Maďarsko má nového premiéra. Kdo je v týmu Pétera Magyara

Noví maďarští poslanci se v sobotu ujali svých mandátů. Hnutí Tisza hned potvrdilo svou ústavní většinu v parlamentu schválením nové struktury vlády i potvrzením Pétera Magyara v roli nového předsedy vlády.

Sobotní dění v parlamentu znamená i oficiální konec vlády Viktora Orbána. Ve funkci bude odcházející premiér zřejmě už jen do úterý, kdy noví ministři složí slib a Magyarova vláda bude kompletní.

Pro nového premiéra hlasovalo 140 poslanců. Tisza má 141 křesel ze 199.

Symbolickou změnu ve směřování Maďarska naznačila i nově jmenovaná předsedkyně zákonodárného sboru Ágnes Forsthofferová, která nařídila, aby se na budovu instituce vrátila vlajka EU.

Nástup kabinetu Pétera Magyara znamená výraznou přestavbu samotné struktury státu.

Oproti vládám Viktora Orbána se totiž vrací k modelu samostatných rezortů a omezuje centralizaci, která v posledních letech soustřeďovala klíčové oblasti pod několik ministerstev.

Znovu vznikají samostatná ministerstva školství a zdravotnictví, která byla dříve začleněná pod širší rezorty a řízená na úrovni státních tajemníků.

Nově vzniká také ministerstvo sociálních věcí a rodiny a samostatný rezort životního prostředí. Vláda Tiszy tak posiluje oblasti, které byly v Orbánově modelu dlouhodobě upozaděné.

Změny se dotýkají i ekonomiky a zahraniční politiky. Zahraniční rezort se odděluje od ekonomické agendy a vrací se k čistě diplomatické roli. Naopak vzniká samostatné ministerstvo hospodářství a energetiky. Rozdělí se také agrární a regionální rozvoj, nově jde o dva oddělené úřady.

Kabinet bude mít celkem 16 ministerstev. Výsledkem má být méně koncentrovaný model vládnutí, který má sázet na specializaci jednotlivých rezortů místo silné centralizace kolem úzkého okruhu ministrů a zejména premiéra.

Vláda chce stavět na boji proti korupci, obnovení právního státu, transparentnosti a návratu Maďarska k evropskému hlavnímu proudu. Mimo priority jsou sociálně-kulturní témata, která by vyvolávala ideologické střety.

Politicky se nový kabinet definuje jako centristický. Oslovovat chce bývalé „fideszáky“, liberály, voliče středu, venkov i větší města.

Své ministerské nominace oznámil Péter Magyar už během dubna. Ve vládě budou převládat pragmatici, odborníci z byznysu, státní správy a armády s mezinárodními zkušenostmi. Mnoho z nich má minulost spojenou s Orbánovým systémem.

Vláda se tak dá zjednodušeně označit za proevropskou a technokratickou s „příchutí“ Fideszu. Levicoví politici ve vládě nebudou.

Ze 17 vládních křesel jen čtyři obsadí ženy.

Pro medailonky jednotlivých členů vlády klikněte nebo tapněte na fotografii:

Magyarovy personální nominace se nevyhnuly kontroverzím. Zatím největší debatu vyvolal kandidát na ministra spravedlnosti Márton Melléthei-Barna, který je od loňského roku švagrem Pétera Magyara.

Melléthei-Barna patří k zakládajícím členům hnutí Tisza a dlouhodobě vede jeho právní tým. S Magyarem se zná už z dob studií práva. Právě kvůli rodinnému propojení ale nominace vyvolala kritiku opozice i části veřejnosti.

Fidesz a krajně pravicové hnutí Naše vlast mluvily o porušení slibů o konci klientelismu a „kamarádšoftů“. Kritické hlasy zaznívaly i od některých voličů Tiszy, kteří od nové vlády očekávali výraznější odstup od podobných vazeb.

Melléthei-Barna nakonec ve čtvrtek večer oznámil, že se kandidatury vzdává. Uvedl, že nová vláda musí budovat co nejširší důvěru ve „spravedlivé zúčtování“ s předchozím režimem a že jeho osobní vztah s premiérem by mohl zbytečně vyvolávat pochybnosti.

„Aby na změnu režimu nepadl ani nejmenší stín, dohodli jsme se s Péterem Magyarem, že bude lepší, když ministerstvo povede jiný odborník,“ napsal.

Magyar pak v pátek oznámil, že ministerstvo spravedlnosti bude řídit respektovaná právnička a děkanka právnické fakulty Univerzity v Segedínu Márta Görög. Současně slíbil přísnější pravidla pro střet zájmů a větší transparentnost fungování nové vlády.

Magyarova vláda chce po svém nástupu postupovat rychle a razantně, s cílem „systémové změny“ už v prvních týdnech.

Hned po jmenování plánuje rozsáhlý audit stavu země, od veřejných financí přes zdravotnictví a železnici až po tajné služby a státní podniky. Výsledkem má být zveřejnění reálného stavu státu, který podle nové garnitury Orbánovy vlády zkreslovaly.

Klíčovým symbolem má být boj proti korupci, včetně vzniku nového úřadu pro „zpětné získávání majetku“ a návratu Maďarska do systému evropského žalobce. Současně chce vláda okamžitě prověřit velké veřejné zakázky a zastavit ty, které považuje za předražené.

Na programu bude i „náprava“ veřejnoprávních médií a mediálního systému v zemi. Součástí plánu je i ukončení financování některých institucí spojených s předchozím režimem, například Mathias Corvinus Collegium.

Vedle toho se kabinet zaměří na rychlé odblokování evropských peněz, které jsou podle něj zásadní pro financování dalších kroků. Magyar už v této věci jednal v Bruselu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou nebo v Římě s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou.

Krátce po nástupu nové vlády plánuje nový maďarský premiér vyrazit na první zahraniční cestu. Cílem bude Varšava a obnovení polsko-maďarských vztahů. Magyar bude usilovat i o oživení visegrádské spolupráce.

Následovat má návštěva Vídně a zlepšení vztahů s Rakouskem, které byly v posledních letech napjaté. Třetí zastávkou má být Brusel a evropské instituce. V dalších týdnech se počítá i s cestou do Berlína a dalších evropských metropolí.