Článek
Americká vláda zůstává už téměř čtyři týdny bez schváleného rozpočtu a Spojené státy tak zažívají druhý nejdelší „shutdown“ v historii. Většina federálních úřadů má zavřeno, statisíce úředníků jsou na nucené dovolené – a s nimi utichly i oficiální ekonomické statistiky, podle nichž se běžně řídí americká centrální banka (Fed).
V pátek ale nastala výjimka. Ministerstvo práce mimořádně zveřejnilo inflaci za září, protože jde o zákonný podklad pro výpočet valorizací sociálních dávek. Jinak by zůstala i tato data v šuplíku. Pro trhy, které už tři týdny „hladoví“ po makroekonomických číslech, půjde o důležitý moment – a pravděpodobně poslední klíčový údaj před zasedáním Fedu, které proběhne příští týden.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v září zrychlilo na tři procenta ze srpnových 2,9 procenta. Je to o něco slabší růst, než se čekalo. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,3 procenta po růstu o 0,4 procenta v předchozím měsíci. Analytici v anketě společnosti Dow Jones očekávali, že ceny meziměsíčně vzrostou o 0,4 procenta a meziročně o 3,1 procenta.
Současná rozpočtová krize začala 1. října, když Kongres nedokázal schválit financování federální vlády na nový fiskální rok. Od té doby většina úřadů funguje v omezeném režimu. Zatímco armáda či klíčové bezpečnostní složky pracují dál, statistické úřady přerušily sběr i zveřejňování dat.
Nevyšla tak například pravidelná zpráva o trhu práce, průmyslová výroba, ani inflace měřená indexem PCE, kterou Fed sleduje nejpozorněji. Pro centrální bankéře je to mimořádně nepříjemná situace, neboť Fed se tradičně rozhoduje na základě čerstvých statistik. Ty ale teď chybí.
Ekonomové proto mluví o „datovém blackoutu“, v němž se tvůrci měnové politiky musí spoléhat na alternativní ukazatele, jako jsou privátní průzkumy nebo odhady. Všechny tyto zdroje ale mají jedno společné – nejsou vládní a často jsou méně přesné nebo nestandardizované.
Neúplné zdroje
Na složitou situaci upozorňuje i Jan Berka, hlavní ekonom investiční platformy Portu.
„Stejně jako my analytici, ani Fed to v současném prostředí nemá jednoduché. Kvůli uzavření vlády byla pozastavena činnost úřadů, které zveřejňují klíčová ekonomická data. To se týká především reportu z trhu práce, jehož zhoršující se kondice stála za letošním prvním snížením sazeb na zářijovém zasedání,“ říká Berka pro SZ Byznys.
Podle něj se Fed musí opírat o neúplné či soukromé zdroje, jako je například report agentury ADP. „Je ale třeba mít na paměti, že mezi reportem ADP a oficiální statistikou ministerstva práce historicky existují výrazné rozdíly,“ dodává.
Berka připomíná, že Fed měl dosud přístup i k rozšířeným datům od ADP, která běžně nejsou veřejná. „Tento měsíc však agentura poskytování těchto údajů Fedu bez jakéhokoliv upozornění pozastavila, čímž mu rozhodovací proces ještě více zkomplikovala,“ doplňuje.
Trhy čekají další snížení sazeb
Finanční trhy i většina ekonomů se shodují, že Fed na svém říjnovém zasedání opět sníží základní sazbu o čtvrt procentního bodu, do rozmezí 3,75 až 4 procenta. Byl by to druhý krok v letošním roce po sérii signálů, že americká ekonomika ztrácí dech a trh práce viditelně ochlazuje.
„Trhy s tímto scénářem již počítají, takže jeho naplnění by nemělo být žádným překvapením. Rozhodnutí by mělo být zdůvodněno tím, že i přes absenci nejnovějších dat má centrální banka dostatek informací, které podporují pokračování trendu preventivního snižování úrokových sazeb,“ doplňuje ekonom Berka.
Protože říjnové zasedání Fedu nepatří mezi ta, na nichž centrální bankéři zveřejňují nové ekonomické prognózy, investoři tentokrát neuvidí aktualizovaný výhled inflace, růstu a úrokových sazeb.
Pozornost investorů se tak soustředí hlavně na samotné vyjádření Fedu po zasedání a na tiskovou konferenci předsedy Jeromea Powella. Ten bude muset vysvětlit, jak se centrální banka rozhoduje v situaci, kdy má k dispozici jen minimum oficiálních dat, a zda má stále dostatek důvěry v to, že inflace skutečně zpomaluje, aby mohla pokračovat v postupném snižování úrokových sazeb.
Vedle očekávaného snížení sazeb se na říjnovém zasedání pravděpodobně otevře také technická, zato ale významná otázka bilance Fedu. Řada analytiků včetně JPMorgan či Bank of America nyní očekává, že Fed brzy ukončí tzv. kvantitativní utahování. To je proces, při němž postupně zmenšuje svou rozvahu tím, že neobnovuje část splatných dluhopisů a hypotečních cenných papírů.
Fed tento proces spustil po pandemii, aby postupně stáhl z oběhu část peněz, které do ekonomiky v minulých letech napumpoval. Cílem bylo zchladit přehřátou ekonomiku a omezit tlak na růst cen. Jenže podle posledních signálů se rezervy bank už přiblížily úrovni, kterou centrální banka považuje za „bezpečnou“, a další snižování bilance by mohlo způsobit napětí na finančních trzích.
Sám Powell v polovině října naznačil, že „bod, kdy bude vhodné kvantitativní utahování zastavit, může být blízko“. Analytici proto čekají, že Fed může už nyní oznámit konec zmenšování bilance, nebo jej alespoň výhledově signalizovat.
