Americký Fed po devíti měsících povolil kohoutky a snížil sazby

Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu do pásma 4,00–4,25 procenta. Jde o první změnu od prosince loňského roku. Menší část trhu přitom počítala i s možností hlubšího, půlbodového snížení. Fed ke kroku přistoupil po měsících zpomalování inflace a známek slábnoucího trhu práce.

V srpnu se celkový růst spotřebitelských cen zpomalil na 2,9 procenta meziročně, zatímco tzv. jádrová inflace, očištěná o kolísavé ceny potravin a energií, dosáhla 3,1 procenta. Současně však americká ekonomika v srpnu vytvořila jen 22 tisíc nových pracovních míst a míra nezaměstnanosti vzrostla na 4,3 procenta, což ukazuje na slábnoucí kondici pracovního trhu.

Kombinace klesající inflace a tohoto ochlazení staví Fed do pozice, kdy musí pečlivě vyvažovat oba pilíře svého mandátu – cenovou stabilitu a podporu zaměstnanosti. V tomto rámci ve středu sáhl ke snížení sazeb.

Na tiskové konferenci předseda Fedu Jerome Powell uvedl, že zpomalení americké ekonomiky „se z velké části odráží ve slabším růstu spotřebitelských výdajů“. Naopak firemní investice podle něj v posledních měsících zrychlily.

Zdůraznil také, že dezinflační proces ve službách pokračuje, zatímco na trhu práce přibývá méně míst, než je potřeba k udržení stabilní zaměstnanosti, a poptávka po pracovní síle viditelně ochabla.

K tématu cel Powell řekl, že je „rozumné očekávat jejich krátkodobý dopad“, avšak nevyloučil, že by se mohl protáhnout. „Naším cílem je zajistit, aby jednorázový šok nepřerostl v dlouhodobý problém,“ dodal. Podle něj se rovnováha rizik posunula – vzrostla zejména hrozba oslabení zaměstnanosti.

„Udělali jsme další krok směrem k neutrální měnové politice. Zůstáváme připraveni reagovat včas podle vývoje situace,“ uzavřel Powell.

Vedle samotného rozhodnutí Fed zveřejnil i svou ostře sledovanou prognózu. Ta nyní naznačuje další snížení sazeb o půl procentního bodu do konce letošního roku. Podle Jana Berky, hlavního ekonoma investiční platformy Portu, je středeční krok Fedu provedený v rámci zpomalující, ale stále relativně robustní ekonomiky.

„Žádný krizový scénář se nekoná. Preventivní snížení úroků může vést k tomu, že míra nezaměstnanosti v příštím roce nevzroste, nýbrž klesne. Přispět k tomu může i situace na trhu práce s ohledem na dopady migrační politiky. Nad očekávání vyšší výhled růstu může být potvrzením, že centrální banka nepočítá s výraznějším propouštěním,“ uvedl pro SZ Byznys.

„Růst hospodářství byl upraven směrem nahoru a nezaměstnanost by měla v příštích dvou letech zůstat nižší, než mnozí analytici odhadovali. Inflace sice letos zůstane zvýšená, ale postupně by měla klesat ke dvouprocentnímu cíli,“ říká Berka.

Rozhodnutí navíc přichází v době, která je z historického pohledu poměrně vzácná. Podle finančního komentátora Adama Kobeissiho je rok 2025 teprve třetím od roku 1996, kdy Fed snižuje sazby, zatímco index S&P 500 se drží na historických maximech.

Kobeissi také uvádí, že od roku 1980 přišlo už 20 snížení sazeb v situaci, kdy se americké akcie nacházely do dvou procent od svých rekordů, a ve všech případech následovaly během 12 měsíců nové historické vrcholy. Podobná situace nastala podle něj v roce 1996 a během následujícího roku index S&P 500 vzrostl o více než 22 procent.

Analytici z JPMorgan k tomu dodávají, že pokud Fed snižuje sazby, když se trhy drží do jednoho procenta od absolutního maxima, průměrný výnos S&P 500 v příštích dvanácti měsících činí zhruba 15 procent – a ve všech případech následovaly nové rekordy.

Zářijové zasedání se zároveň odehrálo na pozadí zvýšené politické pozornosti k nezávislosti centrální banky. Federální odvolací soud tento týden zablokoval pokus amerického prezidenta Donalda Trumpa o odvolání guvernérky Lisy Cookové, která tak zůstává ve funkci během probíhajícího sporu a mohla se jednání účastnit.

Cooková byla do rady jmenována za administrativy Joea Bidena a patří k hlasům, které podporují postupné a obezřetné změny politiky.

V úterý se oficiálně členem Rady guvernérů a měnového výboru pro operace na otevřeném trhu (FOMC) stal ekonom Stephen Miran, dosavadní poradce Bílého domu. Po potvrzení Senátem těsným poměrem 48–47 hlasů složil přísahu a mohl se tak tohoto klíčového zasedání účastnit. Miran jako jediný ze dvanácti členů FOMC ve středu hlasoval pro razantnější půlprocentní snížení sazeb.

Kroky kolem Cookové a Mirana připomněly, jak citlivým tématem je v USA nezávislost centrální banky. Přesto právě důvěra v její samostatnost patří k základům měnové politiky – a to v době, kdy Fed rozhoduje mezi ještě ne zcela zkrocenou inflací a rostoucími obavami z oslabení trhu práce.

Trump dlouhodobě kritizuje Fed a jeho šéfa Jeroma Powella, kterému vyčítá příliš pomalé a málo razantní snižování sazeb.

Aktualizace: Text jsme doplnili o reakci trhu a vyjádření Jeroma Powella.