Článek
Americká centrální banka (Fed) ve středu snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až čtyři procenta. Po zářijovém poklesu jde o druhé snížení v řadě. Fed tak dál uvolňuje měnovou politiku v reakci na ochlazující se ekonomiku.
Rozhodnutí odpovídá očekáváním většiny analytiků. Trhy už několik dní před zasedáním takzvaně zaceňovaly téměř stoprocentní pravděpodobnost dalšího poklesu sazeb, tedy docházelo k pohybům cen, které odpovídaly situaci, jako by k poklesu sazeb už došlo. Středeční rozhodnutí bylo mimořádné tím, že centrální bankéři tentokrát neměli k dispozici obvyklý soubor čerstvých ekonomických statistik, podle nichž se obvykle rozhodují.
V důsledku rozpočtové krize a uzavření části amerických federálních úřadů od začátku října nevyšly například zpráva o zaměstnanosti ani index výdajů domácností, které patří k nejdůležitějším podkladům pro měnovou politiku.
„V absenci oficiálních dat o zaměstnanosti se Fed musí opírat o jiné zdroje informací, které ale v tuto chvíli jeho argumenty pro snížení sazeb nijak nezpochybňují,“ řekla v rozhovoru pro Yahoo Finance bývalá šéfka kansaského Fedu Esther Georgeová.
Jedním z mála nových čísel, která měl Fed k dispozici, byla páteční data o inflaci. Index spotřebitelských cen za září ukázal meziroční růst o tři procenta, tedy o něco méně, než trh čekal. Jádrová inflace, očištěná o potraviny a energie, rostla o 0,2 procenta meziměsíčně. Výsledek naznačil, že tlak na růst cen dál slábne, a podpořil tak argument pro další snížení sazeb.
Dalším důvodem středečního kroku jsou známky ochlazování trhu práce. Míra nezaměstnanosti se v posledních měsících mírně zvýšila a počet nově vytvořených pracovních míst zpomalil.
„Trh práce zjevně slábne. I když oficiální data zatím nemáme, všechna ostatní čísla ukazují, že k ochlazování dochází. Zatím nejde o propad, ale trh slábne a inflace zůstává na stejné úrovni,“ uvedl Patrick Harker, bývalý šéf filadelfského Fedu.
Co řekl Jerome Powell
- Šéf Fedu Powell na tiskové konferenci po zasedání uvedl, že ekonomika Spojených států zůstává překvapivě odolná, i když poslední dostupná data naznačují postupné zpomalování. Podle Powella čísla z období před vládním shutdownem ukazují, že hospodářství mohlo být ve skutečnosti pevnější, než se dosud zdálo.
- „Poptávka po pracovní síle zřetelně oslabila,“ řekl Powell, podle něhož však trh práce ochlazuje pozvolna a zatím nejeví známky prudšího propadu. Inflace podle něj zůstává mírně nad dvouprocentním cílem, i když dezinflační proces ve službách pokračuje a dlouhodobá inflační očekávání jsou v souladu s cílem Fedu.
- Powell zároveň upozornil, že vyšší cla uvalená v posledních měsících zvyšují ceny některého zboží. Základní scénář podle něj počítá s tím, že dopad bude dočasný, nelze však vyloučit, že se ukáže trvalejší.
- Zároveň zdůraznil, že další snížení sazeb v prosinci není samozřejmé. „V rámci výboru panovaly silně rozdílné názory na to, jak postupovat dál. Další snížení sazeb rozhodně není předem dané,“ uvedl Powell. Připomněl, že zářijové i říjnové rozhodnutí o snížení sazeb mělo především předejít možným rizikům pro ekonomiku, nikoli zahájit nový cyklus postupného snižování úroků.
Politika v pozadí
Rozhodnutí Fedu se odehrává i na pozadí sílícího politického napětí ve Washingtonu. Prezident Donald Trump už několik měsíců otevřeně kritizuje předsedu centrální banky Jeroma Powella, kterého sám kdysi jmenoval, za to, že podle něj reaguje příliš pomalu na slábnoucí ekonomiku.
Trump dlouhodobě volá po rychlejším a razantnějším snižování sazeb, které by podle něj mělo podpořit růst a snížit nezaměstnanost.
Na pozadí těchto sporů se naplno rozběhl proces výběru Powellova nástupce. Jeho čtyřletý mandát předsedy Fedu končí v květnu 2026, ale ministr financí Scott Bessent potvrdil, že už nyní existuje užší seznam pěti finalistů, ze kterých chce prezident vybírat. Bessent podle médií doporučil prezidentovi kandidáty, kteří respektují nezávislost Fedu, ale zároveň sdílejí vizi podpory rychlejšího ekonomického růstu.
Podle listu Financial Times jsou mezi nimi jména, která symbolizují rozdílné směry, jimiž by se americká měnová politika mohla vydat. Favoritem zůstává Kevin Hassett, bývalý šéf ekonomického poradního sboru Bílého domu a Trumpův dlouholetý spojenec.
Z řad samotného Fedu se zvažuje jméno guvernéra Christophera Wallera, považovaného za umírněného technokrata, a také Michelle Bowmanové, která zastupuje menší banky a má silnou podporu republikánského křídla Kongresu. Do finální pětice se dostali i bývalý guvernér Fedu a investiční manažer Kevin Warsh a investiční ředitel společnosti BlackRock Rick Rieder, který by přinesl praktický pohled ze světa finančních trhů.
Trump chce podle několika zdrojů oznámit své rozhodnutí ještě do konce letošního roku, aby měl jeho kandidát čas připravit se na převzetí funkce. Takto brzké jmenování by bylo neobvyklé a může vyvolat otázky, zda tím Bílý dům nezasahuje do nezávislosti centrální banky.
Konec kvantitativního utahování
Vedle snížení sazeb Fed oznámil, že od prosince ukončí takzvané kvantitativní utahování (QT), tedy program, v jehož rámci v posledních letech postupně snižoval objem státních dluhopisů a dalších cenných papírů držených ve své bilanci.
Cílem bylo stahovat přebytečné peníze z oběhu, nyní ale centrální banka upozorňuje na opačný problém. Peněžní trhy začínají trpět nedostatkem likvidity, tedy volných peněz, které si banky mezi sebou krátkodobě půjčují.
„K ukončení QT centrální banku přiměly tlaky na trhu krátkodobého financování, kde některé sazby dokonce vzrostly nad horní hranici cíleného pásma Fedu,“ vysvětluje pro SZ Byznys Jan Berka, hlavní ekonom investiční platformy Portu.
Podle něj je za tím rostoucí poptávka po hotovosti (likviditě), kterou program QT ze systému postupně odčerpával.
„Úroveň dostupné likvidity se dostala na zhruba deset procent amerického HDP. Podle některých představitelů Fedu jde o hranici, která odděluje režim přebytku likvidity od režimu její dostatečnosti,“ doplnil Berka.
K tlaku na růst krátkodobých sazeb podle ekonoma přispívá i činnost amerického ministerstva financí, které v poslední době vydává více krátkodobých státních poukázek. Vyšší objem těchto emisí ale zároveň znamená méně peněz, které zůstávají v bankovním systému.
Aktualizace: Text jsme rozšířili o komentář Jeroma Powella.
