Článek
Státní podnik ČEPS letos vyměnil ředitele a nové koště – jak se ukázalo tento týden – dobře mete. Vedení firmy podalo trestní oznámení kvůli tři roky starému příběhu, kdy ČEPS dostal za úkol vykoupit firmu NET4GAS, spravující páteřní plynovodní potrubí v zemi.
„Audit ukázal zásadní pochybnosti,“ uvedl na vysvětlenou Jan Kalina, dosazený do čela ČEPS v březnu. Policie zahájila trestní řízení, k věci tedy nelze prozrazovat cokoli dalšího.
Není zřejmé, zda stížnost míří přímo na někoho konkrétního. Pamětníci si ale dokážou základní kontury kauzy poskládat sami. Na výslech se nejspíš bude muset dostavit bývalý ministr průmyslu Jozef Síkela, který na podzim 2023 vystupoval jako hlavní fanoušek nákladné operace a dnes Česko reprezentuje v Evropské komisi.
Kdo je v případu nákladného zestátnění plynových trubek padouch a kdo hrdina? NET4GAS býval kdysi dávno součástí státní plynařské infrastruktury. Ta skončila na přelomu tisíciletí v rámci privatizace u zahraničních investorů, kteří státu dobře zaplatili a síť roky provozovali ku všeobecné spokojenosti.
NET4GAS spravuje hlavní páteřní potrubí, vedoucí napříč republikou z jihu Moravy na sever Čech. Ještě nedávno šlo o zásadní infrastrukturu pro zásobování celého regionu. Ruský plyn skrz ně proudil dál na Západ a tranzitní poplatky fungovaly jako zdroj miliardových příjmů.
První háček nastal, když Německo dobudovalo konkurenční plynovod přímo z Ruska přes Baltské moře. A druhý – ten hlavní –, když Rusko vtrhlo v roce 2022 na Ukrajinu a většina zemí EU se rozhoupala k správnému rozhodnutí, že posílat do Kremlu peníze na financování jeho války není v našem zájmu.
Tranzit plynu přes Česko skončil a NET4GAS, který si před válkou jako zisková firma mohl dovolit nabrat mnohamiliardové půjčky, rázem neměl čím splácet a hrozil mu bankrot. Tolik výchozí kulisy, do kterých spadl Síkela a Fialova vláda.
Původní vlastníci – konsorcium společností Allianz Infrastructure Luxembourg a Borealis Novus Parent – dostali od státu za NET4GAS nakonec 7,9 miliardy. Dalších 33 miliard plynárenský podnik dlužil bankám a dalším věřitelům. Kdyby skončil v konkurzu, věřitelé by minimálně o část peněz přišli. Nakonec ale dluhy zůstaly státu i s podnikem a teď se splácejí z peněz, rozpočítaných do poplatků za plyn.
Přečtěte si také:
Stálo to za to? To je podstata příběhu. Na tuto otázku ale policejní vyšetřování sotva může přinést odpověď. NET4GAS hraje zásadní úlohu v tom, že přes jeho trubky putuje plyn ke všem domácím konzumentům. Mít či nemít tuto infrastrukturu pod palcem je věcí politické volby. Proto lze výkup sotva hodnotit jako kriminální čin.
Jinou věcí je, jestli šlo o dobrý nápad. Zpětně vzato sotva – Fialova vláda jednala uprostřed energetické krize, v době celonárodní posedlosti, že jen státní vlastnictví zajistí spolehlivost dodávek a rozumnou cenu. Což je drahý omyl, který se záhy opakoval i ve zbytečném nákupu benzinových pump EuroOil nebo plynových zásobníků.
Zkušenosti z mnoha zemí světa i ze zdejší nedávné historie ukazují, že státní vlastnictví infrastruktury samo o sobě žádnou spásu negarantuje. Plynovody běžně po Evropě spravují privátní společnosti. Stát si může vynutit, co potřebuje, skrze regulaci, podobné je to u jiných monopolů, jako jsou vodárny či teplárny. Není pravda, že státní hospodářství je nutně lepší, spíš to bývá naopak.
Síkelův nástupce Karel Havlíček kritizoval cenu za NET4GAS od začátku a teď bude na koni. Sám se ale už chytá do stejné pasti, když horuje za totéž v případě plného zestátnění ČEZ. Opět s mylnou premisou, že státní kontrola znamená větší bezpečí. Velká škoda, že lekce NET4GAS pro Havlíčka a spol. nejspíš vůbec nic neznamená.
