Článek
Financování české armády plánované do roku 2030 zpomalí výstavbu střední mechanizované brigády, zavádění bezosádkových systémů i rozvoj protidronové obrany. Vyplývá to z nové Koncepce výstavby Armády ČR 2040, kterou má ČTK k dispozici. Omezený rozpočet zároveň neumožní v nejbližších letech odstranit všechny dlouhodobé nedostatky v zásobování. Zásoby vojenského materiálu přitom podle dokumentu vystačí pouze na několik týdnů bojové činnosti, u některých druhů materiálu dokonce jen na několik dnů. Koncepci bude v pondělí schvalovat vláda.
Koncepce počítá s tím, že do roku 2029 bude rozpočet ministerstva obrany činit nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Od roku 2030 má postupně růst až na 3,5 procenta HDP v roce 2035. Armáda má podle dokumentu využívat přibližně 75 až 80 procent rozpočtu ministerstva obrany.
V první, krátkodobé etapě, má armáda hospodařit přibližně se 790 miliardami korun. Vzhledem k rozsahu dlouhodobě nahromaděných nedostatků a rostoucím požadavkům na vojenské schopnosti však tento finanční rámec umožní do roku 2030 pouze omezený rozvoj vybraných schopností.
Česko podle dokumentu neplní 70 procent cílů výstavby schopností Severoatlantické aliance (NATO), přičemž u zdrojově nejnáročnějších zaostává o pět až deset let. Tento deficit omezuje schopnost české armády plnit úkoly kolektivní obrany.
Peníze budou v nejbližších letech soustředěny téměř výhradně na už smluvně zajištěné projekty, zejména v oblasti nadzvukového letectva, protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu a těžké brigády. Ostatní projekty, včetně podpůrných nákupů nezbytných pro operační nasazení hlavních zbraňových systémů, se budou uskutečňovat výběrově podle dostupnosti peněz.
Dokument rovněž upozorňuje na to, že omezené financování zasáhne budování infrastruktury pro přijímané vojáky, pořizované zbraňové systémy a místa velení.
Komplexnější rozvoj armádních schopností je podle koncepce plánován až v dalších etapách. Jeho uskutečnění však závisí na postupném navyšování obranného rozpočtu. Dokument současně upozorňuje na to, že odložení výraznějšího růstu výdajů až za rok 2029 je v rozporu s cíli fiskálně-strukturálního plánu ČR, který pro toto období předpokládá konsolidaci veřejných financí. Naplnění finančního rámce koncepce si proto pravděpodobně vyžádá revizi fiskálních opatření.
Výdaje ministerstva obrany podle střednědobého výhledu státního rozpočtu mají v roce 2027 činit přibližně 190,9 miliardy korun, v roce 2028 vzrůst na 211 miliard korun a v roce 2029 na 221,8 miliardy korun. Výraznější růst obranných výdajů se očekává po roce 2030.
Koncepce také poukazuje na to, že pravděpodobnost napadení členských zemí Severoatlantické aliance (NATO) a Evropské unie výrazně roste, především ze strany Ruska, které představuje nejzávažnější hrozbu pro bezpečnost České republiky. Případný útok může přijít bez varování a přerůst v rozsáhlý a dlouhodobý konflikt vysoké intenzity, při němž by mohly být použity i jaderné zbraně.
Česká armáda se proto podle dokumentu musí připravovat na možnost dlouhodobého konfliktu vysoké intenzity proti technologicky vyspělému protivníkovi, který může disponovat jadernými zbraněmi. Současná úroveň operační připravenosti a udržitelnosti armádních sil přitom podle koncepce takovým požadavkům neodpovídá.
Bezpečnostní prostředí podle dokumentu charakterizuje rostoucí strategická nestabilita a oslabování mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Stírají se také hranice mezi mírem, krizí a válkou. Koncepce zároveň upozorňuje na přesun odpovědnosti za budování konvenčních schopností kolektivní obrany ze Spojených států na evropské spojence. NATO podle dokumentu nadále zůstává hlavním pilířem české bezpečnosti, evropské státy však budou muset posilovat vlastní obranné schopnosti a spolupráci v obranném průmyslu.
