Článek
„Technickou chybou“ vysvětlil ruský deník Kommersant nestandardní situaci kolem obsazení velvyslaneckého postu ve Varšavě.
Dekret zmizel
Na webu Kremlu se totiž ve čtvrtek objevil dekret podepsaný ruským diktátorem Vladimirem Putinem. Vyplývalo z něj, že odvolává dosavadního ambasadora ve Varšavě Sergeje Andrejeva a jmenuje nového: Grigorije Michna.
Dekret ovšem z webu během necelé hodiny zmizel a ruské agentury pak zprávu stáhly. Podle Kommersantu ruské úřady oznámí jmenování nového velvyslance v Polsku „stanoveným způsobem, jakmile padne příslušné rozhodnutí“.
Rozvědčík bez amerického víza
Grigorij Michno by do Polska zamířil z funkce zástupce ředitele odboru pro otázky nových výzev a hrozeb na ruském ministerstvu zahraničních věcí. Jde o speciální strukturu, která se zabývá hybridními akcemi proti zemím považovaným Ruskem za nepřátelské nebo ohrožující – na něm je kromě Česka právě i Polsko.
Michno je zároveň spojovaný s prací pro ruskou zahraniční rozvědku (SVR) a měl působit „pod krytím“ v ruských misích při OSN a Radě Evropy ve Štrasburku. Spojené státy mu v roce 2020 odepřely vízum, pravděpodobně kvůli podezřením z jeho vazeb na ruský zpravodajský aparát.
Pokud Putin vyšle do Varšavy bývalého rozvědčíka a odborníka na hybridní válku, půjde o další políček v už tak špatných vztazích s Polskem.
Tusk o rizikovém roce 2027
Před ruským vlivem v sobotu varoval polský premiér Donald Tusk – pro Rusko podle něj neexistuje lepší scénář než rozdělené Polsko.
„Ruský plán je jednoduchý. Není tajný. V situaci, kdy se blíží rok 2027 – a tedy možná test sil mezi Západem a Východem – je pro Rusko klíčové, aby byla Evropa rozdělená. A aby i Polsko a další země hraničící s Ruskem byly rozdělené a izolované od zbytku Západu,“ prohlásil Tusk.
Slova zazněla při setkání s příznivci v Pabianicích – premiér se totiž vzhledem k propadu důvěry veřejnosti k vládě vrátil k mítinkům známým z kampaně 2023. Stavět teď chce právě na tématech bezpečnosti.
Předseda polské vlády v sobotu dodal, že podle hodnocení NATO i amerických partnerů se Rusko a Čína mohou do roku 2027 připravit na konfrontaci globálního rozměru. „Nejde o válečné strašení, ale o realistické vyhodnocení situace,“ uvedl Tusk s odkazem na jednání s americkým generálem Johnem Grynkewichem.
Premiér zdůraznil, že především Polsko musí být v příštích dvou letech připravené na různé scénáře. „To, co dnes dělá Rusko, ukazuje, že se skutečně připravuje na ten zlomový rok 2027,“ řekl.
O roku 2027 mluvil v týdnu také náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk z Tuskovy Občanské platformy. „Naše zpravodajské informace hovoří o scénáři válečného ohrožení v roce 2027. Generálové v NATO, ale i my sami o tomto scénáři mluvíme proto, abychom dali Číně a Rusku najevo, že o těchto plánech víme – a aby se nenaplnily,“ prohlásil Tomczyk.
Polská vláda podle něj systematicky připravuje zemi na případnou obrannou operaci. Rozpočet na obranu na příští rok počítá s částkou ve výši pěti procent HDP.
Vztahy na bodu mrazu
Připomeňme, že Polsko dlouhodobě čelí projevům hybridní války ze strany ruského režimu. Varšava má za to, že Kreml stojí za vyvoláním a organizací trasy nelegální migrace, která v roce 2021 způsobila vleklou krizi na hranici s Běloruskem.
Cílem byla před invazí na Ukrajinu destabilizace společenské a politické situace v Polsku a v baltských zemích. Na hranicích došlo i k fyzickým útokům na polské pohraničníky a vojáky.
Rusku se přičítá i mapování a poškozování infrastruktury a pokusy o zabití ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na polské půdě.
Moskva podle polských úřadů stojí i za vlnou sabotáží, včetně žhářských útoků na strategická místa. Například loni v květnu požár obchodního centra ve Varšavě zničil přes 1400 obchodů. Polská prokuratura z jeho založení vidí mladíky naverbované, instruované a zaplacené ruskou rozvědkou.
Podobných incidentů bylo vícero. Naposledy v červenci Rusové na Ukrajině zasáhli polskou továrnu na výrobu vrstvených dřevěných podlah.
Poláci v roce 2022 vyhostili několik ruských diplomatů jako persony non grata kvůli podezření ze špionáže a sabotáží, na což Rusko reagovalo recipročními opatřeními.
Loni na jaře Varšava oznámila omezení pohybu ruských diplomatů na svém území. Rusko to označilo za projev „rusofobie“. Polsko loni na podzim kvůli dalším ruským sabotážím uzavřelo ruský konzulát v Poznani a letos v Krakově.
Rusko zas uzavřelo polský konzulát v Petrohradu a nejnověji také konzulát v Kaliningradské oblasti (polsky v Královci). „Tento krok je vyvolán neopodstatněnými a nepřátelskými kroky polské strany, které se projevují například zrušením konzulární přítomnosti Ruska na území Polska pod smyšlenou záminkou,“ uvedla Moskva.
„S tímto rozhodnutím jsme na ministerstvu počítali, ale to neznamená, že je v pořádku. Na rozdíl od Ruska Polsko nevede sabotážní činnost, neprovádí kyberútoky a neútočí proti ruskému státu,“ řekl k tomu mluvčí polské diplomacie Paweł Wroński.
Zároveň apeloval na polské občany, aby si Rusko nevybírali jako turistický cíl. „Zkušenosti z jiných států ukazují, že z turistů se tam snadno mohou stát obvinění – a to z velmi vážných věcí,“ řekl mluvčí.
