Článek
Žádné kufry, pouze příruční zavazadla a absolutní diskrétnost na palubě soukromého letadla, které tchajwanskou hlavu státu přepravilo přes 24 tisíc kilometrů do země, která jako jedna z mála nadále podporuje nezávislost ostrova.
„Tchaj-wan se nikdy nenechá odradit vnějším tlakem. Naše odhodlání a oddanost vycházejí z přesvědčení, že Tchaj-wan bude i nadále spolupracovat se světem – bez ohledu na to, jakým výzvám bude čelit,“ napsal na začátku května tchajwanský prezident Laj Čching-te na sociální síti X, když oznámil, že úspěšně dorazil do afrického Svazijska. A zaskočil tak Peking.
Dva úředníci, kteří hlavu státu na tajné cestě doprovázeli, pod podmínkou anonymity americkému deníku The New York Times (NYT) popsali, jak skupina v zapůjčeném královském letadle musela cestovat co nejdál to bylo možné od jakéhokoli letiště. A to proto, aby se vyhnula vzdušnému prostoru zemí, které nepodporují nezávislost Tchaj-wanu.
Návštěva Svazijska u příležitosti oslav 40 let od nástupu krále Mswatiho III. na trůn se původně měla uskutečnit od 20. do 26. dubna. Tři země – Seychely, Mauricius a Madagaskar – ale po nátlaku Pekingu zamítly prezidentovi povolení pro přelet vzdušným prostorem, jak informovala BBC.
Nakonec se Laj do Svazijského království dostal přes odlehlé části Indického oceánu. Vláda v Pekingu jeho cestu přirovnala ke kryse přebíhající silnici, ministerstvo zahraničí mluvilo o „absurdním ilegálním odchodu“.
Čínská komunistická strana na Tchaj-wanu nikdy nevládla
- V Číně a na Tchaj-wanu fungují od konce občanské války v roce 1949 dvě samostatné vlády. Čínští komunisté nikdy neměli ostrov pod kontrolou, Tchaj-wan během celé občanské války i po ní kontrolovali nacionalisté vedení Čankajškem. V 90. letech se ostrov demokratizoval.
- Peking ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. S Tchaj-wanem soupeří o vliv v tichomořské oblasti.
- Napětí v posledních letech opakovaně eskaluje. Peking nevyloučil možnost použití síly k získání ostrova.
- Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda udržuje silné obchodní a neformální vztahy s mnoha světovými mocnostmi. Diplomatické styky mezi USA a Tchaj-wanem neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon Taiwan Relations Act však zajišťuje ostrovu ochranu a poskytuje prostředky k jeho obraně.
„Jedná se o další frontu v neustále eskalujícím ‚právním boji‘ a dalších nátlakových kampaních namířených proti Tchaj-wanu,“ komentoval cestu pro NYT Julian Ku, profesor z Hofstra University v americkém New Yorku.
V minulosti, když tchajwanští prezidenti navštívili Svazijsko, bylo získání povolení k přeletu vzdušným prostorem jiných států běžnou rutinou.
Peking ale v posledních letech využívá ekonomický tlak, aby přiměl jednotlivé vlády omezovat vazby s Tchaj-wanem a uznat pozici čínských komunistů, že Tchaj-wan spadá pod Čínskou lidovou republiku. Svazijsko je jedinou zemí Afriky, která udržuje diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a ne s komunistickou Čínou.
Jiné letadlo, satelitní telefony a utajení
Tchaj-wan podle informací NYT požádal Svazijsko o pomoc s cestou. Africké království ostrovu půjčilo letadlo se čtyřmi motory, což bylo klíčové. Dvoumotorové letadlo obvykle používané tchajwanským prezidentem by nemohlo podle bezpečnostních předpisů letět v takové vzdálenosti, aby se vyhnulo vzdušnému prostoru ostrovních zemí, které Tchaj-wanu neumožnily průlet.
Lajův tým musel letadlo na nezvykle dlouhý let připravit, aby se ušetřilo palivo. I kvůli tomu byla omezena velikost zavazadel pasažérů. Palubní jídlo ale bylo podle NYT standardní.
Plány cesty byly drženy v utajení i před některými členy vlády. Cestou používala posádka satelitní telefony, aby pravidelně informovala o poloze Tchaj-pej. Vzdušným prostorem Madagaskaru a Mauricia nakonec letadlo krátce proletělo, ale nikdo zřejmě netušil, kdo je na palubě.
Cesta zpátky byla ještě složitější. Informace o návštěvě byla nakonec veřejná, a tak letadlo muselo letět přes Indický oceán ještě delší trasou.
Čína tlačí na Trumpa
Podle představitelů Tchaj-wanu se jedná o první případ, kdy se Peking pokusil zamezit přístupu Tchaj-peje k leteckým trasám. Snaha o diskreditaci ostrova na mezinárodním poli těsně předcházela návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa v Pekingu.
Pro Peking byla otázka nezávislosti Tchaj-wanu jedním z klíčových témat, které na summitu zaznělo. Čínský prezident Si Ťin-pching varoval Trumpa, že Tchaj-wan je pro vztahy mezi Pekingem a Washingtonem kritický.
„Pokud se situace nezvládne, mohlo by to vést ke střetu či dokonce ke konfliktu mezi oběma zeměmi, což by celé čínsko-americké vztahy uvrhlo do velmi nebezpečné situace,“ řekl Si Ťin-pching podle deníku Financial Times.
Mezi některými představiteli panuje obava, že by si čínská hlava státu v otázce Tchaj-wanu mohla amerického prezidenta naklonit na svoji stranu, výměnou za pomoc v jiných oblastech, jako je například tlak na Írán k otevření Hormuzského průlivu.
Trump cestou z Pekingu prohlásil, že bezpečnostní situace Tchaj-wanu se po návštěvě nezměnila, byť se ještě nerozhodl o dalších dodávkách zbraní na ostrov.
Zároveň varoval Tchaj-wan před vyhlášením nezávislosti. „Řeknu to takhle: Nechci, aby někdo vyhlásil nezávislost. A, jak víte, měli bychom cestovat 9,5 tisíce mil, abychom vedli válku. To nechci. Chci, aby vychladli. Chci, aby Čína vychladla,“ řekl v rozhovoru pro stanici Fox News.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a v případě vyhlášení nezávislosti ostrova hrozí vojenským konfliktem. Tchaj-pej se proti nátlaku Pekingu úspěšně brání a dále navazuje diplomatické vztahy s ostatními státy. Přestože nevyhlásil nezávislost, od roku 1949 funguje prakticky samostatně.
Kde leží Svazijsko?
