časové razítko, označení aktivní aplikace, titulek aktivního okna, čas neaktivity, hardwarová a softwarová konfigurace a login.
Za sledováním zaměstnanců si dle svých slov i nadále stojí, protože se ukázalo, že pracovní počítače nejsou vždy používány k pracovním účelům. Jako nejmarkantnější příklady uvedl Vojtěch zaměstnance, kteří čtyři hodiny denně trávili na sociálních sítích nebo stahovali videa, včetně těch „pro dospělé“. Vojtěch uvedl, že jde o kybernetické riziko, kterému bude chtít ministerstvo do budoucna předejít.
