Článek
Pětatřicetiletá Šárka se loni na konci roku rozhodla změnit práci a přihlásila se do armády. Během letošního jara úspěšně prošla zdravotní prohlídkou ve vojenské nemocnici a zvládla i testy fyzické zdatnosti. Všechno vypadalo dobře, jenže pak přišla překážka, se kterou nepočítala.
„V dubnu jsem měla pohovor s náborářem a tam mi bylo hned sděleno, že mi momentálně nemůže nabídnout žádnou pozici v našem kraji. Říkal, že na Moravě je úplně plno,“ popisuje Šárka svou zkušenost.
Rekrutér by jí prý dokázal sehnat místo v jiné části republiky, jenže stěhování ani dojíždění stovky kilometrů pro Šárku kvůli rodině nepřipadají v úvahu.
„Řekl mi, že bych měla zvážit aktivní zálohu nebo dobrovolné vojenské cvičení, že to je možná cesta, jak se dostat na vojáka z povolání,“ dodává zklamaně. Obává se, že když zkusí aktivní zálohu, dopadne to stejně, proto se nejspíš nakonec vydá „jen“ na jednorázové dobrovolné cvičení.
Rekord ano, ale…
Kolik úspěšných uchazečů o službu v armádě aktuálně čeká na volné místo, odmítl generální štáb redakci sdělit s tím, že se „počet průběžně mění“.
Jak ale ukazují čísla, která ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) poskytl své předchůdkyni ve funkci Janě Černochové (ODS) na základě interpelace, Šárčin případ není zdaleka ojedinělý.
„Ke dni 4. září 2026 eviduje Agentura personalistiky Armády ČR 1402 uchazečů v databázi, kteří již absolvovali pohovor s profesním poradcem a čekají na vhodné služební zařazení. Cestou virtuálního náborového střediska je objednáno k pohovoru dalších 496 uchazečů. Celkově tedy na nabídku místa čeká 1898 uchazečů,“ cituje ze Zůnovy odpovědi na písemnou interpelaci Černochové server Aktuálně.cz. Na přidělení práce tak zkraje září čekaly téměř dva tisíce lidí.
Jde o „detail“, kterým se ministerstvo obrany ani armáda nechlubí, naopak šéf resortu Jaromír Zůna si opakovaně pochvaluje, že se nábor rekordně daří. Původní plán pro rok 2026 byl totiž nabrat 2250 nováčků, nakonec se povedlo zrekrutovat 3750 lidí.
„Jde o nejsilnější náborový ročník od začátku profesionalizace armády,“ prohlásil Zůna minulý týden na slavnostní přísaze nových vojáků ve Vyškově.
Také armáda prostřednictvím svých čelních představitelů hlásí, že potřebuje nabrat více lidí. Podle nové koncepce rozvoje, kterou bude v pondělí schvalovat vláda, má mít české vojsko do roku 2030 32 tisíc vojáků z povolání, na začátku letošního června jich v armádě sloužilo necelých 26 tisíc.
Dva ze tří místo najdou
Jenže jak ukazují čísla, ne pro všechny nově přijaté je práce. „Uchazeči setrvávají v databázi z rozličných důvodů. Mnohdy se nestřetne nabídka volných služebních míst s očekáváním uchazeče, což je naprosto přirozené a stává se u řady výběrových řízení i v civilní sféře,“ objasňuje převis zájemců nad dostupnými místy mluvčí generálního štábu Zdeňka Sobarňa Košvancová.
Z uchazečů, kteří úspěšně projdou výběrem a absolvují pohovor s profesním poradcem, je podle Sobarni Košvancové na prvotní schůzce zařazeno 30 až 40 procent z nich. Ostatní jsou pak informováni, že vhodné služební místo jim může být hledáno až jeden rok a po vzájemné domluvě dokonce dva roky.
„Statisticky jsou zařazeni dva ze tří uchazečů,“ doplňuje mluvčí s tím, že svůj zájem o službu v uniformě si může rozmyslet i sám rekrut a žádost o zařazení může v jakékoliv fázi stáhnout.
Důvody, proč noví rekruti zůstávají bez místa, jsou podle mluvčí generálního štábu různé. Někteří prý mají vybraný konkrétní útvar, u kterého chtějí sloužit, a jsou proto ochotni si počkat i déle, než se něco uvolní.
„U některých uchazečů je důvodem nereálná představa o službě v ozbrojených silách a jejích podmínkách a náročnosti, uchazeči mají odlišná očekávání, nejsou například ochotni začínat vojenskou kariéru na základních pozicích a požadují po nástupu vysoké manažerské pozice, někdy je výrazným limitem zdravotní stav uchazeče,“ doplňuje Sobarňa Košvancová.
A další, stejně jako Šárka z úvodu článku, se nechtějí stěhovat ani dojíždět. „Stále platí, že voják slouží podle potřeb ozbrojených sil,“ říká k tomu mluvčí.
Nicméně armáda se snaží tyto lidi přesvědčit, aby nelpěli na zaměstnání poblíž aktuálního bydliště, ale byli ochotni se za prací přemístit v rámci celé republiky. Motivovat je má třeba modernizace vojenských ubytoven anebo nabídka bytů se zvýhodněným pronájmem. Do budoucna, jak nedávno informovaly Seznam Zprávy, jich chce mít armáda stovky.
Nástupní plat padesát tisíc
Počty zájemců o službu v armádě výrazně vzrostly poté, co bývalá vláda Petra Fialy (ODS) loni prosadila výrazné navýšení platů vojáků. Ve dvou vlnách došlo ke zvýšení o 10 až 15 procent, takže hrubý nástupní plat vojáka z povolání je teď téměř 50 tisíc korun.
Kromě toho armáda v uplynulých dvou letech změnila vstupní podmínky pro přijetí. Nově mají šanci uspět i ti, kteří by podle dříve platných, přísnějších zdravotních norem neprošli. A zmírnily se taky vstupní fyzické testy.
Na štábech, v logistice nebo IT se tak mohou uplatnit lidé až se šesti dioptriemi nebo s protézou končetiny. „V rámci Armády ČR lze až jednu třetinu míst obsadit osobami se sníženým zdravotním stavem,“ potvrzuje mluvčí Sobarňa Košvancová.
